Na Zemi přistane utajovaný raketoplán

 

Na Zemi přistane utajovaný raketoplán

Historie kosmonautiky je plná nejrůznější konceptů, plánů i pouhých náčrtků raketoplánu – stroje, který se vydává do vesmíru jako raketa a po splnění cílů přistává na zemském povrchu jako bezmotorový kluzák. Výhody raketoplánu měly být zřejmé: zatímco z klasické rakety o výšce několika desítek metrů obvykle nezbude nic, případně jen malá kosmická loď, raketoplán měl být používán opakovaně a tím mělo dojít k úspoře finančních prostředků. To se ovšem nakonec nestalo a nejslavnější zástupce mezi raketoplány – americký Space Shuttle byl velmi drahým kosmickým dopravním prostředkem. Jeden start vyšel průměrně na 500 milionů dolarů.

 

Zatímco americké raketoplány absolvovaly 135 letů do vesmíru, jejich sovětský kolega Buran letěl jen jednou a to ještě bez posádky.

 

Další plány na stavbu raketoplánů zůstaly pouze na papíře (například evropský raketoplán Hermes) a to až na jednu výjimku.

 

Raketoplán X-37B: dva lety do vesmíru

Firma Boeing postavila malý bezpilotní raketoplán X-37. Projekt původně začal pod hlavičkou NASA někdy ke konci 90. let ale konkrétnějších výstupů se nedočkal. V roce 2004 převzalo projekt Letectvo Spojených států a vše nabralo podstatně rychlejší obrátky. Už o dva roky později se protop malého raketoplánu proháněl atmosférou při prvních testech. Dne 22. dubna 2010 pak „B verze“ X-37 odstartovala na svou první misi do vesmíru pomoci rakety Atlas V, kterou používá NASA k vypouštění družic a kosmických sond.

 

Raketoplán X-37B | Foto Wikipedia

Mise raketoplánu byla vzhledem k zadavateli tajná, což vyvolalo celou řadu spekulací ohledně vojenského poslání.

 

Kosmický koráb nakonec přistál 3. prosince 2010 na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Na téže přistávací dráze by v nejbližších dnech měl přistát raketoplán X-37B znovu po skončení druhého letu, který započal 5. března 2011.

 

Od tajných informací ke spekulacím

O raketoplánu X-37B se toho po internetu moc nedočtete a když už, jde většinou o spekulace. Při prvním letu se objevily zvěsti, že X-37B přelétává nad Íránem a Severní Koreou. Reálně to ovšem nemusí nic znamenat. Raketoplán si totiž nepoletuje vesmírem jak se mu vzpomene ale po oběžné dráze, která během první mise měla sklon asi 40°. To není nikterak překvapivá hodnota, očekávali bychom i větší sklon dráhy vůči rovníku. Tento mu ovšem zajistil, že bude přelétávat nad větší částí zemského povrchu – tedy i oběma zeměmi, které jsou v hledáčku americké armády.

 

Poměrně často se také psalo, že X-37B může na oběžné dráze pracovat až 270 dní. Tento údaj se ale ukazuje jako nesprávný, když uvážíme, že končící druhá mise trvala 15 měsíců!

 

Význam vesmíru armádu je obrovský

Kosmický prostor je samozřejmě důležitou oblastí pro vojenské složky. Nesmíme zapomínat, že po oběžné dráze se pohybují družice, které slouží ke špionáží, komunikaci nebo navádění střel. Konec konců známý navigační systém GPS je převážně vojenskou záležitostí.

 

Čím více roste význam kosmického prostoru pro vojenské účely, tím více roste i chuť tento prostor kontrolovat. Likvidace družic nepřítele nebo ochrana vlastních družic mohou být absolutně klíčové prvky budoucích konfliktů.

 

Parametry raketoplánu X-37B:

 

• Délka: 8,9 m
• Rozpětí křídel: 4,9 m
• Vzletová hmotnost: 5 tun
• Nákladový prostor: 7x4 m
• Start: raketa Atlas V, Mys Canaveral (Florida)
• Přistání: Vandenbergova letecká základna (Kalifornie)

Pokud budou po přistání raketoplánu X-37B nějaké fotografie či videa, dáme je na náš Facebook:

 

http://www.facebook.com/pravducz

 

Náš Facebook je přístupný i pro neregistrované uživatele Facebooku, přijďte se podívat!

 

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Vesmír   Země   Kosmická loď   USA