Fantomová bolest

 

Fantomová bolest

Svědí mě lýtko, které nemám

Jeden z podivuhodných případů se odehrál mezi lety 1861-1865. Americký vojín George Dodlow si v občanské válce natolik vážně poraní obě nohy, že se jim lékařům nepodaří je zachránit. Musejí mu tedy obě nohy amputovat. Mladík se probírá z narkózy na nemocničním lůžku a ihned k sobě volá sestru. Prosí ji, zda by mu pomohla podrbat se na levém lýtku. Sestra okamžitě zbledne. Pečovatelka se zarazí a ihned mladíkovi řekne, že není možné, aby ho noha svěděla, neboť mu museli obě amputovat od kolen dolů. Je to skutečně zarážející, ale mladík říká, že má v nohách neustále cit. Cítí, bolest, chlad či dotek naprosto stejně, jako kdyby nohy měl.

 

Když cítíme něco, co neexistuje

Poprvé se fantom bolesti objevuje v roce 1551. Pacienti chirurga Abroisa Paréma si stěžují na bolesti, které se projevují v amputované části končetiny.

 

Vysvětlení pro tuto záhadu má Steven Shafer, doktor z kolumbijské univerzity. Podle něj bolest vychází z míchy a z mozku, který si bolestivé zranění pamatuje. Jinými slovy kvůli vzpomínkám noha, nebo ruka, která již není, stále bolí. Někdy velmi silně a to i dlouho poté, co byla amputována. Na poli lékařství a medicíny se jedná o velmi závažný problém, který se projevuje přibližně až u 80 % pacientů. Netýká se jen amputace končetin, ale také odebrání vnitřního orgánu, či zlomenin. Pacienti poté zažívají pocity, při nichž se jim zdá, že se končetina hýbe, je těžká, bolí, svědí, ovlivňuje ji chlad, či teplo. U každého jedince se však projevuje jiný stav.

 

Klame nás vlastní mozek?

Profesoři psychologie z Vanderbiltovi univerzity na základě výzkumů uvádějí, že příčina podivných pocitů se nachází v podráždění nervových zakončení v místě amputace. Lékaři se však nenechají odbýt a začínají zkoumat vliv mozku. Většina neurovědců si totiž do nedávna myslela, že mozek dospělého jedince je pevně uspořádaný a neschopný se přeorganizovat. Během posledních dvou desetiletí ale bylo s konečnou platností potvrzeno, že i primární smyslové oblasti mozku jsou schopné reorganizace v reakci na zranění, nebo změny ve skladbě vnější stimulace. Důvodem by tedy mohlo být to, že mozek změní své vnímání na základě zásahu do organismu, a tak stále cítí chybějící část. Jenže se objevují i takové případy, kdy se člověk bez končetiny narodí a bolest cítí i tak.

 

Neviditelné tělo – neviditelná muka

Jednou z hypotéz, která se snaží vysvětlit bolest fantomové končetiny je, že máme ještě jakési neviditelné tělo složené z mikroskopických částic. Tato teorie zní poněkud šíleně, ale zkusme si ji připustit. Toto neviditelné tělo by mělo být v souladu s naším fyzickým tělem. Pokud by skutečně neviditelné tělo existovalo, vysvětlovalo by to podle některých badatelů pocity komplexního těla i tehdy, když celistvé není. Představa něčeho takového je ale skutečně více než zvláštní. Někteří odborníci se podle toho však začali řídit a vytvořili nové terapeutické metody, jež by měly pomoci zbavit postižené osoby utrpení.

 

Každý to cítí jinak

S fantomovou bolestí se někdo setká několik týdnů po operaci. Jiný několik let. Nejčastěji se objevuje tehdy, dojde-li k amputaci dominantní končetiny. Postižení tuto bolest charakterizují jako bodavou, řezavou, či kroutivou. Někteří hovoří o pocitech bodání, jako by do neviditelné končetiny pronikal nůž či jehla. Tyto pocity se nejčastěji objevují u lidí, kteří bolest a další nepříjemné pocity zažili již před amputací končetiny. Velmi prý záleží také však na povaze člověka. U psychicky labilních lidí se totiž prý setkáme častěji.

 

Bolest se jeví až příliš reálně. Metod, které by měly přispět k odstranění záhadného fenoménu, existuje několik. Jelikož ale jeho příčina není jasná, vedou se sáhodlouhé spory o tom, jak tedy pokračovat a v takových případech postupovat. Zatímco u někoho se nasadí léčba tabletkami a různými pilulkami, u jiného se prosazuje léčba elektrickou simulací nervů (na tělo jsou přikládány elektrody s charakteristickým proudem). Jiné se využívá způsobů naprosto odlišných.

