Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Psychoanalytik zkoumá americkou zálibu ve zbraních

Psychoanalytik zkoumá americkou zálibu ve zbraních

Během pochodu ke Dni matek v americkém New Orleansu postřelili neznámí útočníci 19 lidí. Proč jsou Američani zamilovaní do střílení? Je to úchylka nebo národní poslání? Rozhovor s italským psychoanalytikem Luigi Zojou.

Psychoanalytik zkoumá americkou zálibu ve zbraních

Střelné zbraně jsou pro Američany silný symbol. Autorka rozhovoru Pythia Peayová oslovila psychoanalytika Luigi Zoju, aby se s ní zamyslel nad tématem Američané a střelné zbraně. Italský autor 12 knih - například Violence in History (Násilí v dějinách) – analyzuje současné problémy z hlediska historie, antropologie a psychologie.

 

Pythia: Můžeme říci s jistou smutnou ironií po střelbě v Sandy Hook Elementary School, že téma střelných zbraní je tak naléhavé, že v USA ani nemůže projít rozumná legislativa týkající se držení zbraní. Jde o specifický americký problém?

 

Nepřehlédněte | Konspirace – Střelba v Sandy Hook >>>

 

Zoja: Nemyslím si, že je toto téma specificky americké. Když pominete dvě světové války, které trvale poznamenaly evropskou duši a zahájily v Evropě zákaz držení zbraní, myslím, že možná mají Evropané zbraně stejně rádi jako Američané.

 

Pythia: Jak změnila druhá světová válka vztah Evropanů ke zbraním?

 

Zoja: Evropa trpí více pod vahou své historie. Osvětim a koncentrační tábory patří k Evropě; během 2. světové války bylo zabito 50 milionů lidí. Američané nic takového už 150 let nepoznali. Když to zkombinujete s optimistickou povahou Američanů, tak to je ten rozdíl. V USA se více toleruje násilí v kultuře; sex je ve filmech cenzurován, ale násilí ne. U nás je to naopak.

 

Pythia: Říkáte, že Evropa má více zkušeností s temnou stranou lidské povahy?

 

Zoja: Ano. V Itálii byly po válce zakázány hrdelní tresty - které znovuzavedli fašisté - protože jsou spojovány s totalitními režimy. Kromě toho bylo všem nařízeno z politických důvodů, aby odevzdali své zbraně. Dokonce i dnes můžete být tvrdě potrestáni za to, že vlastníte zbraň. To téma je stále politicky výbušné. Ale ať už jsou zbraně zakázány nebo povoleny, naše pocity vůči nim nejsou nikdy neutrální – někdo je má ve velké oblibě, někdo je nenávidí. Můj otec před nějakým časem zemřel a mezi věcmi, které tu zanechal, byla rakouská pistole mého dědy, kterou si přinesl z první světové války. Přemýšlel jsem, který z mých bratrů ji dostane nebo zda bychom ji měli zahodit. A protože vlastnit zbraň je nezákonné, tak je dokonce obtížné zbraň zahodit!

 

Zbraně jako symbol

Pythia: Takže střelná zbraň není jen zbraň, ale něco více?

 

Zoja: Správně – byla by chyba považovat střelně zbraně jenom za obyčejný, moderní objekt, jako je například opékač topinek. Nezávisle na kultuře, mají tyto zbraně archetypální náboj, protože jsou spojeny s hrdinským mýtem. A hrdina sám je primární archetyp, je to metafora vývoje individuálního já a jádro všech dalších archetypů.

 

Pythia: Proč je hrdina spojován se zbraněmi?

 

Zoja: Protože hrdina ve svém nejtradičnějším projevu, zejména v mužsky orientovaných kulturách, je nějak vždy spojen se zbraněmi obecně. V nejranějších etapách lidské historie fungovaly primitivní zbraně jako prodloužená lidská ruka. Řecko-římská mytologie je plná ozbrojených bohů. Dokonce i bohyně Athéna je zobrazována s kopím. Kristus je někdy – nekřesťansky – zobrazován s mečem. Jak křížové výpravy, tak dobývání Ameriky byly prováděny s Novým zákonem a s mečem a později také se střelnými zbraněmi. Takže zbraně obsahují nějaké téměř náboženské poselství. To znamená, že nemůžete jednat o tématu logicky, protože pro mnoho lidí je střelná zbraň něco posvátného. A toto je ještě mnohem komplikovanější v USA. Protože zde došlo k oddělení církve a státu, je to plně nevědomé, nevyhlášené náboženství: Spojené státy samy mají náboženství demokracie a střelná zbraň je symbolem demokracie. Takže zčásti kvůli své historii a zčásti kvůli střelným zbraním patří ke kolektivnímu archetypu přítomnému v každé zemi, střelné zbraně v USA nesou v sobě náboženskou kvalitu.

