NDE: Zážitky blízké smrti – sebevrazi a slepí

 

NDE: Zážitky blízké smrti – sebevrazi a slepí

V roce 1977 si Kenneth Ring jako mladý profesor psychologie na Univerzitě v Connecticutu přečetl knihu Raymonda Moodyho „Život po životě“ a nechal se jí inspirovat. Od té doby zkoumal NDE u stovek lidí. Ve svém posledním výzkumu se zaměřil na nevidomé od narození. Výsledky studie shrnul do své poslední knihy „Mindsight“ (Zrak mysli). Ring zkoumal také NDE, které potvrzují reinkarnaci, provedl výzkum zážitků blízké smrti (NDE) u lidí, kteří se pokusili o sebevraždu nebo zkoumal NDE lidí, kteří předpovídali budoucnost.

 

Základní shrnutí

• 1. Případy lidí, kteří se ocitli blízko smrti nebo byli v klinické smrti, popisují vystoupení z těla, cestu prázdnotou nebo temným tunelem k zářivému světlu, setkání se zesnulými příbuznými a přáteli, pocity velké úlevy a blaženosti, bytí v naprosté lásce, pocit tak krásný, že lidé tam toužili zůstat a když se vrátili do pozemského světa, ovlivnil je tento zážitek na celý život.
• 2. Nedalo se očekávat, že tito lidé něco takového prožijí. Zážitky nesouvisí s rasou, pohlavím, věkem, vzděláním nebo společenskou třídou. Náboženské zaměření nebylo faktorem působícím na pravděpodobnost nebo hloubku NDE. Stejně pravděpodobně totéž prožije ateista jako hluboce věřící.
• 3. Bez ohledu na předchozí postoje a na mnohé variace náboženské víry nebo stupně skepticismu většina těchto lidí byla přesvědčena, že se nacházeli v přítomnosti nějaké vyšší a milující moci a zahlédli život, který přijde po smrti.
• 4. Zdá se, že drogy, anestézie ani medikace nebyly faktorem, který by tyto zážitky a mimořádné pocity NDE přivodil, a ani je nedokážou potlačit.
• 5. Nejedná se rozhodně o halucinace, protože ty jsou fragmentární, nespojené, často nepochopitelné a velmi různorodé, zatímco zážitky blízké smrti směřují k jasnému, propojenému obrazu.
• 6. Okamžik smrti bývá okamžikem neobyčejné krásy, míru a blaha – s pocity naprosté lásky a totálního přijetí. A to i těch případech, kdy lidé utrpěli při děsivých nehodách těžká zranění. Dr. Ring zjistil, že tyto informace poskytly lidem, kteří prošli NDE velký zklidňující potenciál.
• 7. Lidé po zážitcích NDE se přestali bát smrti a prožívali velkou vděčnost za to, že žijí. Dostavily se silné pocity sebe-přijetí a větší zájem o druhé lidi a o péči o ně. Nepřikládali již takový význam materiálním věcem. U mnoha z nich se prohloubila spiritualita – ačkoli to nutně neznamenalo, že se stali členy nějaké církve.
• 8. Téměř všichni jedinci, kteří prošli NDE, zjistili, že se jejich životy změnily a změnily se také jejich postoje a hodnoty, rovněž jejich inklinace k lásce a k pomoci druhým. Dr. Ring je přesvědčen, že šlo o absolutně autentické zkušenosti. Následující životy těchto osob svědčily o všeobecné schopnosti člověka prožívat život hlouběji, s větším uznáním, s větší láskou i s větší spiritualitou.

Sebevraždy

Ken Ring provedl také výzkum NDE mezi lidmi, kteří se pokusili o sebevraždu. Analyzoval výpovědi 24 osob. Zjistil určité odlišnosti od těch, kteří se dostali na okraj života v důsledku nehody nebo operace apod. Tito lidé neměli zážitek průchodu tunelem, neviděli zářivé, příjemné světlo ani se nesetkali s milovanými lidmi, kteří zemřeli, ani nepronikli do transcendentálního světa nebeské krásy. NDE sebevrahů měly tendenci ke zkratkovitosti, předčasnému konci a zklidnění. Začínalo to pocitem ulehčení nebo míru a pokračovalo vjemem výstupu z těla jako u ostatních. Ale jako by došlo ke vzdálení se ode všeho, s pocity zmateného unášení v temnotě nebo v temné prázdnotě – v jakémsi druhu šedé zóny. Výzkum dovedl dr. Ringa k přesvědčení, že sebevrahům se nedaří „završení“, místo toho jejich stav směřuje k vyhasínání ještě dříve, než se mohou objevit transcendentní zážitky ostatních.

