Astronomie chystá skok: třicetimetrové dalekohledy

 

Astronomie chystá skok: třicetimetrové dalekohledy

Jaký dalekohled je na světě největší? Na to není zase tak úplně jednoduchá odpověď. Například v České republice je to zcela jasné, největší teleskop najdeme v Astronomickém ústavu v Ondřejově a má průměr hlavního zrcadla (objektivu) dva metry.

 

 

Na světě je čistě teoreticky největším Velký kanárský dalekohled (GTC) na Kanárských ostrovech s průměrem přes 10 metrů. Provozuje ho Španělsko s drobným přispěním USA a Mexika. Na druhém konci světa ovšem najdeme pod hlavičkou Evropské jižní observatoře (ESO), jejímž členem je také Česká republika, čtveřici dalekohledů VLT. Tyto dalekohledy sice mají jen 8,2 metrů, ale mohou pracovat jako interferometr. Světlo ze všech čtyř dalekohledů a několika menších pomocných je svedeno do jednoho místa a tím vznikne dalekohled o ekvivalentu zrcadla 16 metrů.

 

 

 

 

Američané zase mají v Arizoně dalekohled LBT, který má průměr zrcadla 8,4 metrů ale jedná se o binokulár, kdy zrcadla jsou vedle sebe hned dvě. Díky tomu má dalekohled "výkon" jako, kdyby měl průměr přes 11 metrů.

 

 

Desetimetrových nebo osmimetrových dalekohledů najdeme ve světě více a to například na Havajských ostrovech, kde se nachází i dvojice identických desetimetrových Keckových teleskopů.

 

 

Deset metrů je tak jakási meta, ke které v 90. letech a na začátku tohoto století astronomie dospěla z předešlé úrovně kolem 5-6 metrů. Co bude dál?

 

 

Výzkum vesmíru dnes samozřejmě běží také ruku v ruce s kosmickým výzkumem. Ten řeší dvě nevýhody pozemských dalekohledů. Díky atmosféře je velká část spektrálních oborů ze Země zcela nebo do značné míry nedostupná. Oblast viditelného nebo blízkého infračerveného záření sice dostupná je, ale i tak atmosférické turbulence pozorování vadí.

 

 

Tento problém už ovšem velké dalekohledy dokáží vyřešit díky adaptivní optice. Laserovým paprskem je v atmosféře ve výšce několika desítek km vytvořena umělá hvězda, díky které je možné mnohokrát za sekundu monitorovat stav atmosféry. Počítače následně dají příkaz sekundárnímu zrcadlu, které je mírně deformováno tak, aby vliv atmosféry vyrovnalo.

 

 

Existuje také aktivní optika, která zase prostřednictvím výpočetní techniky mírně deformuje hlavní zrcadlo a vyrovnává tak vliv výrobních vad nebo změny teploty.

 

 

Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT)

Astronomie se v současné době chystá učinit skok z desetimetrových dalekohledů na novou metu, která se nachází v oblasti 30 až 40 metrů. Evropským trumfem má být Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT).

 

 

Jeho průměr bude 39,3 metrů. Vyrobit takto velké zrcadlo samozřejmě technicky ani logisticky nelze. Už dnes se proto velká zrcadla vyrýbí z hexagonálních segmentů. E-ELT jich bude mít téměř 800! Dalekohled staví na hoře Cerro Armazones ve výšce 3 000 metrů nad mořem Evropská jižní observatoř. Místo se nachází na dohled od zmíněného interferometru VLT.

 

 

Pokud všechno půjde dobře, mohl by dalekohled začít pracovat někdy v letech 2021-2022. Při těchto stavbách ale nikdy nejde všechno dobře.

 

 

Nákladný projekt samozřejmě drtí také dluhová krize na vzdáleném starém kontinentu. Rozhodně ne nevýznamný podíl na stavbě tak od Evropy převzala Brazílie.

 

 

Thirty Meter Telescope – TMT

Na Havaji má přibližně shodně s E-ELT vyrůstat "americká odpověď" v podobě dalekohledu TMT. Jeho průměr bude 30 metrů. Teleskop se bude skládat z 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 5 cm. Vše bude ukryto pod kopulí od průměru 66 a výšce 56 metrů. Na projektu spolupracují také institutce z Číny, Indie a Kanady.

 

 

Dalekohled TMT

 

 

Giant Magellan Telescope – GMT

Druhý americký dalekohled, který by mohl být teoreticky postaven o něco dříve než výše zmínění kolegové. Na vrcholku observatoře Las Campanas v Chile už probíhají přípravné práce. Dalekohled o průměru 25 metrů nebude na rozdíl od E-ELT a TMT sestaven ze stovek metr a půl velkých segmentů ale jen ze sedmi segmentů o průměru osm metrů. Půjde fakticky o osm samostatných teleskopů na jedné montáži, jejichž světlo bude kombinováno do jednoho přístroje.

 

 

Je dobrou zprávou, že na stavbě dalekohledu se v laboratořích v kalifornské Pasadeně podílí také náš krajan Tomáš Chýlek.

 

   

Dalekohled GMT

 

 

Foto: Wikipedia, mcdonaldobservatory.org , ESO

 

 

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   Astronomie   Vesmír   Evropa   USA   Technika   Budoucnost