Kde se vzala betlémská hvězda?

 

Kde se vzala betlémská hvězda?

Někdo je má pod stromečkem, někdo se na ně jde rád podívat do kostela nebo na výstavu. Jesličky nebo chcete-li betlém, viděl určitě každý z nás. Jedním z typických znaků jesliček je betlémská hvězda, která je znázorněna jako hvězda s ohonem nebo také kometa.

 

Astronomie je jedna z nejstarších věd a kvalitní záznamy o dění na obloze nacházíme i z dob, kdy se měl Ježíš Kristus narodit. Navíc má astronomie výhodu, že nebeský úkaz je obvykle vidět z celé polokoule (kromě meteorů apod.).

 

Vědci se proto mnohokrát snažili zjistit, jaké kometě se dostalo cti, stát se betlémskou hvězdou. Samotná kometa jako symbol narození Krista ovšem nikdy příliš neseděl. Komety byly vnímány spíše jako posel špatných zpráv, lidé se jich dokonce i ve 20. století báli díky spekulacím o jedovatých plynech, které otráví Zemi. Kromě toho betlémskou hvězdu, o níž se píše třeba v Matoušově evangeliu, musíme chápat jako symbol a třeba astrologie komety, planetky a jiná malá tělesa vždy spolehlivě ignorovala.

 

Problémy s datem

Prvním problémem, se kterým se museli astronomové poprat, bylo datum narození Ježíše Krista. Ne, nedošlo k němu 24. prosince roku „nula“. Jednak proto, že rok nula neexistoval (byl rok 1 před a pak rok 1 po Kristu) a potom 24. prosinec vychází z pohanských oslav slunovratu.

 

 

S nápadem přelomit letopočet narozením Krista přišel mnich Dionysius Exiguus při sestavování velikonočních tabulek. Pokud vás téma zajímá, pohledejte si u strýčka Google termín Anno Domini. Nás bude zajímat pouze informace, že Exiguus se při své práci dopustil zřejmě několika chyb, neboť pro stanovení přesného data narození Krista ani neměl dostatek podkladů. Podle současných odhadů se tak Kristus narodil někdy mezi léty 4 až 7 před naším letopočtem. Odhad vychází mimo jiné z data smrti krále Heroda. To sice také neznáme, ale podle všeho k němu mělo dojít krátce po zatmění Měsíce. Zřejmě šlo o zatmění z března roku 4 před naším letopočtem.

 

Nějaký časový úsek tedy máme. Ovšem v tomto období žádné záznamy o jasné kometě nehovoří.

 

V Matoušově evangeliu se sice hovoří o hvězdě, ale jako hvězda se v době narození Krista i dlouho poté označovaly všechny nebeské objekty kromě Slunce a Měsíce. Betlémská hvězda tak mohla být prakticky cokoliv.

 

Kromě komety astronomové spíše vylučují i možnost, že by se jednalo například o výbuch supernovy. Po jasné „nové hvězdě“ by totiž musel být někde pozůstatek v podobě mlhoviny.

 

Betlémskou hvězdu rozlousklo pražské nebe

Johannes Kepler si během Vánoc roku 1603 všiml na obloze zajímavého úkazu – konjunkce Saturnu a Jupiteru. Keplera hned napadlo, že právě blízké setkání dvou jasných planet mohlo být onou betlémskou hvězdou. Kepler nakonec i bez Wikipedie a počítačů dokázal poměrně přesně vypočítat, kdy ke konjunkcím došlo.

 

Pokud se dvě jasné planety potkají na obloze velmi blízko, splývají skoro do jedné „jasné hvězdy“. Navíc v planetách můžeme nalézt zmíněnou symboliku.

 

Dodnes ovšem není zcela jasné, která konjunkce byla tou pravou betlémskou hvězdou. V úvahu připadají zejména tyto:

 

• Tři konjunkce Jupiteru a Saturnu v roce 7 před naším letopočtem. Ke konjunkcím došlo 29. května, 30. září a 7. prosince. Jupiter je přitom považován za „královskou hvězdu“, Saturn pak za „ochránce Židů“. Ke konjunkci navíc došlo v souhvězdí Ryb. Ty jsou považovány za symbol posledního věku, konce či předělu významné etapy nebo také příchodu mesiáše. Později se Ryby staly symbolem křesťanství.
• Konjunkce Venuše a Jupiteru dne 17. června roku 2 před naším letopočtem. Venuše je symbolem plodnosti, vzdálenost obou planet na obloze byla minimální a poblíž byla hvězda Regulus, která je považována za královskou hvězdu.
• Konjunkce Venuše a Jupiter dne 12. srpna roku 3 před naším letopočtem v souhvězdí Lva, tentokrát však na ranním nebi.

Proč kometa?

Na počátku 14. století dostal slavný italský malíř Giotto di Bondone za úkol vyzdobit kapli Scrovegni (Cappella degli Scrovegni) v Padově. Kaple byla vysvěcena v září 1305 a její interiér zdobí cyklus fresek. Pro nás nejzajímavější je freska Klanění tří králů, která zachycuje narození Krista. Koncem roku 1301 byl na obloze vidět jeden z nejkrásnějších návratů slavné Halleyovy komety a Bondone tento úkaz zřejmě natolik nadchl, že ho zakreslil do fresky. Právě zde tak dost možná leží původ betlémské hvězdy, co by slavné vlasatice.

 

Ilustrace: Wikipedie - Konjunkce Jupiteru a Venuše za asistence Měsíce. Zdroj: ESO, Wikipedie

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Zajímavosti   Kometa   Astronomie   Ježíš Kristus