 

USA a zbraně: Patologická posedlost

Pythia: A protože my (Američané) si nejsme vědomi skrytého symbolismu souvisejícího s palnými zbraněmi, očekáváme, že naše debaty budou probíhat rozumně. Ale kdyby toto vědomí změnilo americké debaty – nepřistupovali bychom ke střelným zbraním s větším respektem, s větší snahou držet je dál od lidí, kteří je mohou zneužít?

 

Zoja: Možná. Ale komerční, populární stránka střelných zbraní v americké kultuře 21. století je stále děsivější. Musíme si být stejně vědomi patologické, téměř pornografické strany americké posedlosti střelnými zbraněmi. Psychologicky vzato vlastnění střelné zbraně se stává naivním vyjádřením chlapácké maskulinity – předvádění sexuality a arogantní moci. Když si bezmocný mladý chlapec koupí střelné zbraně a zabije bezbranné děti, podlehne chvilkovému klamu, že má všemocnou sílu hrdiny, dokonce i tehdy, když ví, že bude zastřelen policií nebo se zastřelí sám. Ale tady se jedná o totální znehodnocení archetypu hrdiny – je to protiklad hrdiny.

 

Pythia: Takže protože cílem těchto střelců jsou nevinné děti a náhodní svědkové, oni sami jsou na určité úrovni bezmocní. Má to nějaký význam?

 

Zoja: Ano, tihle střelci nezabíjejí lidi, kteří jsou potenciálními vrahy. Škola s mladými dětmi je místem naděje a dobroty – takže oni vraždí nevinnost dětí. A navíc pro psychicky slabé děti jsou zbraně velké lákadlo. Samopal, který dokáže zabít tucty lidí během několika sekund, nabízí nebezpečnou formu nadměrné kompenzace charakterové slabosti nebo frustrace ze společnosti. A bohužel toto pokušení je neustále posilováno obrázky zbraní šířených americkou kulturou. V coloradském městě Aurora došlo k masakru v kině, které mohlo být nevědomou touhou části vrahovy potřeby být spatřen. Z psychologického hlediska bychom se měli ptát, zda je opravdu odstrašující, když ve školách bude více kamer a větší přehled – nebo zda to spíše nepřitáhne dalšího exhibicionistu s nevědomou potřebou být nafilmován.

 

Pythia: Ve své knize odkazujete na tradici z doby antického Říma. Tehdy měl triumfující dobyvatel ve svém kočáru „dvojníka“, který seděl za ním a měl za úkol mu šeptat do ucha, že je normální, chybující člověk. Jaký význam by to mělo v debatě o držení zbraní?

 

Zoja: Je to obraz dialogu mezi naším limitovaným egem, které se může stát obětí inflací (Poznámka: Inflace je rozšíření osobnosti překračující individuální hranice identifikací s nějakým archetypem nebo – v patologických případech – identifikací s nějakou historickou nebo náboženskou postavou.) – jako třeba generál, který se vrací z vítězného tažení – a kritickým vnitřním hlasem, který můžeme vnímat ve snech, který hlídá naši pýchu a upozorňuje nás na naše omezení. Dnes by se tato metafora mohla použít pro každého, kdo si jde koupit zbraň, zejména pro mladé lidi, kteří to dělají poprvé, a jejich vnitřní hlas se jich ptá: „Je to opravdu nutné? Nebo jsem jen propadl své pýše a paranoie, abych vykompenzoval svou lidskou slabost?“

 

Pythia: Vypadá to tak, že naše společnost neumí kompletně pojmenovat problém kriminality páchané střelnými zbraněmi, dokud nebude informovanější ohledně hlubších tendencí – nejen ohledně psychiky vrahů, ale také neporozumí vlastním kulturním názorům na střelné zbraně a násilí.

 

Zoja: Problematika střelných zbraní by měla být řešena jak společenskou diskusí, která by měla být také psychologicky zaměřená, tak individuálním hledáním duše, ať už s psychoanalytikem, spirituálním učitelem nebo kvalitními debatami s přáteli a rodinami.