 

Příklad

Jeden mladík, který se pokusil zabít tím, že si vzal velké dávky léků, zůstal v bezvědomí čtyři dny. Vybavuje si, že se ocitl v nějaké šedé zóně:

 

„Jako bych byl v nějaké šedivé vodě nebo tak nějak. Vůbec nic jsem neviděl. Neviděl jsem ani sebe. Bylo to, jako by tam byla jen moje mysl. A žádné tělo.

 

Později se cítil dobře: "Normálně jsem hodně úzkostlivý a hodně nervózní. A během toho veškerý strach zmizel. Už jsem žádný strach absolutně necítil. Jen pocit odvahy. Vzrušení. Také jsem slyšel hudbu – různé druhy hudby. Znělo to jako klasika, kterou mám rád. Nebylo to přesně to, co poslouchám, ale podobné. Díky ní jsem se uvolnil. Když jsem jí poslouchal, můj strach zmizel. A cítil jsem taky naději, že tam je ještě něco lepšího. Všechno kolem něj znělo „prázdnou a kovově“. A ty akustické vjemy měly něco společného s vodní šedí.“

 

Působilo to na něj dobře. Po chvíli uslyšel nějaký uklidňující hlas, který zněl žensky a přátelsky.

 

"Pocit, který si nejvíc pamatuji, byl pocit padání. Jako bych opravdu rychle padal a narazil. A potom jsem se s trhnutím probudil. „Když jsem se probudil, první, co mě napadlo, bylo: „Ach, Bože. Děkuji ti“. Byl jsem mimořádně šťastný. Před svým pokusem o sebevraždu jsem měl několikrát deprese. Bylo to víc než štěstí, co jsem pociťoval, bylo to uchvácení. Nedalo se to popsat slovy.“

 

Zážitky tohoto muže mají podobné rysy jako mnohé další NDE lidí, kteří se dostali do klinické smrti z jiných důvodů: stoupání obrovským prostorem, vnímání dobra, hudba a příjemný hlas, zesílené zvuky, vidění série situací z vlastního života atd. Dr. Ring ve své studii uvádí, že lidé, kteří prošli pokusem o sebevraždu a zažili NDE, neměli vyložené nepříjemné pocity.

 

Slepí v okamžiku smrti vidí

Vicki Umipegová, 45letá slepá žena, byla jednou z více než 30 osob, které zkoumali Dr. Ken Ring a Sharon Cooperová během dvouleté studie, která se zaměřila na NDE mezi nevidomými. Vicki viděla jen chvíli po narození, potom byly její zrakové nervy úplně zničené nadbytkem kyslíku v inkubátoru. Ukázalo se, že během NDE vidět může. Její příběh je jasným příkladem, jak se tyto zážitky z průběhu klinické smrti vyvíjejí úplně stejně jako u lidí vidících (s výjimkou toho, že neviděla barvy).

 

Po automobilové nehodě zjistila, že se vznáší nad svým tělem v pokoji nemocnice. Uvědomovala si, že stoupá ke stropu a dívá se na doktora a sestru, kteří se ji snažili zachránit. Vicki si dobře pamatuje, jak zjistila, že je to její tělo.

 

„Myslím, že jsem měla na pravé ruce dva prsteny. Určitě jsem viděla svůj snubní prsten…toho jsem si určitě všimla, protože je velmi neobvyklý.“

 

