Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Pekelné planety, kde rok trvá pár hodin

Pekelné planety, kde rok trvá pár hodin

Astronomové nacházejí planety, které lze bez nadsázky označit jako pekelné světy. Teplota se na jejich povrchu pohybuje okolo 2 až 3 tisíc stupňů Celsia. Jak to tam vypadá a proč jsou tyto planety považovány za záhadné?

Pekelné planety, kde rok trvá pár hodin

Až do poloviny devadesátých let pro nás byl největším pekelným světem Merkur. Planeta prakticky nemá atmosféru, která by srovnávala rozdíly mezi denní a noční stranou, takže na povrchu panují obrovské rozdíly. Teplota se pohybuje od -180 do 430 stupňů Celsia.

 

 

Pak ovšem přišly první objevy planet mimo Sluneční soustavu a astronomové museli přehodnotit své dosavadní teorie. Zatímco Merkur oběhne Slunce za 88 dní, některým prvním známým exoplanetám to trvá jen několik málo dnů. Jednou z kategorií exoplanet jsou horcí jupiteři. Plynní obři podobní Jupiteru ale s oběžnou dobou jen pár dní. Podle teorií vznikly ve vnějších částech planetárního systému a poté migrovaly směrem k mateřské hvězdě. Příčiny migrace pravděpodobně leží zejména v interakci planety s diskem z prachu a plynu, ze kterého celý planetární systém vzniká.

 

  Povrch planety Kepler-10 b v představách malíře.

Povrch planety Kepler-10 b v představách malíře.

 

Skutečná pekla

 

V poslední době však díky již nefungujícímu kosmickému dalekohledu Kepler nacházíme planety, které mají velmi krátkou oběžnou dobu ale plynní obři to nejsou. Tyto planety jsou svou velikostí spíše podobní kamenným světům jako je Merkuru, Venuše nebo Země.

 

Existenci podobných planet současné teorie nedokáží uspokojivě vysvětlit. Hvězda i planety vznikají současně z jednoho oblaka plynu, které se postupně zhroutí do podoby disku. Blízko hvězdy ovšem žádná planeta vzniknout nemůže. V případě kamenných planet také nemohou fungovat migrační mechanismy, které známe u výše zmíněných horkých jupiterů. Vysvětlením malých planet s krátkou oběžnou dobou může být existence vzdálenější obří planety, která menší sestřičku trochu popostrčila. Pozorovaná malá planeta také může být obnaženým jádrem bývalého horkého jupitera. Tyto teorie však vysvětlí jen část objevů.

 

 

Dobrým a známým příkladem je planeta Kepler-10 b. Ta je zhruba o 40% větší a a asi 5x hmotnější než naše Země. Její hustota tedy bude patrně o dost větší. Kolem své mateřské hvězdy oběhne jednou za 20 hodin.

 

 

Nejnovějším potvrzeným přírůstkem je Kepler-78 b. Planeta je pouze o 20% větší a 80% hmotnější než Země. Její oběžná doba činí pouhých 8,5 hodin!

 

 

 

 

Ještě rychleji to stíhá dosud nepotvrzená planeta KOI-1843.03, jejíž oběžná doba je pouze 4,2 hodin. V tomto případě už do hry zcela vážně vstupuje fyzika. Planeta totiž musí mít velmi vysokou hustotu a nejspíše se bude skládat převážně z železa. V opačném případě by ji gravitace blízké hvězdy už dávno roztrhala.

 

 

Všechny tyto světy nevidíme přímo ale pozorujeme pouze jejich vliv na mateřské hvězdy. Kosmický dalekohled Kepler pozoruje nepatrné poklesy v jasnosti hvězdy, které jsou způsobeny přechody planety před ní. Z těchto přechodů lze odvodit nejen oběžnou dobu ale třeba také velikost planety. Hmotnost pak změří pozemské dalekohledy. Do hry vstupují gravitační vlivy planety na hvězdu, které se projeví v jejím spektru.

