Čínská sonda na Měsíci a dvě tváře vesmírného výzkumu

 

Čínská sonda na Měsíci a dvě tváře vesmírného výzkumu

V tom roce byla založena hudební skupina U2, u nás zase začala výroba vozů Škoda 105 a 120 a na Měsíci přistála sonda Luna 24, odebrala vzorky a vrátila se zpět na Zemi. Psal se rok 1976 a Luna 24 je zatím v historických análech evidována jako poslední kosmická sonda, která na Měsíci měkce přistála.

 

Po jejím přistání zájem mocností o Měsíc opadl. Sovětský svaz se soustředil na Venuši a poté výzkum Sluneční soustavy zcela opustil. USA posílaly sondy na Mars i jinam. K našemu sousedovi se sice zejména v 90. letech vydalo několik úspěšných sond, všechny ale jen na jeho oběžnou dráhu.

 

 

Nedávno se však na scéně objevila Čína. Ta vyslala několik sond na oběžnou dráhu Měsíce a namlsaná úspěchy se rozhodla pokořit další milník vlastní historie výzkumu vesmíru. V neděli 1. prosince odstartovala na vrcholu nosné rakety Dlouhý pochod sonda Chang’e 3. Ta se stane vůbec první kosmickou sondou, která po dlouhých 37 letech přistane na povrchu Měsíce.

 

K samotnému přistání v oblasti Sinus Iridum dojde 14. prosince v 16:22 našeho času.

 

V oblasti Sinus Iridum přistane první čínská kosmická sonda.

 

Chang’e 3 se skládá ze dvou částí. Přistávací modul bude mít jako zdroj energie kombinaci solárních panelů a termoelektrického generátoru využívajícího rozpadu radioaktivních prvků. To by mu mělo umožnit bezproblémovou práci jak během dne, tak i během měsíční noci. Kromě kamer tvoří vědecké vybavení dvojice teleskopů pro ultrafialovou část spektra. První z nich se zaměří na studium jedné z části zemské magnetosféry, ten druhý pak na astronomická pozorování. Půjde o první lunární astronomickou observatoř v historii. Dalekohled sice nejspíše nebude vynikat v technických parametrech, ale může se spolehnout na prvotřídní pozorovací podmínky. Na Měsíci není žádná atmosféra a oproti kosmickým dalekohledům odpadají problémy s udržením orientace a stability.

 

Krátce po přistání bude na povrch vysazen také malý rover Yutu. Po slavných Lunochodech půjde o teprve třetí automatické vozítko na Měsíci. Yutu bude využívat pouze energii ze solárních panelů, takže jeho pracovní doba skončí vždy společně s měsíčním dnem. Ve výbavě má Yutu nejen kamery ale také radar pro studium podpovrchových vrstev a spektrometry pro výzkum složení lunárních hornin.

 

 

Letí raketa, vypadni!

Ale teď ještě trochu z jiného soudku. Většina kosmodromů se nachází poblíž moře. Má to samozřejmě dva důvody. Tím prvním je bezpečnost v případě, že by raketa v prvních fázích letu explodovala nebo se zřítila. Praxe je taková, že je vytčen určitý koridor, do něhož během startu nikdo nesmí. Druhý důvod je praktický. Používají se vícestupňové rakety a první stupeň nebo přídavné rakety musí někam dopadnout.

 

Při dobývání vesmíru v minulosti umírali lidé také na Zemi. V případě Číny i z řad obyvatelstva. Čtěte více v článku >>> Když při dobývání vesmíru umírají lidé.

 

Raketa Dlouhý pochod odstartovala se sondou Chang’e 3 z kosmodromu Xichang. Ten se nachází ve vnitrozemí a raketa tak musí nad moře uletět poměrně velkou vzdálenost. Dráha letu je bohužel nad obydlenou oblastí. Výše zmíněné dopady stupňů nosné rakety se v době startu řeší evakuací obyvatel.

 

V případě posledního startu s měsíční sondou bylo podle odhadů evakuováno na 160 tisíc obyvatel. Od roku 1992 se tak stalo již zhruba 30x. Při startu sice nakonec nebyl nikdo zraněn, části rakety ale poničily dva domy. V jednom případě proletěl kus nosné rakety střechou. Majitel dostal od vlády odškodné ve výši zhruba 34 000 Kč.

 

Zdroj: http://www.globaltimes.cn/content/829644.shtml, Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   Vesmír   Čína   Měsíc