 

Očišťování od zla

Pythia: Ráda bych prozkoumala hlubší psychologické zázemí USA. Píšete, že jsme byli první země založená na odštěpení „stínu“ neboli na odmítnutí temné stránky lidské povahy – přinášející do existence „první kolektivní duši, která jako by se nezkompromitovala stínem.“ Na příklad říkáte, že Monroeova doktrína byla „politickým manifestem“, který „anticipoval studenou válku, v které USA viděly sebe jako čistou demokracii, zatímco zbytek světa pokládaly za horší. (Pozn.: Monroeova doktrína byla zahraničně politická doktrína, již 2. prosince 1823 ve svém poselství Kongresu vyhlásil prezident James Monroe. Evropské mocnosti podle této doktríny nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu a USA budou jejich případné vojenské akce na území světadílu považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA.“).

 

Zoja: Toto vytěsnění zla je typické pro puritánské začátky Spojených států, v nichž první osadníci projektovali primitivní část lidské přirozenosti do černochů a indiánů a zlo a korupci do Anglie a Evropy. „Farewell Address” George Washingtona, v níž prezident varoval před vlivem cizích národů, a Monroeova doktrína uchovávaly tento model udržování Američanů na distanc od jiných kultur, které by je mohly „ušpinit“. Z těchto důvodů se mytologie USA zformovala kolem bible, střelných zbraní, dobývání a čištění země a očišťování sebe od „zla“ jejích původních obyvatel, otroků a jakýchkoli „dalších“ cizáků.

 

Pythia: Toto oddělení znamená, že projektujeme do druhých, které vidíme jako „outsidery“ ty kvality, které odmítáme u sebe – potom pokus očistit se od těchto kvalit tím, že se jich zbavíme v těch druhých. A naopak tato snaha zůstat neposkvrněný přispívá k e skryté zločinnosti v této kultuře.

 

Zoja: Ano, i když budete přesvědčeni, že vedete válku v zájmu civilizace a porážky zla, budete intoxikováni násilím. Můžete se dokonce stát zlými právě „infekcí“ násilí.

 

Vojenské akce

Pythia: To, co jste popsal, vypadá jako to, co bylo popsáno v nedávno publikované „bipartisan report”, studii, která konstatovala, že americké vojenské síly používaly mučení jako součást války proti teroru po 11. září. („The Report of the Constitution Project´s Task Force on Detainee Treatment“ byla vydána 16. dubna 2013). Je to výstup dvouletého průzkumu.

 

Zoja: Tato zpráva odhaluje formu kolektivního popření, že americké vojenské akce by mohly používat kriminální praktiky. Vy v USA máte tendenci předstírat, že to tak není; oslabujete temnou stránku lidské povahy. Z psychologického hlediska by se dalo říci, že nejste tak moudří a jste naivnější než staré kultury typu Evropy. Na druhé straně jste méně cyničtí a existuje optimistická stránka americké kultury. Jestliže se prokáže, že bylo jménem Ameriky spácháno zlo, potom je průměrný občas připraven jednat, vstoupit do politiky a napravit ono zlo, což je obtížnější v Evropě. Kvůli demokratické tradici v USA je člověku dovoleno vyjádřit svůj názor a v tomto smyslu je to stále nejlepší místo na světě.

 

Drony

Pythia: Nedostatek transparentnosti ohledně amerických nepilotovaných útoků proti podezřelým teroristům v zámoří vypadá jako další příklad oddělené temné strany. Jak se na to díváte jako psycholog na tyto dálkové popravy, kterým hodně lidí říká „létající robotičtí vrazi“?

 

Zoja: Je zde psychologické riziko, že u pilotů dronů dojde k disociaci. (Pozn.: Disociace označuje regresivní rozpuštění, rozpad toho, co patřilo dohromady, na oddělené dílčí systémy na nižším stupni komplexity. Analytická psychologie spatřuje v disociaci podstatný aspekt neurózy v podobě neslučitelnosti mezi jednotlivými částmi osobnosti.) Takže kvůli nevinným civilním obětem bychom se měli také zajímat o to, co se děje s psychikou pilota dronů, který zabije svůj cíl, potom si sedne do auta, jede domů a hraje si tam s dětmi. Je to téměř nehumánní.

 

Pythia: Nicméně je obtížné se dohodnout, že voják by se měl přímo účastnit boje – je to snad morálnější?

