Jsou na světě mnoho let. Byly nenáviděny a milovány. Dokáží si nás podmanit, ale i tak si zachovají svoji hrdost. Kočky jsou zvířata, o nichž se tvrdí, že žijí na hranici dvou světů. Co je na tom pravdy?
O tom, že kočky lidi fascinují od nedávna, není sebemenších pochyb. Historie soužití kočky s člověkem bylo a je dodnes bouřlivé. Některé národy uctívaly kočky jako posly bohů, jiné je nenáviděly coby zosobnění ďábla. V Egyptě se ke kočkám chovali v úctě. Před 5000 lety kočky dokonce mumifikovali stejně jako lidi. Důležité je zde i podotknout, že se s těmito kočičími mumiemi obchodovalo, jako by to byly magické předměty obdařené kouzelnou mocí. Egypťané totiž věřili, že kočky jsou posvátnými průvodci nejvyššího boha Slunce a ztělesněním bohyně plodnosti Bastet. Právě jako stvoření blízká bohům měly kočky plnit lidem jejich tajná přání. Obyvatelé Egypta se tak naučili každé své přání šeptat do ucha kočky a poté tiše doufat v to, že se jim přání splní. Doufali, že se za ně předoucí posel přimluví u všemocných bohů. Egyptská úcta ke kočkám vrcholí tím, že pokud někdo v Egyptě zabije kočku, hrozí mu poprava.
V Evropě kočky nebyly zdaleka tak oblíbené, jako v severní Africe. Především ve středověku se kočkám v Evropě začalo dařit velmi špatně. Církev je označovala za společníky ďábla. Mnoho koček bylo ve středověku upáleno, neboť se věřilo, že čarodějnice (babky kořenářky), byly schopny na sebe brát podobu právě tohoto zvířete. Tato pověra vznikla následujícím způsobem. Lidé věřili, že satan se dostává na svět lidí v podobě černé kočky. Svým vtíráním se dostává lstivě do přízně lidí. Je zvláštní, že právě kočky se pro lidi staly tolik přitažlivými zvířaty.
Vypráví se, že kočky jsou mimořádně senzitivní na vnímání různých paranormálních jevů. Velmi známá je teorie, že kočky jsou schopné vidět zesnulé a další nehmotné bytosti ze záhrobí. Nespolehlivým důkazem k tomuto má být kupříkladu moment, kdy kočka nehnutě sedí proti čisté stěně a upřeně na ni hledí. Přitom jezdí očima sem a tam, jakoby něco sledovala. Kočky prý ale také mají schopnost vidět auru (energetický obal, který obklopuje vše živé). Sledování aury se prý projevuje například tak, že kočka zaměří svůj pohled nad naši hlavu. Tam se totiž aura mění nejčastěji a zvíře tak tyto změny sleduje, jinými slovy upoutávají jeho pozornost.
Kočky jsou velice často využívány při různých magických rituálech. Jejich úkolem je varovat lidi před případným zlem a vázat žádanou energii. Bohužel se ale také používají přímo části kočičího těla, či kočičí krev jako přísada do různých lektvarů. Tyto techniky už ale hraničí s černou magií a okultismem. Věděli jste, že s pomocí koček se prý dá i věštit? Ano, skutečně. Tato metoda se nazývá felidomantie. Z pozorování chování koček se určuje budoucnost. Nejde o žádné věštby, jako o lidové prorokování naprosto běžných záležitostí. Říká se kupříkladu, že pokud si kočka kýchne, či si lehne zády ke krbu, přijde déšť.
Tam, kde si ulehne kočka, se nachází místo, kde se nachází protichůdné energie. Kočka prý tato místa vyhledává. Také z toho důvodu se říká, že na místě, kde kočka ulehá, člověk nemá dlouho setrvávat. Na lidi, ale také na psy, tato místa totiž nepůsobí dobře. Kočce tato místa nevadí. A v čem spočívá tato záhada? Především v tom, že kočka je údajně schopná negativní energii přeměnit na pozitivní a využít ji ke svému prospěchu. Navíc má tak chránit svého majitele. Kočka je velice citlivá na veškerou energii. Prý i vycítí, pokud „visí“ hádka ve vzduchu. Cítí totiž nehmatatelné napětí, provázející blížící se spor ještě před jeho propuknutím. V takovém případě často utíká z místnosti, či se schovává do kouta. I pro toto by se však dalo najít vysvětlení. Její chování je ovlivněno tím, že má velmi dobře vyvinutý čich, a tak cítí i drobné změny pachu, které člověk v závislosti na svém psychickém rozpoložení a aktuálním stavu produkuje.
