Podzemní město objevené v čínských horách Chua-šan bývá přirovnáváno k pyramidám, Noemově arše či k záhadě Bermudského trojúhelníku. Nádherné jeskyně jsou vytesané lidskou rukou.
Český internet tuto záhadu z východní Číny víceméně opomíjí. Pojďme tedy sami na průzkum tohoto mimořádného objevu, kterému se říká osmý div světa. Nachází se na 30 stupni severní šířky a byl údajně odhalen poměrně nedávno místním zemědělcem.
Tyto starobylé, lidmi vytvořené jeskyně se nacházejí u posvátných hor Chuang-šan, které jsou spojeny s výrazným fenoménem čínské duchovnosti – s taoismem. Místní nádherná krajina asi nemá na planetě obdoby. Jeskyní je celkem 36 a nacházejí se u řeky Sin´an. Dosud byly zpřístupněny pouze dvě, ostatní jsou zavalené nánosem bahna a Číňané pracují na jejich očistě. Je možné, že desítky jeskyní byly kdysi vzájemně propojeny.
Nikde žádné nápisy, ani ozdoby
Jeskyně s tesanými stěnami a stropy, vysokými sloupy a kamennými schodišti, jsou velmi prostorné, členité a obsahují mnoho zvláštních struktur. Kamenné stěny rozčleňují podzemní prostor mnoha stezkami. Zvláštní je, že zde nebyly objeveny žádné nápisy, nástěnné malby nebo rytiny ani sochy. To samozřejmě velmi komplikuje práci archeologů, kteří se nemají čeho chytit, aby určili tvůrce neuvěřitelných podzemních měst. Proto jsou tyto grotty obklopeny přitažlivým závojem záhadnosti. Zajímají se o ně nejen záhodologové, ale všelijací příznivci New Age. Co kdyby jeskyně vybudovali mimozemšťané, co kdyby to byla Agharta či Shambala? Legendární podzemní království míru a duchovního poznání. Fantazie zde má spoustu místa, aby mohla pracovat.
Stáří památky
Podle odhadů historiků nejsou jeskyně nijak mimořádně staré: některé zdroje uvádějí 1500, jiné minimálně 1700 let. Přesto upadly zcela v zapomenutí, což je v Číně s 5 tisíc let starou kulturou, opravdu zvláštní a navozuje otázky, jak mohlo být tak obrovské stavební dílo zapomenuto. Musel v tom být nějaký záměr. Čínští despotové měli ve zvyku popravit dělníky na stavbě, kterou chtěli utajit. Došlo zde k něčemu podobnému?
Někteří badatelé se domnívají, že jeskyně byly vyhloubeny již během vlády dynastie Jin, ve 3. až 4. století před naším letopočtem. Odvozují to ze zbytků nalezené keramiky. Teorii údajně potvrzují výpočty ze stalaktitů. To by znamenalo, že jeskyně jsou staré zhruba 2200 až 2300 let.
Podzemní palác
Jedna z přístupných jeskyní Chuan-si je dlouhá 140 metrů a má rozlohu 4800 metrů čtverečních. Po 100 metrech chůze se před návštěvníky otevírá vysoký sál s bazény, sloupy a malými místnostmi na všech stranách. Jednou z největších záhad je sklon této jeskyně - nakloněná rovina stěn má totiž přesný sklon jako venkovní kopec. Nikdo neví, jak se to starověkým stavitelům s jednoduchými technologiemi, které používali, mohlo podařit.
Největší jeskyně Čching-liang, číslo 35, je známa jako Podzemní palác, kvůli svým velkolepým parametrům. Na délku měří 170 metrů, a její plocha zabírá 12 600 metrů čtverečních. Při její stavbě museli dělníci odstranit 50 tisíc kubických metrů kamene.
Uvnitř jeskyně se nachází kamenný most nad podzemní řekou a kamenné stezky vedoucí do jednotlivých částí. Dvoupodlažní kamenná struktura umožňuje lidem, aby se podívali na jeskyni shora z ptačí perspektivy.
Hromada otazníků
V jeskyních nebyly nalezeny ani zbytky potravin, stopy po kouři nebo ohni. První, co každého napadne, kam se stopy od kouře poděly? Jak mohli starověcí horníci pracovat bez ohně? Žádné jiné technologie neměli k dispozici. Nebo měli?