 

Zoja: Já nejsem filosof , který umí říci, zda útočit pomocí dronů je špatná věc. Ale je tady v sázce morální téma: momentálně existují nehody a vedlejší škody v každé válce, dokonce i ztráta jednoho života poznamená duši amerického pilota. Nebezpečí je ve vzdálenosti mezi pilotem a cílem útoku, piloti bezpilotních letadel jsou trénováni, aby zabíjeli bez trápení se s nějakými vnitřními konflikty. Možná vůbec nevnímají, že někoho zabili. A protože patří k mladším generacím, tyhle útoky by mohly nevědomě prožívat jako pokračování počítačových her, které si hráli, když byli mladší.

 

Pythia: Většina Američanů podporuje používání dronů. Je snadnost, s kterou veřejnost přijímá drony jako zbraně součástí velkého posunu, kdy technologie přetvářejí naše vnitřní emoční životy?

 

Zoja: Ve své knize The Death of the Neighbor diskutuji o tom, jak technologie zabíjí druhé přikázání: Milovat Boha nade všechno a svého bližního milovat jako sebe. Protože při současné technologii, v masové civilizaci se nestaráme o své bližní; my ani netušíme, zda náš soused právě neumírá.

 

Nebezpečí technologie

Pythia: Takže popisujete plíživou disociaci, jak prochází našimi životy, přinášená technologií.

 

Zoja: Určitě. Nejsem nostalgický a nemyslím si, že dřívější svět byl lepší. Ale nové formy technologií přicházejí s velkými psychologickými nároky, které tu ještě nikdy nebyly. Není to tak, že by nám chybělo cítění – ale naše emoční odpovědi a přirozené instinkty jsou deformované a narušené technologií, a my se stále více vzdalujeme od morálních dopadů toho, co děláme.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Zavirovaný Predátor >>>

 

Pythia: Dokonce i moderní střelné zbraně jsou ovlivněny technologií. Kolty z Divokého západu nejsou nic proti samopalům používaným při hromadných vraždách.

 

Zoja: Technologie nás emocionálně čistí – a to doslova. Například v osobnějších formách válčení byla instinktivní reakcí hrůza. V konfrontaci s agonií umírajícího člověka bojovníci v dřívějších dobách cítili vinu. Ale dnes nám chybí smysl pro hranice, který sílí, když je prolito příliš krve. Pilot, který vypustí atomovou bombu, nevidí, že zabil tisíce civilistů nebo pilot dronu v Americe vypouštějící bombu na někoho v Jemenu, pravděpodobně takový pocit viny nemají.

 

Pythia: Vidíme, jak nás technika vzdaluje emocím a uvědomění, ale jak to působí na naše vnímání hranic?

 

Zoja: Technika nám dává iluzi, že můžeme prorazit své limity; to posiluje všemohoucnost, aroganci a nekonečný růst a blahobyt. Přicházíme o nutnou rovnováhu mezi růstem a pocitem viny nebo mezi očekáváním, že budeme mít ještě víc, a nalezením přirozeného omezení.

 

Pythia: Dělá to na mne dojem, že neomezenost je typická americká.

 

Zoja: Ano. Protože americká historie je založena na dobývání obrovského a málo obydleného Západu, a tak zde zůstává skrytý historický postoj, že tato země může stále expandovat. Máte stále mnoho území, takže je málo důvodů vnímat nutnost limitů.

 

Římské impérium

Pythia: Takže můžeme v tomto smyslu tvrdit, že Amerika současnosti připomíná Římské impérium?

 

Zoja: Amerika je jako Římská říše v tom smyslu, že Řím byl velký a založený na trvalé expanzi. Produkoval filosofy i umělce, ale bylo to imperialistické, nejen vojensky, ale také ekonomicky – šlo o první krok k masové civilizaci. Tak Řím anticipoval Ameriku s jejím masovým konzumem a masovou zábavou a dokonce celý moderní svět s jeho masovou civilizací. Byl protikladem k starověkému Řecku.

 

Pythia: Pokud byla Římská říše protikladem k Řecku, co jsou ty klasické řecké ctnosti, které postrádáme v naší vlastní kultuře?

 

Zoja: Řecká kultura byla založena na důležitosti limitů. Mýtus o Ikarovi byl varováním před „hříchem“ namyšlenosti a inflace. Staří Řekové měli také více smyslu pro tragédii. Amerika nepovažuje tragické příběhy za tak důležité, protože komerční stránka kultury a Hollywoodu směřuje ke zjednodušení života oddělením dobra a zla a poskytnutí šťastného konce – někdy to v životě tak končí, ale ne vždy.

