Velké konspirační teorie – Přistání Američanů na Měsíci

 

Velké konspirační teorie – Přistání Američanů na Měsíci

Konspirační teorie

Názor, že kosmonauté z Apolla 11 na Měsíci nebyly a vše bylo natočeno na zemi, bývá jako prvnímu připisován Billu Kaysingovi. Ten vydal v roce 1974 knihu We Never Went to the Moon (Nikdy jsme nebyli na Měsíci). Pracoval sice pro firmu, která vyvinula motory pro raketu Saturn 5, ale pouze jako knihovník. Kaysing prohlašoval, že se Američané rozhodli zfalšovat přistání na Měsíci poté, co Rusové dokázali, že přistání na Měsíci je vědecky nemožné.

 

Podezíravým skeptikům na celém světě nahrál i americký filmový thriller Kozoroh 1 z roku 1978, který si pohrál s myšlenkou, co by se stalo, kdyby NASA zfalšovala celý let na Mars.

 

Konspirátoři tvrdí, že všechno, co dokazuje přistání na Měsíci, bylo zfalšováno: fotografie, filmy, telemetrické záznamy, vzorky hornin a všichni svědci i kosmonauti lžou. Záběry a fotografie pořídil Hollywood, scénář napsal spisovatel Arthur C. Clarke a vše zafinancoval Walt Disney.

 

Autor jednoho článku na internetWEEK.cz argumentuje ve prospěch konspirační teorie takto: „Stačí se jenom podívat, jak vypadal stav techniky v době, kdy měli údajně Američané na Měsíci přistát. Dokonce ani armáda ani NASA v té době neměly, nemohly mít k dispozici tak výkonnou počítačovou techniku, jakou dnes disponují naše domácí počítače - a logicky - s takovou technikou by let a natož přistání a vůbec samotná navigace tak složitého zařízení do takové vzdálenosti nebyla možná.“

 

http://internetweek.cz/nasa/nejvetsi-podvod-20-teho-stoleti-pristani-americanu-mesici >>>

 

Podle průzkumu veřejného mínění si v roce 1999 šest procent Američanů myslelo, že přistání byl podvod a v Rusku mu nevěřilo 28% dotázaných.

 

Spiknutí

Spiklenci a tvůrci obrovského podvodu na celém lidstvu jsou samozřejmě vláda USA, a kosmická agentura NASA včetně kosmonautů, kteří měli přistát na Měsíci, nebo minimálně kosmonauti Apolla 11. Motivem byla snaha americké vlády zvítězit v kosmických závodech před Sověty, přičemž skutečný let na Měsíc by byl příliš riskantní a drahý. Jako další motiv se uvádí, že doletět na Měsíc bylo technicky nemožné, ale NASA si chtěla udržet štědré vládní dotace - let na Měsíc přišel asi na 30 miliard dolarů. Kromě toho prý vláda chtěla odpoutat pozornost Američanů od nepopulární války ve Vietnamu. Konspirátoři uvádějí na podporu svých tvrzení i některá úmrtí personálu NASA, kdy se podle nich jednalo o vraždy, které měly zakrýt objevený podvod.

 

 

Někteří konspirační teoretikové se domnívají, že NASA sice přistála na Měsíci, ale objevila tam cizí civilizace, což zamlčela. Podle jednoho autora byl závod mezi Sověty a Američany o dobývání vesmíru úsilím o to, kdo bude první, aby uzavřel dohodu s mimozemšťany. Na téma tajná mise Apolla na Měsíc byla natočena kvazi-dokumentární sci-fi Apollo 18 v roce 2011. Američané během vojenské mise na Měsíc najdou sovětskou konkurenční sondu s mrtvými kosmonauty, které zahubil lunární organismus. Aneb proč se lidé už nikdy nevrátili na Měsíc.

 

Důkazy PRO konspiraci

Důkazů ve prospěch konspiračních teorií je velmi mnoho, ale nejznámější jsou asi následující:

 

• 1) Záření Van Allenových pásů je smrtící a zabilo by posádku (všechny dnešní družice s lidskou posádkou létají pod nimi).
• 2) Americká vlajka na záběrech delší dobu vlaje, jako by se o ni opíral vítr, přičemž na Měsíci je vakuum, tak tam nemůže být ani vítr.
• 3) Stopy astronautů jsou ostré, jako by se otiskly do vlhké hmoty, což není možné, protože na Měsíci není voda.
• 4) Na fotografiích Měsíce jsou různoběžné stíny jakoby od studiových světel, přičemž zdrojem světla je tam pouze Slunce.
• 5) Klasický běh po povrchu Měsíce vznikl tak, že byl zpomalen běh natočený na Zemi ve studiu.

Důkazy PROTI konspiraci

• 1. Radiace Van Allenových pásů je podle vědců sice člověku nebezpečná, ale astronauti jí byli vystaveni jen v omezené míře, a celková dávka radiace již během své mise absorbovali (včetně ozáření z jiných zdrojů, jimž byli během letu vystaveni) byla výrazně nižší než maximální roční hodnota povolená bezpečnostními předpisy USA pro osoby pracující s radioaktivními materiály. Radiace byla z větší části odstíněna hliníkovým pláštěm plavidla, trajektorie letu Van Allenovými pásy byla vybrána s ohledem na co nejmenší radiační zasažení posádky (úroveň radiace v pásech není homogenní) a průlet jimi trval pouze okolo čtyř hodin.
• 2. Pokus s vlajkou potvrdil, že látka vlaje ve vzduchoprázdném prostoru mnohem více i déle než ve vzduchu, který pohyb na Zemi brzdí. Pokus byl proveden v roce 2008 v rámci populárně-naučného amerického seriálu Bořiči mýtů a byl u nás odvysílán televizí Discovery.
• 3. Experiment s otisky v prachu ve vakuové komoře ukázal, že ostrý jemný prach ve vakuu uchovává kupodivu otisky stejně, jak to je ukázáno na fotografiích z měsíčních misí.
• 4. Laboratorním experimentem seriál Bořiči mýtů předvedl, že jeden světelný zdroj může na povrchu podobném měsíčnímu skutečně vyvolat dojem různoběžných stínů. Stíny se odrážejí do několika směrů, protože se sluneční světlo odráží od samotného povrchu Měsíce.
• 5. Pokus, při kterém byla simulována měsíční gravitace, předvedl, že pohyby při běhu astronautů v nízké gravitaci byly autentické.
• 6. V roce 2009 vyfotografovala americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter přistávací místa misí Apollo, na kterých jsou patrné části měsíčních modulů a vědeckých přístrojů zanechaných na povrchu Měsíce. Jsou patrné i vyšlapané cestičky mezi nimi.
• 7. Příliš mnoho rysů letů programu Apollo nebylo podle odborníků možné zfalšovat, od radiových signálů, které zaznamenaly odposlouchávací stanice na celém světě, až po kamení z Měsíce, které bylo geologicky analyzováno a jasně pochází z prostředí, kde po mnoho milionů let není voda.
• 8. Prof. James Longuski řekl, že by nešlo utajit podvody v programu, na němž se podílelo celkem 400 tisíc lidí během deseti let, přičemž po Měsíci prošlo 12 lidí, kteří po návratu mluvili o svých zážitcích. Stovky tisíc lidí by musely udržovat toto tajemství. Vytvořit takový podvod je daleko nemožnější úkol než prostě doletět na Měsíc a přistát tam, řekl Longuski.

Bořiči mýtů – Podvržené přistání na Měsíci

 

Historie letů Apollo

 

Apollo 11 je označení kosmického letu, během něhož 20. července 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce.

 

 

Trojici astronautů – velitele Neila Armstronga, pilota lunárního modulu Edwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského modulu Michaela Collinse – v kosmické lodi Apollo 11 vynesla 16. července 1969 raketa Saturn V na oběžnou dráhu Země. V programu Apollo to byl pátý pilotovaný let a třetí let k Měsíci. O tři dny později, 19. července, přiletěli na oběžnou dráhu Měsíce. Dne 20. července 1969 se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili na povrch Měsíce a ve 20:17:40 UTC přistáli v Moři klidu (Mare Tranquillitatis). O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. Společně s Aldrinem během dvou a půlhodinové vycházky nasbírali 22 kg měsíčních hornin a po 21 hodinách a 31 minutách pobytu na povrchu odstartovali zpět k Collinsovi, který zatím čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Po spojení s velitelským modulem se všichni vydali na zpáteční cestu k Zemi. Přistáli v Tichém oceánu 24. července 1969.

 

Vesmírný program Apollo

Program Apollo, probíhající v letech 1961–1972, byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný NASA. Jeho cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zem.

 

Poté, co prezident J.F. Kennedy 25. května 1961 vyhlásil za národní cíl přistání lidí na Měsíci a jejich bezpečný návrat na Zem do konce desetiletí, získal program Apollo konkrétní směr.

 

Apollo 8 byl první pilotovaný let, který dosáhl oběžné dráhy jiného nebeského tělesa; Apollo 17 bylo poslední misí na Měsíci a posledním letem mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

 

Program byl ukončen v prosinci 1972 letem Apolla 17. Bez zajímavosti také není to, že od programu Apollo se žádný člověk nevydal do vesmíru dál, než na nízkou oběžnou dráhu. Tento fakt je častým argumentem zastánců názoru, že přistání na Měsíci bylo fingované.

 

Šest letů (Apollo 11, Apollo 12, Apollo 14, Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17) dosáhlo Měsíce. Porouchané Apollo 13 na Měsíci nepřistálo. Šest letů, které přistály na Měsíci, získalo cenná vědecká data a 382 kilogramů měsíčních vzorků. Po Měsíci se prošlo celkem 12 kosmonautů. Zanechané měřící aparatury pracovaly ještě několik let, pasivní koutové odražeče je možno pro měření vzdálenosti Měsíce používat dodnes.

 

Závěr

Pro případ, že by někdo ještě nevěřil, Bořici mýtů předvedli na závěr dílu věnovaného přistání na Měsíci nevyvratitelný vědecký důkaz. Nafilmovali, jak byl z astronomické observatoře v Novém Mexiku vyslán laserový výboj na Měsíc a jak přístroje zaznamenaly jeho návrat na Zemi - po odrazu pasivním odražečem, který tam umístili kosmonauti z Apolla 15. Kdyby tam lidský výrobek nebyl, povrch Měsíce by nemohl odrazit laserový impulz zpět k Zemi. Po takové lavině protiargumentů vydrží opravdu jenom skalní fandové této úžasné měsíční konspirace.

 

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Moon_landing_conspiracy_theories
http://cs.wikipedia.org/wiki/Konspirační_teorie_o_přistání_Apolla http://internetweek.cz/nasa/nejvetsi-podvod-20-teho-stoleti-pristani-americanu-mesici
Bořiči mýtů – Podvržené přistání na Měsíci

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Konspirační teorie   NASA   Vesmír   Věda   Přistání na měsíci   Měsíc   USA   Největší konspirační teorie