Turínské plátno zná asi každý. V Latinské Americe (Mexiko) existuje jeho obdoba, která ovlivnila dějiny kontinentu a dala za vznik některým národům. Obraz Panny Marie Guadalupské je stále opředen tajemstvími. Co na to věda a co mýty?
Když se řekne Guadalupe, většina (zejména ateistických) Čechů bude mít asi jen mlhavé představy, o čem je řeč. Pro Mexičany je ovšem Guadalupe symbolem jejích národní identity a pro zbytek Latinské Ameriky patronkou.
V mexickém hlavním městě se nachází jedno z největších poutních míst na světě, které každoročně navštíví miliony lidí a to zejména 12. prosince, kdy si poutníci připomínají událost, k níž zde mělo dojít tohoto dne v roce 1531.
Na počátku 16. století probíhala na území dnešního Mexika kolonizace, započatá vyloděním Hernána Cortése. Španělé se snažili převést domorodé indiánské obyvatelstvo na katolickou víru, což ovšem nebylo příliš úspěšné. O masakrech domorodých obyvatel, které Španělé považovali za méně cenné, ani nemluvě. Události z roku 1531 měly vše změnit.
Zjevení Panny Marie Guadalupské (sestřih z hraného filmu)
V sobotu 9. prosince toho roku šel indián Juan Diego na mši a výuku katechismu. Juan Diego samozřejmě nebylo jeho původní jméno, v jazyce nahuatl se jmenoval Cuauhtlatoatzin (ten jež mluví jako orel) a španělské jméno přijal teprve po křtu.
Diego na kopci Tepeyac (čti tepejak) nejdříve zaslechl nádherný zpěv ptáků a poté uslyšel hlas, který ho volal jeho jménem. Diego spatřil mladou dívku mluvící jeho mateřským jazykem. Požádala ho, aby místnímu biskupovi tlumočil její přání, kterým bylo postavení svatyně, aby zde mohla ukázat svůj soucit, dobrotu a pomoc. Diego se rozběhl za biskupem Juanem de Zumárragou, ale ten mu nevěřil.
Při druhém zjevení informoval Diego krásnou paní o neúspěchu, ta mu však znovu poradila, aby šel za biskupem. Ani na podruhé ovšem Diego biskupa nepřesvědčil. Při třetím zjevení mu svatá panna přislíbila důkaz pro biskupa. Diego ho však nemohl předat, neboť se na smrtelné posteli ocitl jeho strýc Juan Bernardino. Diego pospíchal sehnat kněze, který by strýcovi dal poslední pomazání a úmyslně se vyhnul místu, na němž se mu předtím svatá zjevila. Ta se však na jiném místě objevila počtvrté a řekla Diegovi, aby se o strýce nebál, neboť ten je již uzdraven a aby šel na místo, kde se mu zjevila předtím. Tam prý najde růže, které má natrhat a zanést jako důkaz biskupovi.
Diego poslechl a na kamenitém vršku Tepeyacu, kde nikdy nic pořádného nerostlo, natož pak v chladném prosinci, našel růže. Ty byly podle všeho původem z Kastilie, tedy z rodné oblasti biskupa Zumárraga.
Diego zabalil růže do svého pláště (tilma) a odnesl je biskupovi. Když růže před biskupem vysypal na zem, objevil se na tilmě obraz Panenky Marie. Ta ovšem nebyly taková, jakou ji křesťané dosud znali, ale měla snědou pleť jako indiánští obyvatelé. Další zjevení Panny Marie proběhlo v domě Diegova strýce. Pana Marie mu řekla, že se nemusí bát, neboť jeho čas ještě nenadešel a bude zdráv. Také mu řekla, že se jmenuje Pana Marie Guadalupská a aby o tom všem pověděl biskupovi.
Juan Diego se pak do své smrti (1548) staral o kapli, která byla postavena na kopci Tepeyac a v níž bylo uschována tilma s obrazem svaté.
Zjevení Panny Marie Guadalupské pomohlo obrátit původní obyvatele na katolickou víru a mělo vliv také na myšlení kolonizátorů. Evropané považovali indiány za méně cenné, což se ovšem zjevením mělo změnit. Panna Maria se přece nebude zjevovat někomu méněcennému, že?
Události z roku 1531 daly do značné míry za vznik novému národu. Došlo ke spojení dvou ras, dvou odlišných světů v jeden – Mexičany.