 

Pythia: Píšete, že řecké divadlo se snažilo pohnout diváky, aby přemýšleli o dobru a zlu. V kontrastu k tomu Řím s jeho veřejnými hrami a jezdeckými závody chtěl, aby lidé vůbec nemysleli.

 

Zoja: Podstata tragédie je spíše psychologická; přináší problémy nevyhraněnosti a celistvosti. Například nejsou žádná řešení pro tragédie dronů, mučení, střelných zbraní a terorismu. Taková témata vyžadují čas; v moderním světě musíme zkoumat tato témata v komplexu kulturních termínů. Reálná morálnost spočívá v nevědění, co je černé a co bílé nebo dobré či zlé; k tomu je nutná morální diskuse a dialog, jako jsme to udělali v tomto interview.

 

Zdroj:
http://www.huffingtonpost.com/pythia-peay/drones-torture-technology_b_3237953.html
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/thomashawk/

 

Soutěž - vyhrajte plnou nádrž

SOUTĚŽ O PLNOU!

Plná nádrž každý měsíc pro fanoušky internetWEEKu...

U každého článku vydaného nebo editovaného v roce 2017 v magazínu internetWEEK.cz se objeví formulář pro zadání registrovaného emailu. A bude tam do doby, než jej první soutěžící vyplní. Formulář se objeví také v našich moderovaných rozcestích při každé změně. Každý měsíc natankujeme plnou tomu, kdo sebere nejvíc článků. Nic to nestojí, můžete jen získat. Žádné losování, opravdová soutěž!

Podrobnosti a registrace ZDE >>>

Další příspěvky autora: heartblue


Články ve stejných kategoriích:

USA   Zbraně   Střelba   Střelná zranění  


Kategorie USA

Jak si představit nepředstavitelný dluh USA?Jak si představit nepředstavitelný dluh USA?
Představte si, že dluh USA je větší, než hodnota všech firem v indexu S&P 500. A pár dalších příkladů, jak si představit nepředstavitelné. Aby 20 bilionů dolarů nebylo jen absurdním číslem, které navíc dramaticky poroste!


Extrémy a opět extrémy. Zvykejme si i na kroupy jako grepyExtrémy a opět extrémy. Zvykejme si i na kroupy jako grepy
Vědci již roky předpovídají stále extrémnější počasí. Zřejmě je na čase si zvykat.


Jak se žije nezaměstnaným v USA. Příběh Pauly Brayové. Jak se žije nezaměstnaným v USA. Příběh Pauly Brayové.
Chudoba se stává aktuálním novinářským tématem nejen u nás. Jak se v USA může ocitnout na existenčním dně vysokoškolsky vzdělaná žena, popisuje v otevřeném dopise prezidentu Spojených států Paula Brayová.


USA chtěly vyvolat nepokoje na KuběUSA chtěly vyvolat nepokoje na Kubě
Někteří lidé se domnívají, že za mnohými politickými změnami a nepokoji stojí Spojené státy americké. Nový skandál okolo sociální sítě na Kubě jim dává do rukou velmi silný argument.


Co řekl Snowden německé televiziCo řekl Snowden německé televizi
Prvnímu televiznímu vystoupení Edwarda Snowdena naše média příliš pozornosti nevěnovala. Přečtěte si, o čem americký uprchlík a bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb mluvil.


NSA: ještě horší, než jsme čekali NSA: ještě horší, než jsme čekali
Novinky okolo špionážních aktivit NSA: sledování stovek tisíc SMS zpráv denně, zanedbatelný přínos v boji proti terorismu a odposlechy počítačů, které nejsou připojeny k internetu.


Videa: časosběr Los Angeles a Německo z ptačí perspektivyVidea: časosběr Los Angeles a Německo z ptačí perspektivy
Podívejte do slunné Kalifornie díky dvěma skutečně povedeným časosběrným kouskům z města andělů a také na krásy našich východních sousedů z ptačí perspektivy.


USA tvoří jedenáct národůUSA tvoří jedenáct národů
Jeden novinář rozdělil USA na jedenáct rozdílných národů, které se liší téměř ve všech aspektech od politických preferencí až po společenské názory a hodnoty.


Papež František: ten chlápek marxista Papež František: ten chlápek marxista
Papež František řekl to, co si myslí velká část západního světa. A možná je jediný, jehož hlas je slyšet…


Američané a mapa EvropyAmeričané a mapa Evropy
Americký web BuzzFeed rozdal Američanům slepé mapy Evropy a nechal je doplnit názvy států. Jak to dopadlo?


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí