Na první pohled podivná otázka zdaleka nemusí být nesmyslná. Masové předepisování antibiotik může vést až k devastaci lidské populace. Myslí si to Geoffrey Lean z Daily Telegraph. Ve svém článku nastiňuje temnou vizi úpadku moderního lékařství.
Antibiotika se používají v masovém měřítku stále více k léčení naprosto běžných onemocnění jako je chřipka. Jejich účinnost se tím ovšem dramaticky snižuje, kmeny infekčních bakterií získávají vůči nim rezistenci nebo mutují do nových, odolnějších forem. Ročně zemře v Evropě 25 000 lidí na nemoci, které už dnes nejsou léčitelné antibiotiky. Jak říká doktorka Margaret Chanová ze Světové zdravotnické organizace, blížíme se do post – antibiotické fáze medicíny. „Nadcházející období znamená konec klasické medicíny, jak jsme ji znali,“ říká v článku pro Daily Telegraph. Podle ní se blíží doba, kdy chřipka, angína nebo třeba i vymknuté koleno budou zabíjet. Medicína se dostane do „temného věku“ jaký panoval před vynálezem penicilínu. Transplantace orgánů, chemoterapie nebo složité chirurgické zákroky se stanou příliš nebezpečnými na to, aby je bylo možné vůbec provádět.
Snaha nahradit stávající antibiotika účinnějšími ovšem nepřichází. Podle dr. Chanové farmaceutické společnosti nemají zájem vyvíjet nové druhy antibiotik, které by nahradily ty stávající. Je to příliš nákladná a riskantní investice, protože vývoj nového léku trvá velmi dlouho, přitom jeho účinnost může skončit velmi rychle právě tím, že kmen bakterií, proti které je antibiotikum určeno, opět zmutuje. Firmy tak raději vyvíjejí léky na vysoký tlak nebo cukrovku, což jsou velmi stabilní zdroje příjmů.
Dobře to dokladuje například tuberkulóza, kde již dnes existuje 650 000 případů této nemoci, které jsou zcela rezistentní vůči jakémukoliv antibiotiku. „Mnoho běžných život ohrožujících nemocí bude obtížně léčitelné, případně se dostanou rovnou do kategorie neléčitelné,“ stojí ve zprávě Světové zdravotnické organizace.
K problému značně přispívají sami pacienti, kteří vyžadují předepsání účinných antibiotik i na zcela banální nemoci a nemocnice a soukromé ordinace jim v tom vychází ochotně vstříc. Podle SZO je téměř polovina antibiotik předepisována naprosto zbytečně.
Doslova záplava antibiotik je pak směřována do živočišné výroby. Zdravým zvířatům jsou podávána antibiotika v krmivu. Neslouží však k prevenci nemocí, ale pouze mají způsobit to, aby zvířata více a rychleji tloustla. V Evropě je to zakázáno, v USA se to děje běžně. Evropští farmáři však podávají antibiotika jako prevenci proti infekcím, což má ve výsledku stejný efekt. Viry si velmi rychle vytvářejí imunitu a imunní kmeny se pak přenášejí i na člověka.
Naději lékaři vkládají do takzvaných „živých antibiotik“. Jde například o tzv. dravou bakterii Bdellovibrio, která je schopná likvidovat bakterie salmonely. Výzkumy živých antibiotik zatím stále probíhají a už nyní se ukazuje, že jsou schopni ničit i jiné druhy nebezpečných bakterií. Prostě do nich vniknou a zlikvidují je zevnitř.
Další směr výzkumu se zaměřuje na peptidy, které mají schopnost narušit obal bakterií a obsah vyteče ven, čímž bakterii zahubí. Čeští vědci se v tomto zaměřují například na zkoumání jedu divokých včel.
Výzkumy jsou však běh na dlouhou trať a již nyní je jisté, že ani živé antibiotika ani peptidy v brzku nemohou zastavit šíření všech rezistentních bakterií.
Jak ukázaly nedávné výzkumy, rezistenci si bakterie vytváří jak na relativně nové léky cefalosporiny, tak dokonce i na carbapenemy, které tvoří doslova poslední linii obrany medicíny. Tyto antibiotika mají lékaři jako záchrannou brzdu, pokud selže vše ostatní.
Klasickým příkladem je kapavka, která je klasicky léčena antibiotiky cefalosporinové třídy. Vědci odhadují, že do pěti let pozbydou současné léky účinnosti a kapavka se stane neléčitelným onemocněním. Neléčená kapavka přitom může způsobit závažné a nenapravitelné zdravotní komplikace.
Závažné situace si jsou vědomi nejen lékaři ve světě, ale i v České republice. Ministr zdravotnictví Leoš Heger podepsal v roce 2011 iniciativu SZO Čistá péče je bezpečnější, zaměřenou na zvýšení hygieny v nemocnicích. Právě díky nedostatečné hygieně v nemocnicích se často bakterie přenášejí.
V globalizovaném světě, kde se nemoci díky cestování mohou velmi rychle přenášet z kontinentu na kontinent, je ohrožení lidstva enormní, což ukazují nedávné epidemie prasečí a ptačí chřipky. Zároveň díky nadužívání antibiotik v léčbě lidí i při pěstování zvířat a rostlin klesá účinnost dostupných léků. Jaká vize čeká lidstvo bez účinných antibiotik? Pokud se nezmění chování lidí a neurychlí se vývoj alternativních léčebných metod, pak nás čeká návrat do lékařského středověku.
Další příspěvky autora: Tomáš Chalupa
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!