Island – je po revoluci

 

Island – je po revoluci

Úsilí Islanďanů vytvořit nějakou novou verzi politického systému s prvky přímé demokracie vloženou přímo do nové Ústavy zaujalo celý svět. Předcházel tomu jeden z nejdramatičtějších ekonomických kolapsů moderní historie. Po volbách na jaře 2013 přišla studená sprcha: žádná revoluce se nekoná, otrávení voliči levicových stran dali většinu stranám, které dovedly ostrov k ekonomické katastrofě. Mimo pár škodolibých komentářů v českých médiích nenalézáme prakticky žádné informace. Proto vznikl tento článek.

 

Volby 2013 na Islandu

• Volby vyhrály opoziční strany středu a pravice, které zemi před pěti lety přivedly k hospodářskému kolapsu. Nejvíce hlasů, 26,7 %, získala konzervativní Strana nezávislosti, hned za ní skončila se ziskem 24,4 % hlasů liberální Pokroková strana. Tato dvě uskupení držela před zhroucením ekonomiky v roce 2008 na Islandu moc téměř 30 let.
• Vládnoucí sociální demokraté od minulých voleb ztratili přes polovinu voličů.
• Strana nezávislosti a Pokroková strana vládly od roku 1995 do 2007. Tyto strany privatizovaly po roce 2000 banky, které uvrhly zemi do chaosu. Byl to bezostyšný akt spojený s korupcí.
• Poté si zvolil národ první levicovou vládu a koalici mezi sociálnědemokratickou aliancí a levicovým Zeleným hnutím. Vypadalo to jako lidová revoluce, ale dalo se čekat, že nová vláda se stane velmi nepopulární.

Islandská spisovatelka Alda Sigmundsdóttirová vysvětluje porážku vládnoucí koalice takto: „Slíbili, že ochrání domácnosti, které bojovaly často s velkými dluhy, ale neudělali to. Slíbili novou ústavu, ale neprosadili ji. Slíbili, že ukončí přístupové dohody s EU, ale stále nejsou hotové. Něco však dobře udělali - podstatně byla snížena nezaměstnanost, byly zaplaceny některé islandské dluhy MMF, zlepšila se ekonomika, ale bohužel jejich úspěchy byly zapomenuty v předvolební kampani,“ napsala do Guardianu. Středolevé vládě se sice Island podařilo vyvést z hluboké krize, mnoho Islanďanů však bylo nespokojeno s její tvrdou ekonomickou politikou. Mnozí Islanďané uvěřili, že opoziční uskupení jsou schopna zajistit hospodářské oživení.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Demokracie v pasti >>>

Sliby a Evropa

Vítězní politici slíbili mimo jiné nové investice, nová pracovní místa, ochranu sociálních práv a ekonomický růst. Kdo neslibuje, aby vyhrál volby? Je možné, že sliby jsou zcela nereálné. Proč je tedy většina Islanďanů volila? Progresivisté se vezou na vlně nového nacionalismu, staví se důrazně proti připojení Islandu k EU, upozorňuje komentátorka. Splnili přání většiny národa, který se obává přílivu imigrantů a azylantů. Tato strana také tvrdě odmítla, aby Island platil Británii a Holandsku za bankrot online banky Icesave. To podle Sigmundsdóttirové nakonec rozhodlo: Islanďané se bojí více zneužití a vykořisťování ze zahraničí než domácí korupce. Lidé mají po krizi nevyřešené účty s Nizozemskem a Velkou Británii, jež požadují po ostrově náhradu škody za občany, kteří měli uložené úspory v zkrachovalých bankách. Rozdílné pohledy na tuto problematiku i uvnitř jednotlivých politických stran jsou příčinou odporu k vytvoření jakéhokoli spojenectví s kontinentální Evropou. Islandská ústava tvořená laiky byla ve skrumáži tohoto politického boje jaksi opomenuta. A tak se revolucionáři z roku 2008 obávají, že nový parlament lidovou ústavu zablokuje.

 

Zdroje: idnes.cz, The Guardian, http://studiotendra.com/2013/03/29/icelands-crowd-sourced-constitution-is-dead/

 

Foto: Hördur Torfason

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

Evropa   Revoluce   Island