 

Léčba neexistující končetiny

Jedna z metod, jež jsou v případech fantomové bolesti navrhovány je virtuální masáž. Přichází s ní odborník na mozek a poznávací mechanismy z univerzity v Kalifornii, Vilayanur Ramachandran. Jeho teorie je založena na předpokladu existence „zrcadlovým neuronů“. Ty jsou poprvé objeveny v roce 1992. Zatímco je však jeden tábor neurologů považuje za zlomový objev v medicíně, druhý se proti jejich funkci ohrazuje.

 

Jejich funkci vysvětlím na příkladu. Aktivují se kupříkladu tím, když otevíráme kelímek s jogurtem, nebo když vidíme někoho, jak jej otevírá, nebo když slyšíme typický zvuk pro jeho otevření. Reakce se poté vždy odehraje v určitý moment u stejné činnosti, kterou jsme již zažili.
Nebo znáte někoho, kdo je arogantní a používá určitý výraz, či slovo. Poté poznáte ještě jiného člověka, který se Vám může zdát naprosto v pohodě, ale on použije stejný výraz či slovo a Vy automaticky pocítíte, že ten člověk může být též arogantní. Protože používá stejný výraz, či stejné slovo.
Tyto buňky nám mají pomáhat rozpoznávat záměry jiných osob s empatií, verbální i neverbální komunikací. Podle Ramachandra se mohou stejně tak dobře využít i při léčbě fantomové bolesti.

 

Zrcadlo by mohlo fantomovou bolest odstranit!

Tyto buňky se mají také aktivovat při doteku. Když se dotkneme sami, ale i když někoho vidíme, jak se dotkne na stejném místě, tvrdí Ramachandran. Zkouší pro to vyrobit jednoduchý mechanismus složený z krabice, která je rozdělena zrcadlem. Pacient položí svoji zdravou ruku před zrcadlo a pozoruje ji v něm, jakoby se jednalo o druhou končetinu. Pahýl druhé končetiny je ale umístěn za zrcadlem. Člověku to tedy dává falešný pocit toho, že má obě své končetiny.

 

Mohli být lidé trpící fantomovou bolestí dříve považováni za posedlé Ďáblem? Čtěte na internetWEEK.cz | Exorcismus - pravdivý příběh vymítání ďábla

 

Číňané možná znají odpověď

Mezi západním a východním léčením je velký rozdíl. Zatímco se Západní lékaři uchylují k podávání velkého množství tišících látek, východní věří, že bolest je zakořeněná v mozku, a tak vnímají tělo jako celek. Věří tak, že se jeho části navzájem ovlivňují. Využívá proto akupunktury, akupresury či fyzioterapie. Podle lékařky orientálního lékařství v Chicagu Mary Hellen Lee v Chicagu některý metody pomohou při bolestech v neexistující končetině. Vychází přitom z přesvědčení, že existuje jakési nehmotné tělo, které je vcelku, nehledě na jeho fyzické změny. Má být navíc vázáno na mozek. Ten poté operuje se všemi částmi a má tu možnost indikovat bolest i v místě, kde již není nic, co by skutečně mohlo bolet.

 

Mají vidiny, ačkoliv přišli o oko

Je to neskutečné, ale zdá se, že pravdivé. Mnoho lidí, kteří přišli o oko tvrdí a mají místo něj v hlavě jen prázdný důlek tvrdí, že zažívají halucinace. Typy těchto vjemů jsou potom stejné. Pacienti tvrdí, že vidí záblesky světla či tvarů. S takovým to fenoménem, jež má i své jméno (říká se mu fantomové oko) se setká za svůj život na 30 % pacientů. Hovoří o halucinacích, které nemají žádné reálné vysvětlení. Někteří se domnívají, že se mohlo jednat o podvědomí pacientů, objevily se však i tvrzení, že se možná jedná o záblesky z budoucnosti, či o vzpomínky. Odborníci si tyto stavy vysvětlují následujícím způsobem. Podle nich se jedná o proces, který probíhá v tzv. vizuálním kortexu. Prý lze najít vztahy mezi touto částí mozku a občasnými záblesky, které se odehrávají i u nevidomých. Buď si tedy s námi ošklivě pohrává naše psychika, nebo naše tělo umí dosud nevídané věci.

 

Zdroje http://bolest-a-dalsi-priznaky.zdrave.cz/fantomove-bolesti/ http://www.ordinace.cz/clanek/fantomove-bolesti-mozek-se-nesmiri-s-tim-ze-cast-tela-chybi/ http://www.jukl.cz/fantomove-bolesti/c-1233/
Úvodní ilustrace:http://www.flickr.com/photos/_-audrey-_/

 

Další příspěvky autora: Caroline Kornelová

---

Články ve stejných kategoriích:

Zdraví   Nemoc   Bolest   Záhada