 

 

Na povrchu

 

O těchto planetách toho moc nevíme, přesto si můžeme udělat určitou představu. Kepler-78 b má podobnou hustotu a tedy zřejmě i složení jako Země. Jen povrch bude trochu v „tekutější podobě“. Pokud byste dokázali přežít teploty až 3 000°C, viděli byste na denní straně obří hvězdu 80x větší, než je Slunce na pozemské obloze.

 

 

Naše Slunce se po obloze pohybuje díky zemské rotaci. Na povrchu Kepler-78 b by ovšem ohnivá hvězda zůstávala stále na stejném místě. Planeta bude mít kvůli malé vzdálenosti vázanou rotaci, takže se kolem své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem hvězdy.

 

 

Planetám mimo Sluneční soustavu se v češtině věnuje web Exoplanety.cz.

 

 

Foto: NASA

 

 

Soutěž - vyhrajte plnou nádrž

SOUTĚŽ O PLNOU!

Plná nádrž každý měsíc pro fanoušky internetWEEKu...

U každého článku vydaného nebo editovaného v roce 2017 v magazínu internetWEEK.cz se objeví formulář pro zadání registrovaného emailu. A bude tam do doby, než jej první soutěžící vyplní. Formulář se objeví také v našich moderovaných rozcestích při každé změně. Každý měsíc natankujeme plnou tomu, kdo sebere nejvíc článků. Nic to nestojí, můžete jen získat. Žádné losování, opravdová soutěž!

Podrobnosti a registrace ZDE >>>

Další příspěvky autora: exoplanety.cz


Články ve stejných kategoriích:

Vesmír   Věda  


Kategorie Věda

Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?
Na univerzitě v Antwerpách spojily dva projekty do jednoho. A funguje to!


Vědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FIVědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FI
Technologie je navíc velmi jednoduchá a levná. Záchranáři, archeologové a jistě i vojáci mohou jásat.


Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace? Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace?
O objevu objeveného informoval poměrně seriózně Daily Mail. Většina světového tisku zprávu zjednodušila a udělala z toho senzaci. Jak to tedy ve skutečnosti je?


Čeští vědci našli originální recept na přípravu nových antibiotikČeští vědci našli originální recept na přípravu nových antibiotik
Současná antibiotika zabírají čím dál méně. V centru Biocev však vědci našli způsob, jak urychlit evoluci přírodních procesů a získat nová silná antibiotika.


Sonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci SaturnuSonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci Saturnu
Ještě žádná sonda se nedostala takhle blízko k Saturnu. Zatím jsme se mohli spoléhat jen na naše odhady založené na dosavadních zkušenostech s jinými oblastmi prstenců. Z toho jsme pak odvozovali, jak by mohla mezera mezi planetou a prstenci vypadat.


Lidstvo stárne. A prolomí průměrný věk dožití 90 let!Lidstvo stárne. A prolomí průměrný věk dožití 90 let!
V různých koutech světa se lidé dožívají různého průměrného věku. Ale všude se neustále prodlužuje. A do roku 2030 vědci očekávají prolomení magické devadesátky!


Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!
Většina savců kost v penisu má. Ačkoliv její velikost se velmi liší. A vědci přišli se zajímavým evolučním vysvětlením záhady pyjové kosti.


I běžné léky na bolest z Vás udělají hluché, mrtvé nebo zombieI běžné léky na bolest z Vás udělají hluché, mrtvé nebo zombie
Běžné léky na bolest a nachlazení není dobré zobat jen tak preventivně. Pravidelně a v nadměrném množství. A v některých situacích raději vůbec!


Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!
Opravdová revoluce ve výrobě elektřiny je tu! Nic se nehýbe. Žádná chemie. To se jen diamanty sluní v radioaktivním odpadu...


Vědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurůVědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurů
Vědci provedli vrty v kráteru Chicxulub a dostali se k horninám, které by se měly nacházet v mnohem větší hloubce.


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí