Jak naloží Amerika se svým hrdinou?

 

Jak naloží Amerika se svým hrdinou?

V pátek 16. března to bude přesně 44 let od dne, kdy ve vietnamské vesnici My Lai postřílela jednotka americké armády několik set bezbranných civilistů. Masakr v My Lai se nechvalně zapsal do dějin a znamenal definitivní konec podpory americké veřejnosti válce ve Vietnamu.
11. března tohoto roku zabil americký seržant ve třech afghánských vesnicích šestnáct civilistů, převážně žen a dětí. Americké síly v Afghánistánu mají nyní svůj My Lai. Je otázka, jestli se s ním vypořádají stejně, jako před 44 lety.

 

Za stovky mrtvých Vietnamců byl totiž nakonec potrestán pouze velitel jednotky William Calley, který dostal doživotí. Dva dny po vynesení rozsudku ho ovšem prezident Nixon omilostnil. Vyšetřování bylo vedeno od počátku velmi liknavě a zjevným cílem bylo spíše zakrýt celý rozsah vraždění. Většina vojáků nebyla obviněna z vraždy, ale pouze z toho, že o incidentu nepravdivě informovali a i tato obvinění byla po čase stažena.

 

Masakr v My Lai - Vietnam

 

 

Z prvních informací, které jsou známy o nedávném afghánském incidentu vyplývá, že osmatřicetiletý seržant a otec tří dětí se dvakrát či třikrát vypravil ze své základny v Kandaháru do okolních vesnic. Tam vnikl do domů a postupně povraždil jejich obyvatele. Ty pak polil hořlavinou a zapálil. Motiv hrůzného činu zatím není zatím znám. Na veřejnost se dostaly informace, že se voják nervově zhroutil, na předešlých misích v Iráku utrpěl zranění hlavy, spekuluje se i o tom, že byl opilý. Zarážející je fakt, že přeživší vesničané tvrdí, že vojáků ve vesnicích střílelo víc. Tato tvrzení americká armáda od počátku popírá a tvrdí, že masakr má na svědomí pouze jeden, zřejmě pomatený, střelec. Právě počet vojáků, kteří se vražedného běsnění účastnili, je přitom velmi podstatný především pro prestiž a pověst americké armády. Historka o osamělém střelci je přijatelnější, než organizovaný nájezd celé jednotky nebo její části. Přitom v podobných případech, které se odehrály v Iráku, šlo vždy o akci několika vojáků, kteří se na nájezdu domluvili a posilněni alkoholem se vydali na lov.

 

Pravdu má nyní zjišťovat americká vyšetřovací komise, která už dorazila na místo. Už při příjezdu však byla napadena povstalci z hnutí Taliban, kdy došlo k desetiminutové přestřelce. Právě Taliban využívá propagandisticky celý incident ve svůj prospěch. Zveřejnil výhružku všem americkým vojákům, kterým hodlá jako pomstu uřezávat hlavy. Získat afghánské veřejné mínění proti Američanům však není vůbec těžké. Incident nebývale ostře odsoudil afghánský parlament a podle západních médií se náklonnost obyvatel země nyní stále více přiklání zpět k Talibanu. Z Bílého domu zaznívají omluvy, omlouvá se i ministr obrany Leon Panetta, ale pro Afghánce je to zjevně málo. Stále častěji se objevují hesla jako „Smrt Americe, smrt Obamovi,“ která vykřikovali demonstranti v ulicích Kábulu už po nedávném spálení několika výtisků Koránu na jedné vojenské základně. Víkendové vraždění situaci ještě dále vyostřuje.

 

US Army - Afghanistan

 

 

V Pentagonu už prý uvažují nad tím, že by se Američané měli stáhnout ze země mnohem rychleji, než se původně plánovalo. Negativa, které jedenáct let trvající kampaň přináší, prý výrazně převyšují pozitiva. Stažení vojsk, které má probíhat plynule až do roku 2014, by se tak mohlo podle některých médií značně zrychlit. Oficiálně však Američané žádnou změnu harmonogramu opuštění země nepřipouštějí.

 

Jak se bude situace dále vyvíjet, bude do značné míry záviset také na tom, jak transparentně bude probíhat vyšetřování a především jaký bude výsledek soudu. Afghánci požadovali, aby byl voják souzen v jejich zemi a stanul před místním soudem. To samozřejmě Američané kategoricky odmítli s ohledem na smlouvy, podle kterých američtí vojáci podléhají americké jurisdikci. Obviněný seržant byl odvezen na neznámé místo, kde ho vyslýchají vojenští vyšetřovatelé.

 

Za vraždu šestnácti lidí je v Americe samozřejmě trest smrti. Jenže podobné příklady z minulosti ukazují, že vojenský soud uvažuje v jiných kategoriích. Stejně jako před čtyřiceti lety v případu My Lai i v mnoha pozdějších případech americká vojenská justice vždy vynášela pouze tresty uvěznění. Calvin Gibbs v roce 2010 velel jednotce, která v Kandaháru zastřelila bezdůvodně tři civilisty. Dostal trest doživotí, s možností propuštění již po osmi letech. Zajímavé je, že Gibbs pocházel ze základny Lewis-McChord, ze které byl i nyní obviněný seržant. John Hatley byl odsouzen taktéž na doživotí s možností předčasného propuštění za promyšlenou a zvláště trýznivou vraždu čtyř iráckých civilistů. Další dva vojáci, kteří byli ze spoluúčasti na vraždách obviněni, byli shledáni nevinnými. Steven Green, který v roce 2006 znásilnil v irácké provincii Mahmudíja čtrnáctiletou dívku a vyvraždil také celou její rodinu, byl potrestán doživotím.

 

Steven Green - znásilnil v irácké provincii Mahmudíja čtrnáctiletou dívku a vyvraždil také celou její rodinu. Byl potrestán doživotím...

 

 

Tyto případy jasně ukazují, že vražda civilistů není brána americkými soudci příliš přísně. V Americe se dává trest smrti i za vraždu jediného člověka. Jak prý před jedním podobným procesem prohlásil jistý americký generál, „Je nepřípustné, aby Amerika popravovala své vlastní hrdiny.“

 

Foto: Wikipedia.org a Flickr.com

 

Další příspěvky autora: Tomáš Chalupa

---

Články ve stejných kategoriích:

Armáda   Afghánistán   Vietnam   Masakr   USA