Místo registračních pokladen možná čeká na podnikatele a firmy nějaké elektronické udělátko. Někteří ovšem nápad kritizují s tím, že bude drahý, neefektivní a jeho realizace potrvá dlouho. Nemusí to být nutně pravda…
Jednou z věcí, na které se patrně budoucí koaliční strany shodnou, jsou opatření proti daňovým únikům a to zejména proti únikům z výběrů DPH.
Daňové úniky jsou problém v celé Evropské unii. Podle odhadů Evropské komise je rozdíl mezi vybranou a splatnou DPH asi 18%. V loňském roce přitom podle ČNB získal stát na DPH 200 miliard korun. Pokud by se podařilo zamezit polovině úniků, mohl by teoreticky vybrat o 20 miliard více.
ČSSD před volbami prosazovala zavedení registračních pokladen. Jistou inspiraci lze hledat na Slovensku, kde Ficova vláda doplnila registrační pokladny o státní loterii. Občané jsou díky loterii motivování k tomu, aby si při nákupu vyžádali účtenku. Její číslo následně zaregistrují do loterie a mohou vyhrát 10 tisíc euro nebo automobil.
Slovensko si první výsledky loterie pochvaluje. Za dva měsíce vybrala vláda o 210 milionů euro více, než očekávala. Na druhou stranu je potřeba dodat, že tak složitý makroekonomický ukazatel jako DPH je nutné analyzovat v delším časovém horizontu.
Od východních bratrů zpět do Česka. Hnutí Ano chce místo registračních pokladen zavést spíše elektronické uložiště. Není úplně jasné, jakým způsobem by fungovalo. Podobné uložiště už však dnes využívají například v lékárnách.
Odpůrci registračních pokladen často argumentují „likvidačními náklady“ pro živnostníky. Pokud se však podíváte do obchodů, registrační pokladna stojí kolem 4 000 Kč. Ty lepší pak kolem 10 až 20 tisíc. Záleží samozřejmě na preferencích a potřebách konkrétního podnikatele.
Jaké by byly náklady na elektronické řešení, není zatím jasné. Přesto je také ono terčem kritiky. Zbyněk Stanjura (povoláním programátor) z ODS se domnívá, že podobné řešení by bylo drahé, složité a jeho příprava by trvala roky.
Elektronizace státní správy: jako z jiného světa
Žijeme v elektronické době. Denně používáme počítače, chytré mobilní telefony nebo elektronické bankovnictví. Veřejný sektor je ovšem za těmito trendy mnoho let opožděn.
Na straně jedné je to logické. Těžko si představit devadesátiletou babičku, jak nakupuje většinu věcí pomoci platební karty a důchod ji chodí na bankovní účet. Podobné argumenty konec konců pohřbily neslavnou S-kartu.
Jsou ale oblasti, kde elektronizace může pomoci. Je například s údivem, že neexistuje mobilní aplikace, díky níž by byli občané varování například před povodněmi. V zahraničí něco podobného mimochodem testuje Twitter.
Elektronické pokladny by jistě nezruinovaly živnostníky a nemusely by být ani velkou přítěží, pokud by se ruku v ruce usnadnily celkové podmínky pro podnikatele. Můžeme jen závidět zemím, kde si vedete hezky pěkně daňovou evidenci na počítači a následně po pár kliknutích odešlete jednou ročně daňové přiznání.
V případě nejrůznějších elektronických systémů se ale stát chová naprosto odlišně od soukromé sféry. IT zakázky jsou předražené a mnohdy nefunkční. Není to tak dlouho, co jistý kraj vytvořil web pro mladé. Stránky byly založeny na volně šiřitelném a bezplatném redakčním systému Wordpress. Přesto stály dva miliony korun!
Jak to dopadlo při zavádění nových systémů v registru vozidel, asi také není nutné připomínat. Na západ od nás je ovšem situace podobná. V USA nedávno řešili web zdravotnické reformy. Už jsme dříve psali, že Obama zavedl více méně povinné zdravotní pojištění. S výběrem pojištění má občanům pomoci příslušný web. Ten však dodnes pořádně nefunguje, za to už dokázal sežrat pořádně mastnou sumu. V amerických médiích létaly různé sumy. Když je zprůměrujeme, dojdeme k částce okolo 6 miliard korun během několika málo měsíců!
Webové stránky zdravotnické reformy prý mají vysoké technické nároky, musí obsloužit až několik desítek tisíc lidí současně. To je velmi úsměvné tvrzení v době, kdy soukromé projekty typu Facebook, Twitter a další využívají v jeden okamžik miliony uživatelů. Jejich vývoj přitom stál během několika let mnohem méně.
Pokud se naše budoucí vláda rozhodne pustit do elektronizace čehokoliv, bude jednou z klíčových věcí kvalita, cena a rychlost realizace. Od slibotechen Babišova střihu očekávám, že projektem nebude pověřen člověk, který dokáže tak maximálně pustit počítač. V této souvislosti by stálo za to sáhnout po skutečných (a nezávislých) odbornících ze zahraničí nebo i z domova a udělat něco jednou také opravdu pořádně.
Foto: Cheon Fong Liew, flickr.com
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!