Mimozemšťané stále nikde: Možná se ještě nezrodili

 

Mimozemšťané stále nikde: Možná se ještě nezrodili

Pokud existují mimozemšťané, tak kde sakra jsou? Podobně se před 66 lety zeptal fyzik Enrico Fermi svých kolegů a dosud nedostal odpověď. Možností je obrovské množství, ale o žádné z nich nemůžeme s jistotou říci, že je pravdivá. Mimozemšťané už tu byli, jsou tady, nebo jsou prostě hrozně daleko. Jednou z možností je samozřejmě také to, že žádní nejsou. A možná bychom k tomu mohli připsat: zatím.

 

Stáří vesmíru je 13,7 miliard let, Sluneční soustava je zde 4,6 miliard let. Dlouho jsme si pohrávali s docela děsivou myšlenkou. Představte si, kde bylo lidstvo třeba na počátku 17. století. Takový Galileo Galilei si určitě nemohl se svými kolegy posílat emaily, létat na konference letadlem a zcela nepochybně neměl profil na Facebooku. Měl jen svůj primitivní dalekohled... Dnes se o přísun objevů stará Hubble někde na oběžné dráze Země a sonda New Horizons prolétla okolo Pluta. Co když je nějaká civilizace tisíc, deset tisíc nebo milion let před námi?

 

Avi Loeb a jeho kolegové si ale myslí něco trochu jiného. Pravděpodobnost vzniku života má být podle jejich studie v budoucnosti mnohem vyšší než dnes.

 

S životem ve vesmíru je to složité. Věda je založená na tom, že o celku vyvozujeme závěry na základě výzkumu vzorku. Od předvolebních průzkumů, přes pampelišky, psy až po galaxie a černé díry. Život ale známe jen jeden a to ještě dost nedokonale.

 

Je tedy obtížné definovat podmínky k životu nebo popsat principy a příčiny jeho vzniku. Předpokládejme, že vznik života byl více méně náhodný. Čím delší doba na některé z planet ve vesmíru uplyne, tím je teoreticky větší šance na zapakování této náhody.

 

Naše Sluneční soustava v tomto případě nevypadá jako nejlepší místo k životu. U hvězd platí, že čím jsou hmotnější, tím kratší život je čeká. Život na Zemi tak dostal jen omezenou dobu. V budoucnu se ze Slunce stane rudý obr, odhodí vrchní vrstvy a nakonec zde zůstane jen bílý trpaslík a z dálky pěkně viditelná mlhovina. Game Over pro celou naši planetu.

 

Červení trpaslíci: početní, nesmrtelní ale problémoví

Červení trpaslíci jsou v tomto ohledu lepší. Život u těchto menších a chladnějších hvězd dostane v podstatě neomezenou dobu. Trvá biliony let, než červený trpaslík vyčerpá palivo ve svém nitru. Kromě toho jsou červení trpaslíci nejpočetnější skupinou hvězd, takže o ně zakopáváte na každém rohu.

 

Červení trpaslíci sice dají životu neomezenou dobu, ale je otázkou, zda pro něj také vytvoří odpovídající podmínky.

 

Tyto hvězdy vyzařují mnohem méně záření než Slunce, takže abyste nezmrzli, musíte blíže k nim… o dost blíže. Jeden rok na vysněné planetě může trvat třeba mnohem méně než pozemský měsíc. Blízkost k mateřské hvězdě dost často způsobí vázanou rotaci. Planeta je tedy k hvězdě nakloněna stále stejnou stranou. Na jedné polokouli je věčný den, na druhé věčná noc. Hodně komplikovaná proměnná v úvahách o obyvatelnosti.

 

Pěkným příkladem je exoplaneta Proxima b, kterou v roce 2016 objevili u nejbližší hvězdy od Slunce. V jejím případě se řeší třeba i to, zda na povrchu vůbec zbyla nějaká voda. Mateřská hvězda (Proxima Centauri) kdysi vyzařovala více než dnes, takže na povrchu planety byla vyšší teplota. Voda z planety se dostávala jako pára do atmosféry a odtud do vesmíru. Je otázkou, kolik ji tam bylo na začátku a kolik ji zbylo.

 

Červení trpaslíci také po svém vzniku vyzařují nemalé množství krátkovlnného záření.

 

 

Trochu více by nám mohly o obyvatelnosti planet u červených trpaslíků prozradit budoucí kosmické dalekohledy. Příští rok má do vesmíru odstartovat družice TESS, která najde vhodné cíle pro Kosmický dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl prozkoumat atmosféru některých planet u červených trpaslíků.

 

Zdroje:
Relative Likelihood for Life as a Function of Cosmic Time
harvard.edu

 

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   Vesmír   život ve vesmíru