Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Komentář: stavba ISS byla chyba, měli jsme letět na Měsíc

Komentář: stavba ISS byla chyba, měli jsme letět na Měsíc

Každých 90 minut obletí Zemi ve výšce kolem 360 kilometrů. Je největší stavbou, která kdy byla ve vesmíru postavena. Jsou ale prostředky vložené do Mezinárodní kosmické stanice efektivní? Má provoz tak velkého komplexu smysl?

Komentář: stavba ISS byla chyba, měli jsme letět na Měsíc

Mám ji rád. Napsal jsem o ní před pár lety knihu, rád se podívám řadu úchvatných snímku, které z ní byly pořízeny, nebo na její přelet přes noční oblohu. Emoce ale ve vědě musí stranou. Ve výšce 360 km nad našimi hlavami létá již více než 15 let Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Na její stavbě a provozu se podílí významná část vyspělého světa. Od dvou hlavních partnerů (USA, Rusko) přes Evropu, Kanadu až po Japonsko a částečně i další země.

 

Mnoho obytných a vědeckých modulů dnes obývá šestice astronautů. Smíšené národnostní posádky se střídají v půlročních intervalech.

 

Záběry z přistání čínské sondy na Měsíci v polovině prosince 2013.

 

ISS není první orbitální stanicí. Po ukončení závodů o Měsíc postavil Sovětský svaz několik legendárních stanic Saljut a později ještě legendárnější Mir. Orbitální stanici Skylab měly také USA a první krůčky dělá se svými „Nebeskými paláci“ v poslední době Čína.

 

Na ISS se provádí řada experimentů a pozorování: výzkum Země, astronomie, medicína, vývoj materiálu, biologie… Odborníci se však nemohou shodnout, zda ta veškerá námaha a peníze skutečně stály za to. Náklady na stavbu a provoz ISS se odhadují na více než 150 miliard dolarů, což jsou tři celoroční české rozpočty.

 

Problémem, zejména pro veřejnost, je existence jakéhosi výsledkového vakua. Přínos například Hubblova dalekohledu je znám. O jeho pozorováních se dočteme každou chvíli. Stejně tak je srozumitelný přínos Centra pro jaderný výzkum (CERN), který je ověnčen Nobelovými cenami za fyziku. Někdo samozřejmě může namítnout, že výzkum v oblasti fyziky natož nějaké astronomie není vůbec důležitý a peníze by se měly dát raději na hladové děti v Africe, ale to už zabíháme příliš daleko.

 

Lunární základna zatím jen v představách malíře. Credit: NASA

Lunární základna zatím jen v představách malíře. Credit: NASA

 

V případě ISS sice hltáme zajímavá videa, občas se dočteme o výstupu do kosmu nebo o nějaké poruše ale v souvislosti s vědou toho moc není. Žádný nový materiál díky práci astronautů, žádný převratný objev ...

 

Příznivci vesmírného komplexu sice budou argumentovat názvy nejrůznějších experimentů, ale obří otazníky nad smysluplností stanice zde zůstávají.

 

Nejlepší argumentační zbraní je konfrontace. V tomto případě konfrontace s něčím jiným, co jsme zde mohli mít místo ISS a to něco je stála základna na Měsíci.

 

Lunární základna

Výhodou lunární základny je mimo jiné to, že by její stavba obsahovala všechny „sekundární“ benefity Mezinárodní kosmické stanice. V její stavbě totiž vidím dvě pozitiva. Ten první je popularizační. Mnozí astronauti během svého pobytu ve vesmíru dokázali přiblížit vesmír lidem velmi zajímavou formou. Totéž by ale zvládla i lunární základna a možná ještě lépe.

 

Druhým přínosem je zapojení soukromých firem. Dvě z nich už vozí na ISS zásoby. Soukromý sektor v kosmonautice je budoucnost a znamená zlevnění letů do vesmíru. Nikdo asi nepochybuje, že minimálně SpaceX by zvládla dopravovat zásoby i na Měsíc..

 

Lunární základna však znamená především další krok v dobývání vesmíru. K ISS jednoho krásného dne dorazí evropská loď ATV a svými motory ji navede do hustých vrstev atmosféry. Znovu budeme na začátku. Základna na Měsíci by se přitom mohla naopak postupně rozšiřovat a zdokonalovat.

 

Samozřejmě ne všechno je růžové. Negativa měsíční základny leží v technických věcech (kosmické záření, dlouhý den a noc apod.), ale také v nejasně vysokých nákladech na její postavení a provoz. Dopočítat se celkových nákladů na rozsáhlejší projekt je v kosmonautice obtížné. Už jen proto, že nikdy není zřejmé, co vše do nich musíte zahrnout. Patří tam stavba a vývoj nové nosné rakety, která bude dopravovat k Měsíci materiál a astronauty? Asi ano, ale co když pak raketu využijete i jinak?

 

Zastánce lunární základny Paul Spudis před pár lety přišel s myšlenkou postupné stavby, kterou by v prvních nejméně deseti letech obstarali roboti. Cena takové základny by vyšla na 88 miliard dolarů, což je asi 60% ceny ISS. V nákladech je přitom i raketa SLS, kterou už NASA vyvíjí…dokonce pro lety k Měsíci ale bohužel jen na jeho oběžnou dráhu.

 

Lunární základna zatím jen v představách malíře. Credit: NASA

Lunární základna zatím jen v představách malíře. Credit: NASA

 

Přínos

Měsíc toho nabízí opravdu hodně. Na jeho povrchu se můžeme hodně naučit a využit to pak pro lety do vzdálenějších končin vesmíru. Podle novějších objevů se v oblasti pólu nachází obrovské množství vody ve formě ledu. Pokud ji dokážeme těžit, nemusíme ji vozit s sebou, což významně snižuje náklady na provoz.

 

Evropská kosmická agentura nedávno přišla s nápadem, že by části základny stavěly obří 3D tiskárny a to převážně z tamního materiálu.

 

Případná měsíční základna bude mít několik částí:

  • Obytné moduly
  • Technické moduly – zajištění energie, zásoby, komunikace
  • Skleník – na rozdíl od stavu beztíže, na Měsíci by mělo být možné pěstovat zeleninu ve sklenících. Rostliny mohou být nejen zdrojem potravy ale také kyslíku. Podle odhadů může skleník o rozloze 0,5 ha uživit až 100 lidí.
  • Vědecké moduly

 

Kromě samotného výzkumu Měsíce lze na jeho povrchu provádět kvalitním způsobem pozorování Země nebo levnějším způsobem (nízká gravitace) vypouštět kosmické sondy.

 

Obrovský přínos má také Měsíc pro astronomický výzkum. Dalekohledy na Měsíci jsou ty nejlepší možné. Na rozdíl od těch pozemských je neruší atmosféra a oproti kosmickým dalekohledům se nemusíme potýkat s jejich komplikovanou stabilizací. Měsíční astronomické dalekohledy je samozřejmě možné také opravovat a tím významně prodlužovat jejich životnost.

 

Plány chybí

Návrhů lunárních základen je spousta. Bohužel konkrétní plány zatím chybí. Evropa nemá vlastní kosmickou loď, Rusko dlouhodobě zůstává spíše u velkých prohlášení ale malých činů a NASA sice míří na Měsíc, ale pouze na jeho oběžnou dráhu, kde si chce hrát s asteroidy.

 

Jediný, kdo má dnes konkrétnější tah na branku, je Čína. Její sonda v polovině prosince 2013 přistála na povrchu Měsíce a vysadila tam téměř po 40 letech i pojízdného robota. S pilotovaným letem můžeme v případě Číny počítat někdy na začátku příštího desetiletí.

 

Zajímá Vás věda a technika? Zkuste naše moderované rozcestí na to nejlepší z internetu... | Moderované rozcestí - techWEEK >>>

 

Soutěž - vyhrajte plnou nádrž

SOUTĚŽ O PLNOU!

Plná nádrž každý měsíc pro fanoušky internetWEEKu...

U každého článku vydaného nebo editovaného v roce 2017 v magazínu internetWEEK.cz se objeví formulář pro zadání registrovaného emailu. A bude tam do doby, než jej první soutěžící vyplní. Formulář se objeví také v našich moderovaných rozcestích při každé změně. Každý měsíc natankujeme plnou tomu, kdo sebere nejvíc článků. Nic to nestojí, můžete jen získat. Žádné losování, opravdová soutěž!

Podrobnosti a registrace ZDE >>>

Další příspěvky autora: exoplanety.cz


Články ve stejných kategoriích:

ISS   Měsíc   Kosmonautika  


Kategorie ISS

Prohlédněte si ISS ve Street ViewProhlédněte si ISS ve Street View
O Mezinárodní vesmírné stanici se toho u nás dozvíte hodně. Nyní Vás můžeme pozvat dovnitř na virtuální prohlídku!


NASA: úchvatná 4K videa z vesmíruNASA: úchvatná 4K videa z vesmíru
NASA nás zásobuje nádhernými videi v obrovském rozlišení a s vysokou frekvencí snímků. Je opravdu na co se dívat!


Nádherné fotografie Země z vesmíru Nádherné fotografie Země z vesmíru
Přírodní katastrofy, urbanistická díla, meteorologické jevy, výbuchy sopek nebo jen krásná příroda z výšky několika stovek kilometrů. Takový byl jeden rok na planetě Zemi očima družic a posádky Mezinárodní kosmické stanice.


Vtipná reklama: Astronauti to mají těžké, zvláště na ZemiVtipná reklama: Astronauti to mají těžké, zvláště na Zemi
Kanadský astronaut Chris Hadfield se nedávno vrátil na Zemi z Mezinárodní kosmické stanice. Podívejte se na velmi povedenou reklamu na jeho knihu i popularizační videa z oběžné dráhy.


Začíná nová etapa kosmických letůZačíná nová etapa kosmických letů
Úspěšný start soukromé kosmické lodě Falcon 9 společnosti SpaceX k mezinárodní stanici ISS představuje začátek zcela nové etapy dobývání vesmíru. Vesmírné lety se totiž pomalu začínají dostávat do soukromých rukou. Ztratí státy svůj monopol?


Polární záře natočená z ISSPolární záře natočená z ISS
Vidět polární záři na vlastní oči je snem, který lze uskutečnit. Ze Země. Z oběžné dráhy se to naskytne jen vyvoleným.


Kategorie Měsíc

 Dechberoucí videa: Země z oběžné dráhy Měsíce Dechberoucí videa: Země z oběžné dráhy Měsíce
Podívejte se na záběry Země z oběžné dráhy Měsíce okem japonské kosmické sondy.


Země v průběhu roku z vesmíru a něco navícZemě v průběhu roku z vesmíru a něco navíc
Podívejte se na záběry Země z vesmíru v průběhu jednoho roku ale také na přechod Měsíce přes Zemi a konečně také na nové snímky.


Další záhada na Měsíci. Mimozemšťané?Další záhada na Měsíci. Mimozemšťané?
Pomocí Googlu našel neznámý záhadolog na našem přírodním satelitu podivný objekt trojúhelníkového tvaru s osvětlenými hranami. Zase atraktivní podvod, nebo důvod, aby některý stát začal připravovat misi na Měsíc?


Fazole si na Měsíc neberte Fazole si na Měsíc neberte
Jedna z nejlepších reklam s vesmírnou tématikou aneb fazole, astronauti a cholerická lunární příšerka.


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí