Fascinující možnosti DNA

 

Fascinující možnosti DNA

Denisované - nedávno objevený druh lidí - se významně křížili s moderním člověkem. Nevíme o těchto blízkých příbuzných neandertálců prakticky nic. Z jednoho tohoto pračlověka našli archeologové v zapadlé jeskyni v Altajských horách v roce 2008 pár kostí a zub. Nález se dostal ke genetickým kouzelníkům a ti z nich extrahovali kvalitní genom. Pozůstatky pračlověka staré více než 40 000 let promluvily. Vědci sledovali pomocí nové technologie stopu homo denisovana u původních obyvatel v Austrálii a Oceánii. A zjistili, že jsou příbuzní! Informoval o tom časopis Science.

 

Peschera | Foto Wikipedie

 

Záhadní snědí příbuzní

O denisovanech víme jen to, že žili v nehostinné části Asie nedaleko Mongolska, měli tmavou kůži, hnědé vlasy i oči. Nemáme představu, jak moc se fyzicky lišili od moderního člověka. Možná minimálně. Ale víme, že se sexuálně družili s předky moderního člověka, kteří v době, kdy se éra denisovanů chýlila k závěru, naopak kolonizovali celé kontinenty. Jejich DNA nacházíme v genech australských aboriginců, původních obyvatel Oceánie, Polynésie, Fidži, východní Indonésie a na Filipínách. Vědci vědí, že předkové aboriginců odešli z Afriky před více než 60 tisíc lety. A před 50 000 lety už osídlili Austrálii. Někdy mezi 60 000 a 41 000 lety se skupiny předků dvou větví druhu homo potkaly a tehdejší lidé pro sebe byli sexuálně atraktivní. Došlo ke křížení. Nešlo o nic romantického. Úkolem té doby bylo v prvé řadě přežít. Život tehdy nebyl snadný. Náročné klimatické podmínky, boje mezi jednotlivými tlupami, kanibalismus, nemoci, velká nebezpečná zvířata – to byl svět, v kterém tito lidé žili. Pak si šly oba druhy po svých: jeden mířil k vyhynutí a další k budoucnosti moderního člověka. Proč denisované byli tím neúspěšným druhem, zatím netušíme.

 

Můžeme jen spekulovat, jací byli tito naši příbuzní. Určitě se fyzicky neodpuzovali s předky aboriginců a dalších lidí. Potkali se zřejmě v Asii, ale nevíme v které její části. Nevíme, proč vymřeli, ani proč se stěhovali do nepřístupné části Asie kdesi u Novosibirsku. Možná ustupovali před našimi předky.

 

Cesta evoluce

Víme, že předkové člověka odešli velmi dávno z Afriky a putovali v několika vlnách, aby osídlili všechny kontinenty. První cestovatel byl homo erectus, který se na velký trip vydal už před dvěma miliony let, vymřel před 60 tisíci lety. Před 800 000 roky expandovali z Afriky předkové neandertálců a denisovanů, kteří se s Člověkem vzpřímeným křížili. Moderní člověk odešel z Afriky jako poslední, „teprve“ před 100 000 roky. Na svých cestách plodil děti jak s neandertálci, tak s denisovany.

 

Dědictví denisovanů

Podle Los Angeles Times mají domorodci z Papuy Nové Guinee, Austrálie a Filipín od 3 do 5% DNA od altajského denisovana. Lidé žijící v centrální Euroasii však tuto DNA téměř nemají. Nabízí se varianta, že jejich předkové přišli až poté, co denisované vymřeli.

 

Papuánec | Foto Wikipedie

 

DNA a stopování lidské minulosti

„DNA může odhalit „kdo s kým, kde a kdy“ – stejně jako rozpoznat unikátní genetické změny, které udělaly z člověka to, čím je dnes,“ říkají vědci. Vedoucí výzkumu Svante Paabo odhaduje, že to však může trvat desetiletí, než biologové porozumějí významu všech těchto drobných odlišností. “Možná mnoho z nich nemá žádnou funkci – ale mezi nimi budou bezpochyby ukryty některé zásadní změny, které jsou podstatné pro to, co umožnilo vznik lidské historie,“ řekl ředitel oddělení evoluční genetiky Institutu Maxe Plancka Paabo.

 

Indiáni a neandertálci

Nové techniky sekvencování DNA umožňují zjistit, co z DNA moderních lidí pochází od denisovanů a neandertálců. „Byli jsme překvapeni tím, že severoameričtí indiáni a národy z východní Asie mají více neandertálské DNA než lidé, jejichž předkové jsou z Evropy, kde většina neandertálců žila. Je to mimořádně zajímavé,“ říká spoluautor výzkumu David Reich, genetik z Harvard Medical School v Bostonu. Neandertálci obývali již dávno před moderním člověkem Evropu,a le pronikli daleko do Asie. Kupodivu žili i v Altaji, kde byly nalezeny fosílie denisovana. Před 125 tisíci lety žili i kolem ruské řeky Jenisej. Jejich schopnost přežít byla tedy mimořádná. Přesto vymřeli asi před 25 000 lety z neobjasněných příčin.

 

Další příbuzní?

Nicméně odhalování komplikovaného příběhu vzdálených dějin současného člověka zřejmě ještě nekončí. Genetici se domnívají, že můžeme mít ještě další předky, jejichž pozůstatky vydají další tajemství. Možná jsme stále na začátku. V současnosti pracují vědci na nálezu z Uzbekistánu. Objevená lebka nese znaky jak neandertálců, tak moderního člověka.

 

Zdroje: wikipedia.org, http://www.gmanetwork.com/news/story/272046/scitech/science/extincthumanoid- species-may-have-lived-in-phl
Ilustrace ALAMY

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

DNA   Mystéria   Záhady   Věda