Největší hrozbou pro euro je Francie

 

Největší hrozbou pro euro je Francie

Minulý týden zasáhly některé země na jihu Evropy nové masivní protesty. Ačkoliv je férové dodat, že masivní protesty v těchto zemích jsou prakticky neustále, to jen naše média o nich mlčí, jako by se snad problémy jižních států nás samotných netýkaly a byly někde hodně vzdálené.

 

Veřejný dluh ve světě v roce 2011 v procentech HDP

 

O Francii jako o evropském ekonomickém potížistovi neslyšíme tak často, vlastně asi vůbec. Situace z pohledu eurozóny by se ovšem dala přirovnat k sezení na bombě. Španělsko, Řecko či Itálie s Portugalskem sedí na bombě s jasným odpočtem a ještě jasnějším koncem. Tamní vlády si uvědomují, že pokud kormidlem ekonomiky své země neotočí, bude to pro ně konečná. Ekonomická čísla, pojmy a ratingy, kterým obvykle rozumí hrstka lidí, se v těchto zemích přenesly do zcela hmatatelných každodenních příběhů. Podle odhadů přijde ve Španělsku každý den o střechu nad hlavou asi 500 rodin. Nemají na splátky hypotéky. Samotná banka ovšem přijde zkrátka, o zabavený dům totiž nikdo nestojí. Tisíce lidí tak žijí na ulici nebo obývají domy nelegálně, přitom v celé zemi existují tisíce opuštěných domů a bytů, které nemá kdo a za co koupit.

 

Mlácení demonstrantů ve Španělsku

 

Francie mezitím sedí na bombě bez odpočtu. Problém je někde pod povrchem, ale nikomu reálně nevadí. Nevidíme displej s odpočtem a tak máme pocit, že problém vlastně neexistuje.

 

Francouzská ekonomika na tom ovšem v mnoha ohledech není o moc lépe, než ekonomika jiných jižních států.

Nezaměstnanost se pohybuje nad 10%, mezi mladými je 25% nezaměstnaných. Zadluženost státu postupně roste. Zatímco v roce 1981 byla jen 22% HDP, nyní je 90% HDP a je tak jedna z nejvyšších v Evropě.

 

Všechny snahy o záchranu Irska, Řecka a později Portugalska měly jediný cíl. Nenechat přeskočit požár do Itálie a později i do Francie. | Čtěte dále na internetWEEK.cz | Konec Eurosnu, Itálie hoří >>>

 

Velkým problémem Francie je její nízká konkurenceschopnost a to zejména v porovnání s Německem. Firmy se musejí potýkat s velkou regulovaností, vysokými sociálními odvody i daněmi. Paříž neprovedla potřebné reformy, jako to udělal její největší dlouhodobý soupeř Berlín.

 

Nové firmy ve Francii vznikají poskromnu a struktura těch současných není příliš zdravá.

Obecně se předpokládá, že tahounem a jistotou ekonomiky jsou malé a střední firmy. Těch je ovšem ve Francii méně než například v Itálii, Velké Británii či Německu.

 

Prezident François Hollande sice prohlašuje, že nízké konkurenceschopnosti si je vědom, zatím ovšem dělá vše proto, aby situaci spíše zhoršil. Jeho kroky jsou sice pochopitelné vzhledem k jeho levicovému původu, ale mohou být políčkem pro ekonomiku Francie, která se propadá do recese. Vyšší daně, vyšší minimální mzda nejsou asi klíčem k rozvázání svázané francouzské ekonomiky. Přestože je životní úroveň Francouzů na velmi dobré úrovni, jakákoliv zmínka o reformách vyvolá pro Francii tolik typické stávky.

 

Na druhou stranu má francouzská ekonomika i silné stránky.

Infrastruktura i vzdělávací systém a zdravotnictví jsou na vysoké úrovni. Země se může nebo doposavad alespoň mohla opřít o více než slušné zahraniční investice a kvalitní vývoz potravin, farmaceutických výrobků, luxusního zboží, módy apod.

 

Podle některých názorů by však ve Francii mohla vypuknout krize s velkým K už příští rok.

Francie, která za vlády prezidenta Françoise Mitterranda hledala v euru spásu a zbraň proti sjednocenému Německu, může být posledním ale za to největším hřebíkem do rakve společné evropské měny.

 

Zdroje: Wikipedia
http://www.economist.com/news/leaders/21566640-why-france-could-become-biggest-danger-europes-single-currency-time-bomb-heart
Video: YouTube.com
Foto: http://www.flickr.com/photos/aigle_dore/
Paříž a Eiffelova věž (300,65 metrů)
Znak EUR - €

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Francie   EU   Euro   Eurozóna