Cesta na onen svět

Po vystoupení z těla - což se odehrálo velmi rychle - zjistila, že prošla stropem místnosti a ocitla se nad střechou budovy. Přitom viděla celé okolí. Cítila nadšení během svého stoupání a užívala si svobodu pohybu i harmonickou, božskou hudbu podobnou zvuku zvonkohry ve větru. Přechod byl stěží pozorovatelný. Potom ucítila, že je vtahována do nějaké roury. Oblast byla temná, ale byla si stále vědomá, že se pohybuje ke světlu. Když se dostala k vyústění roury, zdálo se, že se hudba mění na chvalozpěvy a potom „se vykutálela“, aby zjistila, že leží na trávě. Byla obklopena stromy a květinami a velkým množstvím lidí. Byla na místě ozářeném velkým světlem, které cítila i viděla. Také lidé zářili. Každý zde byl utvořen ze světla. To, co světlo sdělovalo, byla láska. Láska tam byla všude. Jako by láska proudila z trávy, přicházela z ptáků, ze stromů. Vicki potom poznala některé známé osoby. Bylo jich pět. Debby a Diana byly její slepé spolužačky, které umřely několik let před ní, když jim bylo 11 a 16. V životě byly obě velmi retardované a slepé, ale tady zářily, byly krásné, zdravé a vitální. Nebyly už dětmi, ale byly „v nejlepších letech“.

 

Dále uviděla dvě pečovatelky, které se o ni staraly, když byla malá, byli to manželé. A nakonec poznala svou babičku – která ji v podstatě vychovala a zemřela dva roky před její nehodou. Při těchto setkáních se nemluvilo, ale vyměňovaly si jenom city – city lásky a vítání.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Eben Alexander: Nebe existuje >>>

 

Mystické poznání

Uprostřed těchto úžasných pocitů Vicki najednou zasáhl pocit totálního poznání. „Měla jsem pocit, jako bych všechno věděla…a jako by vše dávalo smysl. Poznala jsem, že tady bych dostala odpovědi na všechny otázky o životě, o planetách, o Bohu, o všem…Jako by toto místo bylo tímto věděním.

 

Potom si Vicki všimla, že nedaleko od ní je postava, která září mnohem více než ostatní osoby, které dosud poznala. Náhle pochopila, že je to Ježíš. Něžně ji pozdravil, zatímco ona vyjadřovala své nadšení nad náhle získanou vševědoucností a svou radostí, že je s ním.

 

Ježíš jí telepaticky sdělil: "Není to nádherné? Vše je tady krásné a ladí to dohromady. A ty to jednou objevíš. Ale teď tady nemůžeš zůstat. Ještě nepřišel tvůj čas, abys tu byla, a musíš se vrátit."

 

Vicki dávala najevou svou velkou nespokojenost a protestovala, že s ním chce zůstat v tom světě. Ale ta bytost ji ujistila, že se sem jednou dostane, ale prozatím, se „musí vrátit zpět a naučit se a učit více o tom, jak milovat a odpouštět“. Také je třeba, aby se vrátila a měla děti. To ji přesvědčilo, aby se vrátila, protože si v životě vždy „zoufale přála“ mít děti. Od té doby se jí také tři narodily. Souhlasila a začala toužit po návratu. V tu chvíli jí ta bytost řekla: „Ale nejdříve se podívej na toto.“

 

Vicki potom uviděla celý svůj život od svého narození v kompletním panoramatickém pohledu, bytost přitom její život mírně komentovala, aby jí pomohla porozumět významu životních akcí a jejich dopadů. Poslední věc, kterou si Vicki z NDE vybavuje po rekapitulaci jejího života, byla slova: „Teď se musíš vrátit.“ Potom zažila „nechutný pád“, něco jako horskou dráhu, která jede nazpátek, a zjistila, že je zpátky ve svém těle.

 

Podobné zprávy s vizuálními obrazy nebyly mezi nevidomými respondenty žádná výjimka, byly naopak pravidlem. Celkem 80% celého vzorku prohlásilo, že mělo nějaké vizuální vjemy během NDE nebo vystoupení z těla (OBE). Vickina zpráva však byla jedinečná svou podrobností.

 

Někdy je pro nevidomé dezorientující a dokonce rušivé, když začnou vidět fyzický svět. Vicki k tomu řekla:

 

„Bylo pro mě opravdu těžké zvyknout si, že vidím. Nikdy jsem to nezažila. Bylo to pro mě hodně cizí…Jak to mám vyjádřit slovy? Bylo to, jako když člověk slyší slova a nerozumí jim, i když ví o jejich významu. Bylo to něco nového, něco neskutečného.

 

Zdroje:
wikipedia.org
http://web.archive.org/web/20080126043348/http://www.near-death.com/experiences/experts04.html
http://web.archive.org/web/20080125034730/http://www.near-death.com/experiences/suicide02.html
Ilustrace Gustava Dóreho v knize Božské komedie

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

NDE   Smrt   Sebevrah   Zážitky blízké smrti