internetWEEK.cz menu TOPlist

Záhadný nagual Carlos Castaneda

Záhadný nagual Carlos Castaneda

Castaneda je americký kultovní autor, kterého zná zřejmě každý, kdo zavadil o alternativní svět. Trošku poodstoupil ze slávy, ale jeho knihy stále přitahují.

 

Záhadný nagual Carlos Castaneda

Carlos Castaneda byl brzy po vydání prvních knih kritizován až zesměšňován za to, že si svého dona Juana vymyslel, že jeho knihy mají málo co společného s autentickými indiány, s antropologií, že jde o fikci. Na druhé straně byl nazván „hlavním psychologickým, spirituálním a literárním géniem současné generace“ a jeho postavu dona Juana Joseph Chilton Pearce označil za „nejdůležitější paradigma od doby Ježíše“!

 

Castanedovy knihy dnes bereme do ruky jako romány, a ne jako literaturu faktu. A literatura je to stále působivá, originální, příběhy mají zvláštní přitažlivost. Není snadné je číst. Děj není koncipován a la Hollywood – strhující zápletka, napětí, silný hrdina zachraňuje krásnou dívku a přitom zažívá pozoruhodná dobrodružství. Tak tahle Castaneda nepsal ani omylem. Jeho příběhy jsou vlastně docela stereotypní. Autor stále znovu rozehrává zvláštní hru mezi hlavními hrdiny – americkým studentem antropologie a indiánským šamanem – kdy gringo z Los Angeles je vtahován do záhadného, iracionálního světa indiánské magie a do hry s iluzemi, které si vytváříme o této realitě. Přesto lidé kupovali milióny jeho knih, které jim poskytovaly nové poznání. Možná proto, že čtenář je při četbě stále znovu překvapován neskutečným světem za oponou, kterou mu indiánský šaman don Juan poodhaluje.

 

Castanedovi bylo vytýkáno, že jeho knihy nevycházejí ze skutečných poznatků spojených s požíváním přírodních drog, jako je peyotl, nezná skutečné indiány národa Yaqui a antropologicky nejsou přínosem. Nicméně obyčejní Američané dílo hltali, takže jim něco předávalo. Byla to zřejmě možnost poodhrnout oponu mezi dvěma kulturami – moderní a indiánskou. Knihy zaujaly i tehdejší Mexičany. Za hranicí vypukla horečka: musíme najít dona Juana. To se však nikdy nepodařilo. Možná vskutku neexistoval.

 

Carlos Castaneda ale musel čerpat z magických zdrojů, jinak by nemohl stvořit svět, který popsal. Některé jevy, s kterými pracuje, připomínají šamanismus, jiné magii, další astrální cestování, tibetskou jógu snů nebo zen-buddhismus. Návody dona Juana, jak překonávat své ego, jsou univerzálně použitelné v cestě k sebepoznání. Don Juan odkazoval na tradici zaniklé kultury Toltéků.

 

Mlha přede mnou, mlha za mnou

Castaneda udělal jednu velkou „chybu“, která byla odhalena hned na začátku jeho literární kariéry – vymýšlel si nejen ohledně svých knih, ale mystifikoval i o svém osobním životě. Tím samozřejmě ztratil v Americe kredit v médiích, a o to více v akademických kruzích. Ale tato prohra je současně jeho svérázným vítězstvím: dnes nikdo neví, co bylo v životě a v díle muže, který říkal, že je Brazilec, ale byl pravděpodobně Peruánec, pravda a co mystifikace. Castaneda zůstává záhadou, hrál si nebo to byl cvok a podvodník, který se dělal zajímavým? Možná to vysvětluje tento citát z roku 1972: „Když vše kolem sebe pomalu zamlžíte, tak nebudete pokládán za nic určitého a zbude vám víc prostoru, abyste se mohl měnit. Proto se bráním magnetofonovým nahrávkám i fotografování.“

 

Castanedu nemusíme ale podceňovat. Když si člověk přečte, jakým způsobem argumentoval v interview se Samem Keanem v roce 1972, je patrné, že věděl, o čem mluví, a že měl bystré filosofické myšlení, které nevyčichlo a je stále působivé.

 

„Don Juan se ale nedomnívá, že to, čemu říká zření, je vnímání světa bez jakékoliv interpretace, že se jedná o vnímání napojené na ryzí úžas. Čarodějství je prostředkem k dosažení tohoto cíle; k rozbití jistoty, že svět je takový, jak nás učili, je nutné naučit se novému popisu světa – čarodějství – a pak porovnat starý popis s novým. Výsledkem je zjištění, že ani jeden popis není vyčerpávající a konečný. V okamžiku tohoto zjištění je možné mezi oběma popisy proklouznout, zastavit svět a zřít. V tom okamžiku se ocitnete v čirém úžasu. V opravdovém údivu nad tím, že vidíme svět, aniž bychom se jej pokoušeli interpretovat.“

 

Biografie

Carlos Castaneda (plným jménem Carlos Cesar Arana Castaneda) se narodil 25. pro-since 1925 v Cajamarca v Peru. Příjmení převzal po matce Susana Castañeda Navoa, jeho otec se jmenoval Cesar Arana Burungaray. Odstěhoval do USA na počátku 50. let a dostal americké občanství v roce 1957. V roce 1960 se oženil v Mexiku s Margaret Runyanovou. Manželství bylo krátké. Poté studoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1993 se oženil podruhé, a vzal si za ženu Florindu Donner-Grau.

