Prožitky sdílené smrti nabourávají vědecké vysvětlení NDE

 

Prožitky sdílené smrti nabourávají vědecké vysvětlení NDE

„Paranormální svět – Můj život věnovaný hledání života po životě“ se jmenuje autobiografie, kterou sepsal Raymond Moody, vytrvalý hledač posmrtného života dr. filosofie a medicíny, spolu s kolegou Paulem Perrym a která vyšla v českém překladu letos. Moody v závěru knihy připomíná fenomén, který je poněkud zastíněn NDE (near-death experiences) a který Moody pojmenoval prožitky sdílené smrti – SDE (shared-death experience).

 

Prožitky sdílené smrti – jsou zajímavý fenomén, který se bude vědě objasňovat obtížněji než „prožitky blízké smrti.“ Následující příběh hned nastíní proč.

 

„A jak jsme se drželi za ruce, pokoj najednou jako by změnil tvar a čtyři z nás šesti jsme měli pocit, jako by nás něco zvedalo ze země. Cítil jsem silný tah, asi jako při silném odlivu, jenomže směrem vzhůru. “Podívej,“ řekla sestra a ukázala do jednoho místa v nohách postele. „Tatínek je tady! On si pro ni přišel.“ Všichni později vyprávěli, že světlo v pokoji bylo náhle měkké a neurčité, a měli jsme pocit, že se díváme do vody v bazénu, který je v noci osvětlený. Dalo by se očekávat, že v pokoji zavládne smutek, avšak všichni jsme byli plní radosti. Později jsem o tom napsal: „Bylo to, jako by se konstrukce vesmíru rozpoltila a my jsme na chvilku pocítili energii toho místa, kterému říkáme nebe.“

 

Tento případ není samozřejmě jediný, SDE se podle Moodyho vyskytují stejně často jako NDE. Jejich účastníky nebývají jenom rodinní příslušníci, ale často také zdravotnický personál.

 

Zlom v prostoru

Moody ve své knize píše, že o SDE věděl od lékařky, které se totéž stalo, když umírala v 70. letech její matka. Dr. Jamiesonová vyprávěla dr. Moodymu, o kterém věděla, že se zabývá NDE, jak oživovala půl hodiny marně svoji matku při zástavě srdce a potom zažila toto: „ …ke svému úžasu zjistila, že se zvedá ze svého těla a pozoruje z výšky scénu resiscutace, jako by se na ni dívala z balkonu. Snažila se vzpamatovat, podívala se doleva a spatřila maminku, která se vznášela vedle ní. Pak se začala dít opravdu zvláštní věci. Lékařka se podívala do rohu pokoje a tam uviděla něco jako „zlom v prostoru“, odkud proudilo světlo. V tom světle viděla lidi, které znala celá léta, vesměs to byli přátelé její maminky, kteří už zemřeli. Viděla, jak její maminka odplouvá do toho světla a vítá se s přáteli. Pak se otvor spirálovitě uzavřel jako závěrka fotoaparátu a světlo zmizelo.“

 

Dr. Moody nejprve nevěděl co s tím, ale když slyšel takových historek více, začal SDE v 80. letech dokumentovat a zkoumat, stejně jako to předtím dělal u NDE. Nakonec zjistil, že SDE se od prožitků blízké smrti se liší čtyřmi novými prvky – mystickou hudbou, změněnou geometrií prostoru, sdílením mystického světla a mlžným oparem vystupujícím z mrtvého těla.

 

Mají krysy posmrtný život?

Když vědci zjistili u laboratorních myší v okamžiku umírání jakýsi energetický výbuch v mozku, badatelé i média to spěšně interpretovali jako vysvětlení NDE. Bylo v té interpretaci cítit jakousi úlevu – vidíte to, jsou to jen halucinace umírajícího mozku, bublina a dost. Není už dále nutno lámat si hlavu s posmrtným životem, máme to vyřešeno. Skeptici a materialisté si zamnuli ruce a šli se zabývat něčím jiným.

 

Krysy a lidské mystické prožitky

Výzkum provedla Jimo Borjiginová z Michiganské univerzity v USA. Podle vědců by tak bylo možné vysvětlit vjemy výrazného světla nebo mimotělní zážitky během NDE u lidí, kteří přežili například klinickou smrt. Výzkum byl proveden na skupině devíti krys. Vědci ve třicetisekundovém časovém úseku od chvíle, kdy srdce zvířat přestalo bít, naměřili prudký nárůst vysokofrekvenčních mozkových vln. Oscilace u krys v době po srdeční zástavě byly výrazně vyšší než za jejich života.

 

K pokusu na krysách by se dalo poznamenat: Proč by krysy nemohly mít posmrtný život? Zvýšená elektrická aktivita těchto zvířat může prostě jen signalizovat, že kvantová podoba vědomí končí a odchází do jiné dimenze. Zvýšená elektrická aktivita v době smrti (krys) také vůbec nevysvětluje, proč mají lidé v NDE hluboké pozitivní prožitky při vidění intenzivního duchovního světla, setkání s mrtvými příbuznými, setkání se světelnou bytostí, kterou vnímají často jako Ježíše nebo proč vidí retrospektivu svého prožitého života a někteří jsou dokonce dotazováni, co udělali v životě špatně. Někdy jsou také dotázáni neznámými bytostmi, zda se chtějí vrátit nebo dostanou příkaz, aby se vrátili, i když se jim nechce. To vše je těžko vysvětlitelné elektrickou aktivitou mozku v době umírání krys.

 

Komu se ani to nezdá jako dostatečný argument proti halucinačnímu vysvětlení NDE, tomu lze namítnout, že lidé vystupující z těla jsou schopni se vzdálit svým vědomím do jiných místností a tam sledovat například hovor lidí nebo co lidé dělají mimo operační sál, opakují se i případy, kdy ve stavu klinické smrti lidé dostávají informace o budoucnosti, které se pak vyplní.

 

Léčitel v narkóze léčí svou nohu

Léčitel František Karabina podrobně popsal, co prožíval v okamžiku, kdy byl během operace nohy v narkóze – jeho vědomí vystoupilo z těla a pozorovalo přítomný personál, pak sledoval jednu sestru mimo operační sál a pozoroval, jak chvatně hledá injekci adrenalinu, vnímal – v úplném bezvědomí -, že mu chce chirurg amputovat nohu. Najednou začal dostávat informace, co má dělat: „Jako kdybych se napojoval na nějakou informační databázi, kde ty vědomosti byly, a já v tu chvíli jsem věděl, že je mám použít. Například tam bylo celostní vnímání. Hovořil jsem s každou buňkou…“ Rozhovor s léčitelem o jeho životě natočil Igor Chaun a měl by být dostupný na youtube pod názvem „Vzpomínky léčitele Františka Karabiny“:

 

 

Je možné, aby kolabující mozek generoval tak složité „halucinace“, které navíc vlastně nejsou halucinace, ale spíše velmi racionální proces?! Argument, že halucinace mají jiný charakter než souvislé prožitky v „nebi“, kde k člověku například přicházejí různé bytosti a komunikují s ním, používá také dr. Eben Alexander, který se právě handrkuje se skeptiky nad tím, zda byl v nebi, nebo nebyl.

 

Příběh lékaře dr. Ebena Alexandra je pozoruhodný. V roce 2008 upadl při onemocnění meningitidou do kómatu a v době, kdy mu nefungoval mozek, prožil cestu do nebe... Muž, který byl v nebi, kontra skeptici >>>

 

Prožitky sdílené smrti ukazují, že zatím NDE vysvětleny nejsou. Fenomén SDE nelze prostě vysvětlit halucinacemi umírajícího mozku. Vjemy mají ti druzí, kteří jsou zdraví, může to být více lidí, kteří si mohou své prožitky dosvědčit.

 

Uvažujme: okamžik odchodu duše z těla a z této dimenze jako by do sebe částečně vtahoval vědomí přítomných osob, jako by vědomí neumírajících lidí bylo vtahováno do jakéhosi portálu mezi světy, na „onen svět“. Na základě starého pojetí mozku a vědomí to vysvětlit nelze

 

Zážitky související s klinickou smrtí (tzv. zážitky blízké smrti - NDE) mainstreamová média většinou ignorují. Zážitky paní Katky, které zveřejnily Novinky.cz, mohou být důkazem o existenci nezávislého lidské vědomí... Přežila smrt - podivuhodné zážitky NDE z Moravy >>>

 

Zdroje:
R.Moody – Paul Perry: Paranormální svět. Knižní klub 2013, wikipedia.org
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/gi/

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Zážitky blízké smrti   NDE   Záhady   Smrt   Fenomén