Počátky moderního člověka se posunují

 

Počátky moderního člověka se posunují

Muž s DNA, která neexistuje

Původ nejstarších moderních lidí byl zatím kladen do doby vzdálené asi 200 tisíc let. Stačila DNA jednoho Afroameričana a všechno je jinak. Počátek moderních lidí se posunuje do minulosti vzdálené 340 tisíc, ale možná i půl milionu let. Může za to Albert Perry, Američan z Jižní Karolíny. Jeho DNA se dostala ke genealogické analýze u americké firmy Family Tree. A tamní analytici užasli: zjistili, že jeho chromozom Y nepatří do žádné známé skupiny!

 

Záhadné DNA se ujal genetik z Arizonské univerzity profesor Michael Hammer. Jeho laboratoř se specializuje na výzkum původu člověka. Perryho rodokmen v mužské linii neodpovídal žádnému existujícímu stromu chromozomu Y. Společný předek Alberta Perryho v mužské linii žil v době, kdy na Zemi neměli žít žádní moderní lidé! Převládající vědecká teorie předpokládala, že homo sapiens se objevil na naší planetě před 200 tisíci lety. Jenomže Perryho chromozom Y mířil do doby před 340 tisíci lety. „Nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát. Domnívali jsme se, že asi před 300 tisíci lety se neandrtálci oddělili od genealogické lidské linie,“ říká prof. Hammer. Pátrání pokračovalo v afrických databázích a vědcům se podařilo najít Perryho příbuzné - v Kamerunu. Jeho chromozom Y byl nalezen u 11 příslušníků kmene Mbo.

 

Křížení s neandrtálci?

Protože nejstarší nálezy anatomicky moderních lidí jsou staré 200 000 let, badatelé spekulují, že Perryho předkové se možná křížili s nějakým jiným druhem homo typu neandrtálců nebo denisovanů, který v té době ještě žil, ale později vyhynul. Ale jasno v tom zatím nemají. „Buď vedlo k této neobvyklé genetické struktuře křížení například s neandrtálci, nebo se moderní lidé vyvinuli mnohem dříve, než naznačují dochované fosilie,“ myslí si prof. Hammer. Populace afrického kmene Mbo čítá několik desítek tisíc členů. Vědce překvapila i to, že dosud nejodlišnější větve mužského chromozomu byly nalezeny u Pygmejů, což jsou lovci a sběrači. Tak nějak si historici dosud představovali naše nejstarší předky, kteří později Afriku opustili a vydali se osídlit celou planetu. Pátrání v Africe je zajímavé i tím, že sekvence DNA národa Mbo jsou variabilní, takže není pravděpodobné, že by 11 jedinců náležících k této DNA mělo pouze jednoho praotce.

 

Adam chromozomu Y

Podle výzkumu, který byl publikován v letošním roce, žil poslední společný předek dnešních mužů po otcovské linii před 237.000 až 581.000 let. Původní studie uváděly 60.000 až 142.000 let. Mitochondriální Eva (v nepřerušené ženské genetické linii) žila asi před 200 tisíci lety. Neexistuje žádný důvod, proč by tento praotec a pramatka měli žít v jedné době, upozorňují vědci.

 

Mýty o mitochondriální Evě

Prof. Hammer varuje před populárními teoriemi „Evy“ a „Adama“, které vytvářejí představu, že celé lidstvo pochází jenom z jedné dvojice lidí, která žila v jednom určitém časovém bodě. „Jedná se o mylnou představu, že by genealogie jednoho genetického regionu odrážela celou odlišnost lidské populace. Naše výsledky naznačují, že existují ohniska geneticky izolovaných komunit, které společně konzervují tuto obrovskou rozmanitost.“ Prof. Hammer předpokládá, že budou nalezeny ještě další odlišné genetické linie, ať už v Africe nebo mezi americkými černochy, a že stáří lidského chromozomu Y může ještě vzrůst!

 

Zdroje:
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2289492/The-family-tree-test-rewrote-human-history-Researchers-stunned-DNA-submitted-online-service-dates-338-000-years.html
wikipedia.org
Ilustrace: University of Arizona

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

DNA   Zajímavosti ze světa   Věda