V objektivu opalování do bronzova

 

V objektivu opalování do bronzova

Na druhou stranu nám však může také škodit. To, že se můžeme díky opalování velmi bolestivě spálit, dnes už ví snad i malé dítě. Ultrafialové záření je zkrátka také nebezpečné. Toho se samozřejmě ihned chopili výrobci všeho možného a tak máme nejen krémy s ultra vysokým ochranným faktorem, ale také třeba brýle s ochranou a další věci, kterými lze ochránit lidské tělo. Ale získat ten správný bronzový odstín kůže je pořád IN.

 

Nebylo to tak však vždy. Až do 20. let minulého století jste mezi společenskou smetánkou opáleného člověka nepotkali. Tradovalo se, že opálení jsou jen ti z nižších vrstev, protože skoro pořád pracují venku. Dámy si chránili svou běloskvoucí pleť kloboukem a slunečníkem, páni alespoň kloboukem. Pokud už někdo bral slunečnou lázeň, tak většinou v plavkách, které mnohdy připomínali podvlíkačky chovanců choromyslných ústavů. I když nutno přiznat, že některým dámám to i ve spíše zahalujících dobových plaveckých úborech, které podněcovaly erotickou fantazii, docela slušelo.

 

Ale najednou přišel obrat a s ním kult bronzově opálené kůže. A lidé zejména v Evropě se začali předhánět, kdo se opálí lépe a kdo se opálí více. Bronzová kůže v kontrastu se zářícími oky a širokým úsměvem plným bílých zubů se stala symbolem zdraví a krásy. A je tomu tak dodnes.

 

Jiný kraj, jiný mrav

Zcela jinak je to však směrem na východ od nás. Symbolem krásy v asijských zemích, zejména v Číně, Japonsku a Indii je i nadále běloskvoucí pleť. Takže zatímco se naše krasavice opalují na plážích, anebo v soláriích, v asijských zemích se ženy, dívky ale už i muži naopak natírají krémy, které jejich kůži bělí. Dokáží na to utratit stejné množství nehorázných peněz, jako my za bronz. A také tam zcela běžně v ulicích či na plážích potkáváme lidi se slunečníkem. Přitom, pokud v našich zeměpisných šířkách vidíme na ulici člověka s rozevřeným deštníkem nad hlavou, působí to na nás nepatřičně. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

 

I laik ví, že se neopalujeme všichni stejně. Zatímco někdo lehce získá bronzový nádech, ale opravdu bronzový nikdy nebude, jiný se opaluje pomalu, postupně až k tmavě bronzovému ideálu. A lidé s bílou kůži si zase musí na sebe patlat krémy s tou největší ochranou, protože jinak je sluníčko už za malou chviličku sežehne až do bolestivého červena. Opalují se takzvaně na prasátko. Po rychlém opálení se bolestí trápí, ale pak se většinou rychle sloupnou zase doběla. Takže takzvaní bělouši u nás většinou závistivě pokukují po těch šťastnějších do bronzova opálených. Něco lze zamaskovat samoopalovacími krémy. Těch už je dnes na trhu také nepřeberné množství. Jen si člověk musí dát pozor na nanášení. Pokud to neprovede rovnoměrně, stává se z něj pruhovaná zebra.

 

Opalujeme se cíleně, hlídat bychom se měli také tak

Lidskou kůži pokládají lékaři za největší orgán lidského těla, který chrání před veškerými škodlivými vlivy v podstatě samo sebe. I proto bychom měli opalování věnovat daleko větší pozornost. Jak zjistila organizace SANEP až třetina Čechů se v létě opaluje cíleně. Horší je to však s preventivními kontrolami pih a mateřských znamének. I když si riziko rakoviny kůže spojené s nadměrným sluněním díky různým reklamním akcím skoro všichni uvědomujeme, do lékařských ordinací se příliš nehrneme. Přitom rakovina kůže dnes patří k velmi častým nádorovým onemocněním starších lidí. Lékaři dokonce tvrdí, že skoro polovina lidí, kteří dosáhnou věku 65 let má nejméně jeden druh rakoviny kůže. Ale ani vyšší věk nemusí být pravidlo. Pozor by si měli dávat i mladí lidé a vystavovat nebezpečí malé děti je už vysloveně nezodpovědný šlendrián. I když se to na něm bezprostředně po opalování neprojeví, problémy může mít v dospělém či starším věku.

 

Pozor na jakékoliv změny kůže

O druzích rakoviny kůže - nádory jakými jsou bazaliom, melanom a spinaliom jsme už jistě slyšeli nebo četli všichni. Podle lékařů jsou nejohroženější na našem těle právě ta místa, která slunci vystavujeme na pospas nejčastěji – záda, ramena, nohy a hrudník.
Zpozornět by měl také každý, kdo má po těle různá znaménka a pihy různé velikosti, struktury a tvaru. V okamžiku, kdy se nějak změní tvar, barva znaménka či pihy, zatvrdne, svědí, pálí, anebo divně naroste, zkrátka, když dojde k jakékoliv změně, bychom měli okamžitě upalovat do kožní ordinace.

 

Větší nebezpečí onemocnění hrozí těm, u kterých už se v rodině melanom někdy vyskytl, mají znaménka na trupu těla anebo se někdy v mládí už spálili. Ti by neměli nic ponechávat náhodě a každým rokem by si měli nechat svá znaménka zkontrolovat v kožní ordinaci. Ale prohlížet se nám lékaři doporučují každý měsíc.

 

Vyšetření kůže nebolí

Odborné vyšetření nebolí. Paní doktorka přiloží ke kůži kukátko, zkontroluje znaménko a řekne verdikt. Pokud nemáte svého kožního lékaře, nemusíte se nikde registrovat. Stačí zajít v rámci dne melanomu na některou z propagovaných akcí. Jejich výhodou je, že jsou zdarma, najdete je často i někde ve stanu na náměstí, ale většinou se stojí fronty. <{r>Dobrou zprávou je, že nádory kůže mají jen malý podíl na úmrtí lidí. Podle lékařů je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Jenže musíme přijít včas. Melanom v pokročilém stádiu už se totiž léčí obtížně.
Špatnou správou je, že rakovina kůže není vyloučena ani u těch, kteří chytají bronz v soláriích. Zkrátka pozor na bronz vůbec.

 

Další příspěvky autora: anyška

---

Články ve stejných kategoriích:

Zdraví   Slunce