Kupa nejasností otevírá prostor ke spekulacím, jak záhadné podzemní město vzniklo a proč. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že Číňané vykopali jeskyně jen kvůli kameni, který potřebovali na stavbu města. Otázka ale je, kdyby šlo pouze o těžbu, proč zanechali dělníci místo hrubých slojí majzlíky pečlivě, skvěle opracované stěny i stropy? Proč by věnovali tolik času rozmanitým, dodnes elegantním a působivým kamenickým detailům?
Jeskyně prý mohly sloužit jako úkryt pro vojáky. Podle historických pramenů došlo v oblasti v roce 1120 k velkému rolnickému povstání. Jenomže jeskyně podle expertíz vznikly už zhruba 400 let předtím.
Podzemní město také mohlo vznikat postupně, v průběhu desítek, možná i stovek let. Nejprve se zde skutečně doloval jenom kámen, jeskyně mohly sloužit jako skladiště nebo úkryt, ale potom někoho mocného a bohatého napadlo prostor využít a zkrášlit. Tomu odpovídá hypotéza, že zde měly být hrobky panovníků, z čehož z neznámých důvodů sešlo. Poslední hypotéza na mne působí poměrně logicky.
Tři záhady jedné jeskyně
Největší jeskyně se nachází v hloubce 186 metrů, její palác je 20 metrů vysoký, současně jde o největší jeskyní kavernu v Číně. Strop paláce podpírá 26 kamenných sloupů, které stavitelé umístili tak, že jejich půdorys tvoří obrázkový symbol. V paláci se nacházejí místnosti, lůžka, mosty a pavilóny, vše je důmyslně vytesáno z kamene. Kromě toho tu jsou i podzemní jezírka, v kterých se dodnes udržela čistá, průzračná voda.
S touto jeskyní jsou spojeny tři záhady. První je jezírko Pi-šuej, které je tak hluboko pod zemí, že se nedařilo z něj vyčerpat vodu ani během tří měsíců. Druhou záhadou jsou 11 metrů vysoké sloupy. Orientace těchto sloupů naznačuje, že stavitelé ovládali znalosti teoretické mechaniky a uměli je dokonale využít. Poslední záhadou je absence ozvěny.
Jenomže to není vše. Otázek je daleko více. Zde je výčet těch základních: Jak byly jeskyně budovány? K čemu sloužily? Kam se poděly tisíce a tisíce metrů krychlových vytěženého kamene? Jak byl kámen těžen a transportován? V jeskyních, jinak pečlivě opracovaných, zůstaly minerály, které byly ve staré Číně ceněné, proč nebyly odvezeny? Zůstalo zde mnoho kamenných přepážek o síle pouhých 10 centimetrů, proč nebyly odstraněny a zůstaly uprostřed obrovského sálu? V pilířích jsou vyhloubeny čtvercové a kulaté otvory, jejichž účel je neznámý. Proč se nedochovaly o gigantických jeskyních žádné písemné památky?
Mysteriózní linie
Záhadologové si všimli, že jeskyně leží těsně u 30. stupně severní šířky. Všechna centra starých civilizací se nacházejí na této planetární linii, aniž by věda uměla vysvětlit proč. Na této linii je také Bermudský trojúhelník, egyptské pyramidy, archa Noemova, Sahara, Himáláj, řeka Čchien-tchang s její mimořádnou slapovou vlnou nebo také oblast Šen-nung-ťia, kde bývá viděna bytost, které se říká Big Foot (Velká noha).
Agharta
V souvislosti s čínským podzemním městem je lákavé zmínit báji o podzemní říši Aghartě. Podle ní jakýsi mudrc i se svým lidem zmizel před 60 tisíci lety v podzemí a nikdo z nich se už na povrch země nevrátil. Geolog Ferdinand Ossendovski slyšel tuto legendu od tibetského šlechtice ve 20. letech 20. století, když utíkal z Ruska před bolševickou revolucí. Podle onoho Tibeťana nikdo nevěděl, kde říše Agharta leží, možná v Afghánistánu, snad v Indii. Podle jiných se nachází pod celým světem. Tuto podzemní říši prý obývají miliony lidí a je královstvím míru a vědy, kde neexistuje zločin. Kupodivu legendy o lidech, kteří zmizeli v podzemních říších, existují nejen v Asii, ale také například mezi americkými indiány. A teď pozor: tyto podzemní jeskyně má osvětlovat zvláštní světlo, které umožňuje růst rostlin a lidem dlouhý život bez nemocí. Možná proto v čínských jeskyních není ani stopy po kouři.
Zdroje:
wikipedia.org
LiveLeak.com
http://app1.chinadaily.com.cn/star/2003/0109/tr17-1.html
Foto: http://www.bestourism.com
Další příspěvky autora: heartblue
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!