Nejstarší lidská DNA byla prozkoumána!

 

Nejstarší lidská DNA byla prozkoumána!

Nález zachovalé DNA v lidské kosti staré 400 000 let přináší zajímavé informace. Jde o nejstarší lidský genetický materiál, jaký byl kdy zkoumán. Informoval o tom odborný časopis Nature Journal. Stehenní kost, ve které se mitochondriální DNA dochovala přes propast času, pochází ze slavné španělské „Jámy kostí“, kde byly nalezeny pozůstatky 28 pravěkých lidí. Vědci jsou výsledky analýzy ohromeni.

 

Jáma plná kostí () byla objevena v horách Atapuerca v místě zvaném Gran Dolina v severním Španělsku. Nachází se v hlubokém jeskynním komplexu, který archeologové zkoumají od roku 1981. Kosti dokazují nejstarší osídlení hominidů v západní Evropě. Místo je unikátní také proto, že je nejbohatším nalezištěm tohoto typu ze středního pleistocénu.

 

Pozoruhodné na ostatcích z Atapuerky je, že vykazují znaky dvou lidských druhů – zdá se, že to byli míšenci mezi neandertálcem a Homo heidelbergensis, který kdysi obýval obrovské území zahrnující Afriku, jižní a střední Evropu, jih Asie až po východní Čínu. DNA z té doby se ještě nikdy nedochovala. Vědci si donedávna mysleli, že není možné, aby DNA vydržela více než 60 000 let. Jenomže technologie genetické analýzy od té doby nesmírně pokročily a chladná krasové jeskyně se ukázala jako ideální chladnička.

 

Příbuzní žili na Sibiři

Na sekvencování DNA z „Jámy kostí“ se podílel výzkumný institut Maxe Plancka v Lipsku. Srovnání pravěké mitochondriální DNA s jinými typy DNA vědce opravdu překvapilo. Mitochondriální DNA ze Španělska je totiž kupodivu bližší DNA sibiřských denisovanů, kteří žili (před 40 000 roky) tisíce kilometrů odtud na východ, než jiným evropským hominidům. Denisované jsou záhada, nevíme o nich prakticky nic, zatím byla nalezena jen jedna prstní kůstka v Denisově jeskyni v Rusku, podle které dostali svůj název.

 

Kosti z jednoho prstu a zubu odkrývají nečekané souvislosti. Pračlověk žijící v jeskyni na Sibiři měl předky, kteří se mísili s australskými domorodci. Denisované a aboriginci jsou příbuzní... | Fascinující možnosti DNA >>>

 

Vědci si o denisovanech myslí, že jde o sesterskou skupinu neandertálců. Hominidi, kteří byli pohřbeni v Sima de los Huesos před 400 000 lety, a denisovan, který žil před 40 000 lety na Sibiři, museli mít společného předka. Další možností je, že hominidi ze španělské jeskyně (nebo jejich předkové) se rozmnožovali s ještě jiným starším lidským druhem. Tímto záhadným druhem by mohl být Homo antecessor , který skutečně žil asi před jedním milionem roků v oblasti, kde byla nalezena „Jáma kostí“.

 

Vědci touží zkonstruovat celý příběh lidské evoluce, ale k tomu potřebují starou DNA našich předků, kamenné nástroje k tomu nestačí. Problém spočívá také v tom, že mitochondriální DNA nestačí k tomu, abychom si celkový obraz vytvořili. Vědci potřebují ještě jadernou DNA neandrtálců, jinak se jim nepodaří odhalit celou pravdu o vztazích mezi dávnými hominidy; věří, že některé kosti ze španělské jeskyně by takový „dárek“ mohli skrývat.

 

Cíl výzkumu DNA: neandertálský genom

Švédský genetik Svante Pääbo, který vede výzkum v Max-Planckově institutu, se na jadernou DNA neandrtálců specializuje. Jeho tým si vytyčil projekt zmapovat celý neandrtálský genom. Před několika lety z genomu neandrtálce z Chorvatska (kosti byly staré 45 000 let) izoloval dostatečné množství této DNA. Mužský pohlavní chromozom Y neandrtálců se výrazně lišil od chromozomu Homo sapiens, což naznačuje, že ke křížení mezi neandrtálcem a moderním člověkem docházelo asi jen vzácně. Alespoň v případě „novějších“ neandrtálců, kteří zmizeli před 25 000 roky.

 

Děsivé tajemství jeskyní

Jeskyně v horách Atapuerca prozradily o našich pravěkých předcích, že byli odvážní, zdatní lovci a - kanibalové. Žili zde už před 850 000 lety. Jeskyně jim poskytovaly dobrou ochranu před nebezpečnými dravci, pokud je dokázali odtud vypudit. Místní oblast se také velmi zamlouvala medvědům a dalším velkým dravcům. Pralidé se živili například bizony, ale také svými příbuznými (každá čtvrtá kost jevila známky opracování). Používali kamenné i kostěné nástroje k lovu a ke zpracování masa a kůží.

 

Záhadná „Jáma kostí“ se nachází na dně 13metrové šachty, kam je dnes možné se dostat jen šplháním. Bylo zde nalezeno více než 5000 lidských kostí, ale také kosti medvěda a pěstní kamenné klíny. Hodně vědců se domnívá, že šlo o pohřeb, ale existuje i teorie, že kosti v jámě nahromadily šelmy. Původně bylo totiž dno šachty přístupné i jinými vchody a lidé mohli být dovnitř zavlečeni predátory. Medvědi mohli na dno spadnout shora nebo tu skončit během zimního spánku. Kosti se na dně hromadily tisíce let a byly zřejmě promíchávány proudy podzemních vod.

 

Povaha DNA je esoterická. Poslední vědecké výzkumy naznačují, že před lidstvem stojí nepředstavitelné možnosti, když se mu podaří vygenerovat kolektivní vědomí... | DNA skrývá netušené možnosti >>>

 

Zdroje:
wikipedia. org
HTTP://WWW.BBC.CO.UK/NEWS/SCIENCE-ENVIRONMENT-25193442
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/geneticdesigns/

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

DNA   Věda   Historie