Danfil prsteny doporučuje internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Mimozemšťané stále nikde: Možná se ještě nezrodili

Mimozemšťané stále nikde: Možná se ještě nezrodili

Často si pohráváme s myšlenkou, že mohou ve vesmíru existovat civilizace, které jsou o tisíce nebo miliony let před námi. Co když je to ale opačně a jsme první nebo mezi prvními?

Mimozemšťané stále nikde: Možná se ještě nezrodili

Pokud existují mimozemšťané, tak kde sakra jsou? Podobně se před 66 lety zeptal fyzik Enrico Fermi svých kolegů a dosud nedostal odpověď. Možností je obrovské množství, ale o žádné z nich nemůžeme s jistotou říci, že je pravdivá. Mimozemšťané už tu byli, jsou tady, nebo jsou prostě hrozně daleko. Jednou z možností je samozřejmě také to, že žádní nejsou. A možná bychom k tomu mohli připsat: zatím.

 

Stáří vesmíru je 13,7 miliard let, Sluneční soustava je zde 4,6 miliard let. Dlouho jsme si pohrávali s docela děsivou myšlenkou. Představte si, kde bylo lidstvo třeba na počátku 17. století. Takový Galileo Galilei si určitě nemohl se svými kolegy posílat emaily, létat na konference letadlem a zcela nepochybně neměl profil na Facebooku. Měl jen svůj primitivní dalekohled... Dnes se o přísun objevů stará Hubble někde na oběžné dráze Země a sonda New Horizons prolétla okolo Pluta. Co když je nějaká civilizace tisíc, deset tisíc nebo milion let před námi?

 

Avi Loeb a jeho kolegové si ale myslí něco trochu jiného. Pravděpodobnost vzniku života má být podle jejich studie v budoucnosti mnohem vyšší než dnes.

 

S životem ve vesmíru je to složité. Věda je založená na tom, že o celku vyvozujeme závěry na základě výzkumu vzorku. Od předvolebních průzkumů, přes pampelišky, psy až po galaxie a černé díry. Život ale známe jen jeden a to ještě dost nedokonale.

 

Je tedy obtížné definovat podmínky k životu nebo popsat principy a příčiny jeho vzniku. Předpokládejme, že vznik života byl více méně náhodný. Čím delší doba na některé z planet ve vesmíru uplyne, tím je teoreticky větší šance na zapakování této náhody.

 

Naše Sluneční soustava v tomto případě nevypadá jako nejlepší místo k životu. U hvězd platí, že čím jsou hmotnější, tím kratší život je čeká. Život na Zemi tak dostal jen omezenou dobu. V budoucnu se ze Slunce stane rudý obr, odhodí vrchní vrstvy a nakonec zde zůstane jen bílý trpaslík a z dálky pěkně viditelná mlhovina. Game Over pro celou naši planetu.

 

Červení trpaslíci: početní, nesmrtelní ale problémoví

Červení trpaslíci jsou v tomto ohledu lepší. Život u těchto menších a chladnějších hvězd dostane v podstatě neomezenou dobu. Trvá biliony let, než červený trpaslík vyčerpá palivo ve svém nitru. Kromě toho jsou červení trpaslíci nejpočetnější skupinou hvězd, takže o ně zakopáváte na každém rohu.

 

Červení trpaslíci sice dají životu neomezenou dobu, ale je otázkou, zda pro něj také vytvoří odpovídající podmínky.

 

Tyto hvězdy vyzařují mnohem méně záření než Slunce, takže abyste nezmrzli, musíte blíže k nim… o dost blíže. Jeden rok na vysněné planetě může trvat třeba mnohem méně než pozemský měsíc. Blízkost k mateřské hvězdě dost často způsobí vázanou rotaci. Planeta je tedy k hvězdě nakloněna stále stejnou stranou. Na jedné polokouli je věčný den, na druhé věčná noc. Hodně komplikovaná proměnná v úvahách o obyvatelnosti.

 

Pěkným příkladem je exoplaneta Proxima b, kterou v roce 2016 objevili u nejbližší hvězdy od Slunce. V jejím případě se řeší třeba i to, zda na povrchu vůbec zbyla nějaká voda. Mateřská hvězda (Proxima Centauri) kdysi vyzařovala více než dnes, takže na povrchu planety byla vyšší teplota. Voda z planety se dostávala jako pára do atmosféry a odtud do vesmíru. Je otázkou, kolik ji tam bylo na začátku a kolik ji zbylo.

 

Červení trpaslíci také po svém vzniku vyzařují nemalé množství krátkovlnného záření.