Guadalupe pomohla rozšířit křesťanství mezi původní obyvatelé také díky tomu, že v sobě obsahuje mnoho symboliky:
Oslavná píseň s fotografiemi
O obrazu Panny Marie Guadalupské se toho na internetu dočtete mnoho. Bohužel zde platí pravidlo, že mnohokrát omýlené fámy a nepřesnosti se časem stávají pravdou, kterou papouškují i věrohodnější zdroje. Dočíst se můžete například to, že tilma byla vyrobena z agáve, tedy materiálu, který se po maximálně 50 letech rozpadá. Dalším argumentem jsou jakési vědecké výzkumy, které například při velkém zvětšení odhalily v oku postavy. Identifikován měl být nejen biskup, jeho pomocník ale i další postavy v místnosti včetně Juana Diega. Biskupovi prý má stékat slza z oka. Jedná se ovšem spíše o intepretaci neurčitých skvrn za každou cenu.
Dalším argumentem jsou hvězdy na plášti. Ty mají odpovídat situaci na obloze 12. prosince 1531. Bohužel zde platí pravidlo, že autoři teorie vzali počátek (plášť), cíl (postavení hvězd onoho dne) a za každou cenu se snažili tyto dvě věci nějak pospojovat.
Dočíst se můžete dokonce i to, že při výzkumu ultrazvukem byl odhalen tlukot srdce, ne nepodobný vyšetření těhotné ženy před porodem.
Dopátrat se pravdy je, vzhledem k obrovské hromadě dlouho šířených spekulací, obtížné. Realita je taková, že o zjevení Panny Marie Guadalupské neexistují záznamy před rokem 1648. O zjevení se v žádné práci nezmínil ani Juan de Zumárraga. Existují dokonce pochybnosti o existenci samotného Juana Diega, což přišlo na přetřes v roce 2002, kdy jej Jan Pavel II. svatořečil.
Vědeckých analýz obrazu bylo dodnes provedeno velmi málo. Ty první konkrétnější v letech 1751 a 1752. Další pak v letech 1973 a 1974 (restaurátor José Antonio Flores Gómez) a jedna z nejslavnějších v roce 1981. Americký biofyzik a entomolog Philip Callahan tehdy provedl infračervený výzkum obrazu. Jeho závěry jsou však na internetu často značně deformovány a odklánějí se od toho, co Callahan skutečně objevil.
Podle všeho se zdá, že plátno je velmi měkké na dotek, skoro jako by bylo z hedvábí. Podle všeho bylo namalováno pro 16. století běžnými barvami (pigmenty). V okolí švu bylo objeveno odlamování barvy. Existuje také podezření, že některé části obrazu byly domalovány či upraveny v pozdější době.
Tilma s největší pravděpodobností není vyrobena z agáve ale ze lnu a konopí. Celková zachovalost plátna stejně jako barev je nicméně velmi pozoruhodná.
Obraz Guadalupe je dnes v Mexiku ale také v dalších končinách Latinské Ameriky všudypřítomný. Najdete ho u řady lidí doma, v autobuse, na úřadech,…
Oslavy 12. prosince 2012
Na vrcholu Tepeyacu nalezneme velké prostranství s komplexem budov. Kromě řady kaplí, Kapucínského konventu či muzea jsou dominantou zejména dvě baziliky. Ta původní byla dokončena v roce 1709. Později však její kapacita přestala stačit náporu poutníků a tak byla v letech 1974 až 1976 postavena nová bazilika. Zlí jazykové tvrdí, že svým tvarem připomíná cirkusové šapitó. A není to jen tvar ale celková snaha udělat z Guadalupe velkou show. Dokresluje to rovněž interiér, kdy uvnitř baziliky jsou poutníci kolem obrazu přepravování pomoci pásového dopravníku.
Největší oslavy se pochopitelně konají 12. prosince. Do baziliky putují davy poutníku, řada z nich absolvuje poslední část cesty po kolenou.
Turínské plátno - jedna ze záhad, kterou věda neumí vysvětlit. Čtěte dále na internetWEEK.cz | Turínské plátno >>> | 10 pozoruhodných nálezů, které věda neumí vysvětlit >>>
Zdroje:
http://para-leer-algo.blogspot.cz/2009/02/virgen-de-guadalupe-verdad-o-fraude.html
Wikipedia
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
Zajímavosti ze světa Tajemství Turínské plátno Mexiko Víra Relikvie Fenomén
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!