Rostliny se od nás hodně liší, ale mají smysly, paměť, komunikují a dokáží dokonce hospodařit se svými zásobami tak, jako by počítaly.
„S kytkami si povídám,“ slýcháme často od žen. Šamani z pralesů prý s rostlinami komunikují ještě pokročileji: dozvědí se od nich například, jaké nemoci umí vyléčit. Nyní přichází západní věda s informací, že některé rostliny dokáží spočítat spotřebu živin, aby s nimi vyšly, než vyjde slunce. Mají opravdu rostliny nějakou specifickou inteligenci?
Některé rostliny prý v noci řeší matematické otázky, aby se vyhnuly uschnutí. Propočítávají, jak v noci dávkovat své zásoby škrobu, aby s nimi vystačily do východu slunce, a nepotřebují k tomu mozek. Rostliny škrob nutně potřebují k přežití a získávají ho ve dne fotosyntézou. V noci jsou odkázány na zásoby, které si vytvářejí během dne. Kdyby škrob v noci zcela spotřebovaly, začaly by vadnout – a ve dne by jim trvalo celé hodiny, než by obnovily síly.
Vědci v Ústředí Johna Innese v anglickém Norfolku, kde je největší výzkumný ústav rostlin v Evropě, objevili, že rostliny „počítají“ své zásoby škrobu a rozdělují je podle počtu hodin tmy, aby si zajistily správnou úroveň využívání škrobu. Dokonce dokáží měnit své propočty ještě během noci. Aritmetika probíhá na základní úrovni, ne jako u živočichů v mozku. Výzkumníci o této rostlinné schopnosti věděli, ale poprvé přišli na to, jak se to děje.
Podle prof. Smithe a jeho kolegy profesora Martina Howarda, kteří o výzkumu informovali v časopise eLife, by výsledky mohly vysvětlit také jiné záhadné přírodní fenomény, například jak ptáci hospodaří s energií při dlouhých přeletech. Například jespáci malí, kteří hnízdí v tundře, létají 5000 kilometrů kvůli rozmnožování do Arktidy a po příletu jim zbývá tuku jen na 14 hodin života. Také tučňáci docela hazardují – samečkové hladoví čtyři měsíce, když zahřívají své potomky, a o své tukové zásoby přijdou právě ve chvíli, kdy se k nim vrací samičky, aby je vystřídaly.
Již léta se mezi lidmi vedou dohady, zda zvířata mají duši. Dle jedné strany se jedná o živého tvora, který rozhodně duši musí mít, dle druhé strany zvířata zkrátka duši nemají. Jak to tedy je? | Mají zvířata duši, nebo ne? >>>
Výzkum z Norfolku je rozhodně zajímavý, ale zda nám rostliny rozumí, jsme se z něj nedozvěděli. Nicméně izraelský biolog a ředitel Manna Center for Plant Biosciences v Tel Avivu Daniel Chamovitz jde ještě dál. Podle něj jsou rostliny inteligentní a dokážou i komunikovat. Píše o tom ve své knize What a plant knows (Co ví kytka). Podle tohoto badatele se rostliny od živočichů zase tolik neliší: dokáží například vidět, cítí vůně a vnímají zvukové vlnění. Znamená to tedy, že „slyší“. Povídání si s kytkami tedy nemusí být vůbec nesmyslné, pokud květiny uklidňuje nebo nějak jinak pozitivně stimuluje, mohou pak více prospívat. Rostliny také komunikují – pomocí vylučování feromonů. Javor například dokáže chemicky odehnat nepříjemný hmyz. Pak už asi vůbec nepřekvapí, že rostliny mají paměť – krátkodobou i generační.
Foto: Weboun.net
Další příspěvky autora: Jiří Sirotek
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!