ANKETA: Potřebujeme nadzvukové letectvo?

 

ANKETA: Potřebujeme nadzvukové letectvo?

Vláda dnes prodloužila pronájem Gripenů o dalších 14 let za 1,7 miliard korun ročně a to poměrně bez velkého zájmu a emocí.

 

Pronájem stíhaček je sice jednou ze zpráv dne, ale žádné větší emoce krok vlády kupodivu nevyvolal. Především v době, kdy se neustále mluví o zadlužení a máme rekordní nezaměstnanost, bych čekal poněkud vzrušenější diskusi. Na Gripeny jsme si už zřejmě prostě zvykli a debata o prodloužení pronájmu byla dlouhodobá.

 

Částka 1,7 miliard korun ročně (prodražila nám to mimochodem ČNB) je zejména v celkovém objemu opravdu velká. Na druhou stranu je to ale "jen" asi 0,15% ročních výdajů státu a asi 4% celkových výdajů Ministerstva obrany.

 

V této částce je zahrnut nejen pronájem ale také výcvik pilotů, personálů, modernizace letounů apod. Nepočítají se do toho pochopitelně náklady na provoz, údržbu, infrastrukturu apod.

 

 

Proč nadzvukové stíhačky nepotřebujeme

• Jsme v NATO – naše obrana by měla být zajištěna nejen z hlediska prevence ale také díky článku 5 Severoatlantické smlouvy.
• Nemáme vnější hranice NATO – jsme obklopení členy NATO, takže hlídkové lety poblíž hranic nemají smysl.
• Jsme příliš malá země – nadzvuková stíhačka přeletí vzdálenost Aš – Ostrava za méně než 15 minut.
• Je to moc drahé a malý počet stíhaček nás stejně v případě napadení neochrání.

 

Proč nadzvukové stíhačky potřebujeme

• Jsme v NATO – nelze jen brát, ale musíme také dávat. Gripeny se v rámci aliančního „kolotoče“ již několikrát podílely na ochraně vzdušného prostoru pobaltských států, což bude nyní kvůli Rusku zřejmě ještě důležitější.
• Letecký provoz se zvyšuje. Jen v době psaní článku bylo v českém vzdušném prostoru na 60 letadel! V případě ztráty kontaktu s letadlem nebo dokonce jeho únosu nelze spoléhat na rychlou pomoc sousedních států. Dobrým příkladem je nedávný případ ze Švýcarska, kde došlo k únosu letadla a stíhačky ze sousedního smluvního státu byly v akci až v době, kdy letadlo už stálo na letišti. Únoscem byl naštěstí přímo pilot, který chtěl požádat o azyl.
• Národní hrdost – je lepší mít nad hlavou vlastní letectvo než německé či polské stíhačky. Kromě toho jde o pokračování historie našich pilotů, kteří ve velkém počtu bojovali v druhé světové válce ve službách britského Královského letectva.

Nadzvukové letectvo je svým způsobem jakési pojištění. To si také platíte, ačkoliv je možnost, že vám třeba vyhoří byt, poměrně malá.

 

Reálnější než únos letadla jsou jeho technické problémy, jak ukazuje případ z roku 2005 z Řecka, kdy se letadlo zřítilo poté, co posádka i pasažéři upadli do bezvědomí kvůli dekompresi.

 

V jedné internetové diskusi jsem četl názor, že místo stíhaček bychom mohli mít s ohledem na svou velikost jen rakety země – vzduch, které bez problémů nepřátelské letadlo sestřelí. To je jistě možné, ale nevím, zda by bylo vhodné letadlo, které nekomunikuje s řízením letového provozu ihned sestřelit.

 

K diskusi ale je naopak společné letectvo se Slovenskem, které přece jen nevnímáme jako úplné zahraničí. Politici o něm sice občas při společných schůzkách mluví, ale žádné konkrétní plány neexistují. Východní sousedé dodnes používají pro ochranu vzdušného prostoru letouny MiG-29. Společná a o něco větší letka Gripenů by mohla být efektivním řešením.

 

survey software

 

survey hosting

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Armáda   Jas-39 gripen