 

 

Trochu více by nám mohly o obyvatelnosti planet u červených trpaslíků prozradit budoucí kosmické dalekohledy. Příští rok má do vesmíru odstartovat družice TESS, která najde vhodné cíle pro Kosmický dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl prozkoumat atmosféru některých planet u červených trpaslíků.

 

Zdroje:
Relative Likelihood for Life as a Function of Cosmic Time
harvard.edu

 

Soutěž - vyhrajte plnou nádrž

SOUTĚŽ O PLNOU!

Plná nádrž každý měsíc pro fanoušky internetWEEKu...

U každého článku vydaného nebo editovaného v roce 2017 v magazínu internetWEEK.cz se objeví formulář pro zadání registrovaného emailu. A bude tam do doby, než jej první soutěžící vyplní. Formulář se objeví také v našich moderovaných rozcestích při každé změně. Každý měsíc natankujeme plnou tomu, kdo sebere nejvíc článků. Nic to nestojí, můžete jen získat. Žádné losování, opravdová soutěž!

Podrobnosti a registrace ZDE >>>

Další příspěvky autora: exoplanety.cz


Články ve stejných kategoriích:

Věda   Vesmír   život ve vesmíru  


Kategorie život ve vesmíru

Chcete investovat do mimozemšťanů?Chcete investovat do mimozemšťanů?
Investovat peníze lze dneska do rozličných oblastí. Jeden astrobiolog přichází s nápadem investovat do možnosti objevu mimozemských civilizací. Až naleznete mimozemšťany, budete vysmátí více než zbytek světa. Asi…


Hledání cestovatelů v časeHledání cestovatelů v čase
Cestování v čase je fyzikálně teoreticky možné a to minimálně do budoucnosti a bez možnosti návratu. Existuje však skutečně stroj času? Budeme ho moci někdy postavit, a pokud ano, existují cestovatelé v čase mezi námi?


Mimozemšťané a VatikánMimozemšťané a Vatikán
Jaký vliv by měl kontakt s mimozemšťany na pozemský život? Britský fyzik a popularizátor Paul Davies se nad tím podrobně zamýšlí ve své knize Podivuhodné ticho. Vybrali jsme k diskuzi kapitolu o vlivu na náboženství.


Kategorie Vesmír

20 nejzásadnějších a nejpovedenějších fotek SpaceX20 nejzásadnějších a nejpovedenějších fotek SpaceX
Ve SpaceX udělali výběr top 124 fotek. My z nich vybrali nej 20. A přidali zajímavá videa.


Sonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci SaturnuSonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci Saturnu
Ještě žádná sonda se nedostala takhle blízko k Saturnu. Zatím jsme se mohli spoléhat jen na naše odhady založené na dosavadních zkušenostech s jinými oblastmi prstenců. Z toho jsme pak odvozovali, jak by mohla mezera mezi planetou a prstenci vypadat.


Vědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurůVědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurů
Vědci provedli vrty v kráteru Chicxulub a dostali se k horninám, které by se měly nacházet v mnohem větší hloubce.


Albert Einstein měl pravdu: Jak se chytají gravitační vlnyAlbert Einstein měl pravdu: Jak se chytají gravitační vlny
Po srážce dvou černých děr byly potvrzeny gravitační vlny, které předpověděl Albert Einstein. Podívejte se na zajímavé video, jak se gravitační vlny chytají...


Záhadné záblesky z vesmíru: Mimozemšťané, mikrovlnná trouba nebo gigantické katastrofy?Záhadné záblesky z vesmíru: Mimozemšťané, mikrovlnná trouba nebo gigantické katastrofy?
Rychlé rádiové záblesky (FRB, Fast Radio Bursts) jsou jednou z velkých záhad současné astronomie. Odkud k nám přicházejí a jaký je jejich původ?


 Dechberoucí videa: Země z oběžné dráhy Měsíce Dechberoucí videa: Země z oběžné dráhy Měsíce
Podívejte se na záběry Země z oběžné dráhy Měsíce okem japonské kosmické sondy.


6 vědců se vrátilo z Marsu na Zemi. Simulovaně a s velkou pompou. Nesmysl!6 vědců se vrátilo z Marsu na Zemi. Simulovaně a s velkou pompou. Nesmysl!
Komentář: Rok strávili v uzavřené kupoli na Havaji. Ven mohli jen ve skafandru na průzkum okolí velmi podobnému Marsu. A prohlásili, že život v izolaci si dovedou představit i na Marsu. Tak, jako mnozí před nimi. Rok života mohli strávit lépe…


Danfil prsteny doporučuje internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí