Tenkrát na Západě

Tenkrát na Západě

Amerika se změnila. Odcizila se Západu... Sociální rozklad této bohaté země doslova vyráží dech. Laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz to nedávno popsal: Nejbohatší procento Američanů si činí nárok na čtvrtinu celkových příjmů - před pětadvaceti lety to bylo 12%. Disponuje 40% celkového majetku - před pětadvaceti lety to bylo 33%. Stiglitz tvrdí, že v mnoha zemích takzvaného Třetího světa se propast mezi příjmy chudých a bohatých zmenšila. V USA roste... Americká cesta vede k "postavení banánové republiky", napsal ekonom Paul Krugman, také nositel Nobelovy ceny. Sociální cynismus a společenská lhostejnost Třetího světa se stávají rozpoznávacím znakem Ameriky. Urychluje to rozklad společnosti. Čím více narůstá nerovnost, tím méně jsou bohatí ochotni podílet se na veřejném blahu. Jestliže má firma jako Apple se 76 miliardami větší rezervy než vláda ve Washingtonu, může Evropan nad odporem Republikánů proti zvyšování daní jedině zavrtět hlavou, neboť ho chápe jako sebevražedný...

Totéž platí o rozvrácené americké politické kultuře, pro niž je název "Spojené státy" stále méně přiměřený. V americké politické debatě se jaksi stalo každodenní rutinou to, co Německo od debaty o Brandtově Ostpolitik nezná: Nenávist. Současně s tím byl rozum nahrazen zaslepením. Daňové škrty se staly kultem a omezování role státu vládnoucí ideologií. Této nové americké občanské válce také už dávno padl za oběť respekt k nejvyššímu úřadu. Možná sehrálo svou roli i to, že Barack Obama je prvním černým prezidentem... Záchrana není na dohled. Na americkou politiku už není spolehnutí. Závislost členů Sněmovny reprezentantů a kongresmanů na darech bohatých je příliš velká. Také k žádnému útoku na americkou Bastillu se neschyluje. Lidový hněv je značný, ale elitám se ho už dávno daří kontrolovat a kanalizovat. Při zrodu hnutí Tea Party byli kmotry miliardářští průmyslníci bratři David a Charles Kochové, a jeho hlásnou troubou je štvavé vysílání Fox News. (Britské listy, 8. srpna).

Jeden historik někdy v roce 1914 prohlásil, že když člověk sleduje bezuzdné řádění prohnilé ruské šlechty, tak musí dojít k závěru, že buď dějiny ztratily logiku, nebo Rusko stojí před revolucí. Ukázalo se, že dějiny o svou dobrou pověst dbají... Občané USA se podobnému řešení nejspíš rovněž nevyhnou. Nakonec v 60. letech při černošských nepokojích hořela americká města. Při protestech proti válce ve Vietnamu se konaly milionové demonstrace. Zatím Američany nespíš dost strašil Fidél. Ale jeho sláva už značně pohasla, takže americká historie se o svou dobrou pověst jistě také postará.

Zdroj: Netsocan.cz

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Revoluce   K zamyšlení   Společnost   úvahy   Lidé   Politika   Ostatní