V poslední době se stala velmi oblíbenou metodou léčba za pomoci zvířat. Felinoterapie je metoda, u které jsou využívány schopnosti koček. Probíhá relaxací v klidném prostředí spojenou se soustředěným hlazením vrnící kočky. Tato metoda prý člověku dodává energii a výrazně ho zklidňuje. Je prokázáno, že dochází i ke snížení krevního tlaku. Další léčebnou činností je, že při hlazení hebkého kočičího kožíšku vzniká mezi jím a naší rukou statická elektřina, která má v této podobě prokazatelně pozitivní vliv na lidský organismus.
Zastánci této metody se však domnívají, že kromě statické elektřiny se uvolňuje ještě nějaká další energie, kterou nejsou schopni určit. Kladně působí uvolnění organizmu a souznění se zvířetem. Nejvíce felinoterapie působí u autistů, revmatiků a lidí se srdečním onemocněním.
Kočka se ale nevyužívá jen jako pouhý nástroj terapie. Již naši předci byli přesvědčeni, že kočka dokáže vycítit potlačovanou bolest člověka a rozpoznat i zatím skryté nemoci. Pokud si kočka lehá na váš žaludek a to velmi pravidelně, měli byste si podle léčitelů zkontrolovat, zda netrpíte nějakou chorobou. Stejně to platí i pro jakoukoliv jinou část. Nerozpoznává jen fyzickou bolest. Její umění spočívá v tom, že prý dokáže rozpoznat i psychické problémy. Lidé, kteří chovají kočky, všechny tyto zvláštní zvěsti potvrzují, nikdo však nedokáže říci, čím to je a jak je možné, že se tomu tak děje.
Do zkoumání kočičích vlastností se pustili i vědci z britské univerzity v Sussexu. Ti se zabývají výzkumem působení různých komunikačních zvuků na lidskou psychiku. Prošetřují tak i kočičí vrnění. Výsledky jsou více než překvapivé. Předení má totiž na člověka obrovský vliv, ačkoliv si to příliš neuvědomujeme. Z výzkumů vyplývá, že kočka využívá dvou typů vrnění. Prvním, je dobře známé „pobrukování“ kočky a druhým typ má spíše vynucovací účinek. Druhý typ totiž působí na naše instinkty velice těžce. Toto vrnění se dá připsat pláči bezbranného dítěte. Předení tohoto typu kočka cíleně využívá, když chce svého majitele donutit k tomu, aby ji nakrmil, či aby dostala něco dobrého. Vědecké testy potvrzují, že tento kočičí fígl skutečně funguje.
Druhý typ kočičího vrnění na nás podle průzkumů nepůsobí protivně, ale naléhavě. Podle toho také reagujeme a uděláme to, co kočka chce. Jde o jakýsi druh podprahového signálu, jakési nenápadné skryté sdělení, jehož pravý záměr si zkrátka neuvědomujeme. Kočka nechce riskovat, že by mohla být svým hlasitým mňoukáním vyhozena z místnosti, a proto raději prosebně přede. Zkrátka si nás toto malé roztomilé chlupaté zvířátko na čtyřech tlapkách dokáže dokonale obmotat kolem prstu. Historie i legendy vypráví o tom, že kočka v sobě má jakousi skrytou zvláštní moc. Zdá se, že je na tom něco pravdy.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že když jsem dříve měla kočky, často si ulehaly na má kolena. Skutečně mě poté pronásledovaly bolesti. Pocit pochopení u těchto zvířat jsem měla vždy, když jsem se cítila mizerně a hladila jsem je. Koukaly na mě a vrněly. Jsou věrnými společníky a naši pozornost a laskavost si rozhodně zaslouží.
Zdroje:
http://www.webcats.wbs.cz/Kocka-a-magie.html
http://www.pannacz.com/prirodni-lecby.6/kocka-tajemstvi-zvirat.224.html
http://wild-wolf.blog.cz/1201/magie-kocky-i
http://www.felinoterapie.cz/
Foto: http://hdwallpaperbackgrounds.net/black-cat-wallpaper/
Další příspěvky autora: Caroline Kornelová
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!