Proč vlastně chodíme spát?

 

Proč vlastně chodíme spát?

Možná vás napadne, že je to hloupá otázka. Spánek přece potřebujeme k odpočinku, ale je tomu skutečně tak? Představte si, že bychom spát vůbec nemuseli, aktivní den by pro nás měl 24 hodin. Politici by na to zřejmě bleskově zareagovali změnou délky pracovního týdne.

 

Vědci se dodnes nedokázali shodnout, proč vlastně člověk potřebuje spánek.

Jeho důležitost a nutnost pozorujeme také v říši zvířat, kde ovšem není ani zdaleka stejná. Jsou zvířata, kterým stačí pár hodin spánku a jiná (třeba kočky) prospí většinu dne.

 

Další argument, že spánek potřebujeme, si můžete vyzkoušet sami na vlastní kůži. Stačí nejít nějaký ten den spát. Po fyzické stránce možná strádat nebudete, po psychické ale ano. Váš mozek nebude podávat kvalitní výkon. Ne nadarmo se říká, že absolvovat nějakou zkoušku nebo cokoliv, kde je potřeba maximální výkon mozku, je vhodné v dopoledních hodinách. V tu chvíli jsme skutečně intelektuálně nejvýkonnější.

 

Jedna z teorií proto říká, že spánek je důležitý na regeneraci mozku.

Právě v noci se nám ukládá do paměti to, co se přes den naučíme, mozek se restartuje, analyzuje a provádí úklid. Vedlejším produktem této činnosti jsou sny.

 

Jiné teorie ovšem vysvětlují potřebu spánku jinými důvody.

Nová studie zkoumala naše opeřené kamarády jespáky drobné, kteří žijí v Arktidě. Zajímavé na těchto ptácích je fakt, že období jejich arktického páření připadá na tamní léto, kdy slunce nikdy nezapadá. Vědci studovali, jak často chodí tito ptáci během období páření spát. Výsledky byly překvapivé, zatímco samičky v období páření prospaly asi 30% času, samci měli plná křídla práce s bráněním území a námluvami a tak prospali jen 10% času.

 

Pokusný králík: jespák drobný

 

Jde samozřejmě o průměr, někteří opeřenci spali jen 2 hodiny a nejlínější klidně i 7 hodin. Záznamy EEG ukázaly, že ti kteří spali nejméně, měli ovšem spánek nejhlubší a logicky byli v páření nejúspěšnější, protože na něj měli nejvíce času.

 

Vědci se podívali také na to, zda vytrvalci, kteří spali málo, nebyli nějakým způsobem fyzicky oslabení a nepodepsalo se to tak na jejich délce života. Ukázalo se, že nikoliv.

 

Autoři studie se domnívají, že jejich výsledky podporují jiný pohled na spánek. Do hajan podle nich chodíme ze stejného důvodu, ze kterého se do režimu spánku přepíná po určité době náš počítač. Ten se snaží šetřit energii po dobu, kdy nemá nic na práci. Stejně tak se jespáci drobní ukládají ke spánku, aby šetřili energii v době, kdy by s ní bezúčelně plýtvali.

 

Podobně také člověk může chodit spát, aby v noci, na jejíž podmínky není uzpůsoben, neplýtval energií. Dnes si sice můžete rozsvítit nejen doma ale kdekoliv venku, nicméně naší předkové byli ve tmě bezradní. Nedala se shánět potrava, energie vynaložená na činnost v noci tak byla zbytečně promrhána.

 

Někteří vědci nabízejí také další teorii a to kombinaci obou výše zmíněných. Spíme proto, abychom regenerovali některé tělesné a současně abychom šetřili energii v době, kdy se toho stejně moc dělat nedá.

 

ABECEDA PODNIKÁNÍ Vám radí vstávat brzy. Protože tak uděláte více práce. A snáze dosáhnete úspěchu. Je však možné si ranní vstávání osvojit, či je vrozené? | Jak na ranní vstávání? >>>

 

Zdroje: http://blogs.scientificamerican.com/scicurious-brain/2012/10/08/cant-sleep-havin-sex/
Wikipedia
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/83905817@N08/

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Zajímavosti   Zajímavá myšlenka   Spánek   Zdravotní matrace