 

První záhada

Castaneda si dával různá jména a předkládal médiím nepravdivou legendu o sobě. Tvrdil, že se narodil v roce 1935 v Brazílii, ale doklady imigračního úřadu mu přidaly deset let a prozrazují, že je z Peru. Dále uváděl, že mu matka zemřela, když mu bylo šest, načež ho vychovával otec, profesor literatúry, poté odešel v 15 letech do USA, kde se o něj postarala adoptivní rodina. Dokumenty ale vypovídají: jeho otec byl zlatník a matka mu zemřela, když mu bylo 24 let.

 

Seznámení s nagualem

V letech 1955-59 studoval Castaneda na City College v Los Angeles psychologii, žurnalistiku a literaturu. V r. 1959 se přihlásil na studium antropologie na Kaliforn-ské univerzitě. Bakalářský titul získal v roce 1962 a doktorát v roce 1973.

 

Castaneda uváděl, že se v roce 1960, kdy byl studentem antropologie, seznámil s čarodějem (šamanem) kmene Yaqui, kterého nazýval don Juan Matus. To znamenalo zásadní přelom v jeho životě a udělalo z něj slavného spisovatele.

 

Studentův původní zájem o studia halucinogenních rostlin v oblasti Sonorské pouště se během setkávání s čarodějem měnil. Aniž to sám zprvu tušil, začal se učit magickému popisu světa, aby posléze údajně od dona Juana zdědil pozici naguala, duchovního učitele. Tento termín používal Castaneda pro šamana či čaroděje, který dokáže proměnit svůj tvar nebo se proměnit ve zvíře.

 

Castaneda se proslavil vydáním své první knihy Učení dona Juana v roce 1968, brzy se stal kultovní postavou a žijící legendou. Současně vyvolal velkou debatu v řadách vědců, zejména mezi antropology, vlnu nevole a zdrcující kritiky. Castaneda prohlašoval, že strávil v učení u dona Juana 13 let - až do r. 1973, kdy měl jeho učitel opustit tento svět. Don Juan - a všichni z jeho skupiny údajně odešli do jiné dimenze technikou zažehnutí vnitřního ohně. Castaneda se prohlásil za nástupce a dědice magické tradice indiánů Toltéků.

 

Castanedova tvorba obsahuje mnoho popisů paranormálních a magických zážitků, psychologické techniky, údajné toltécké magické rituály, experimenty s psychotrop-ními rostlinami. Castaneda také vytvořil soubor cviků, které nazval tensegrity.

 

Přijetí Castanedových knih

V roce 1976 Richard de Mille zveřejnil článek, v kterém tvrdil, že logické a chronologické chyby ve vyprávěcí stavbě Castanedových knih jsou nejlepší důkaz, že jde o fikci. Podle Milla ani Učení Dona Juana ani Cesta do Ixtlanu nemohou být faktografickými zprávami.

 

V úvodu ke své druhé knize Oddělená skutečnost Castaneda uvedl, že nesrozumitelná podoba jeho zkušeností může být pochopena pouze v kontextu odlišného systému vnímání, z něhož vznikly. Castaneda prezentoval svá díla jako zážitky z reálného života, ale kritici to odmítali s tím, že se jedná o fikci. Zpočátku byla jeho díla kriticky chválena i ze strany antropologů. Autenticita knih byla přijímána šest let, až do kritických článků Richarda de Mille a Daniela Noela. Později antropologové, kteří se specializovali na kulturu indiánů Yaqui, kteří ho původně podporovali a pokládali jeho knihy za pravdivé, začali věrnost Castanedových prací zpochybňovat.

 

Odchod do ústraní

V březnu roku 1973 časopis Time publikoval o Castanedovi obsáhlý článek, kde byly odhaleny rozpory mezi údaji o něm u imigračního úřadu a tvrzeními spisovatele. Článek charakterizoval Castanedu jako "záhadu zabalenou do tajemství" a naznačil, že jde o „velkého lháře“. Po tomto článku autor zmizel z veřejného života a objevil se až v posledním desetiletí svého života. Castaneda vysvětloval, že odešel z veřejného života proto, aby mohl klidně pracovat na svém vnitřním vývoji. Žil ve velkém domě se třemi ženami, které byly ochotné kvůli tomuto soužití zrušit vazby na své blízké a změnily svá jména.

 

V roce 1974 vyšla jeho čtvrtá kniha Příběhy síly. Tento díl Castaneda ukončil skokem z útesu do propasti, označující konec jeho výcviku pod vedením dona Juana. Někteří komentátoři si mysleli, že je to konec série. Ale Castaneda vydával další díly. Navzdory pokračujícímu chladnému přijetí literárních a antropologických kruhů jeho popularita stoupala.

 

Život v utajení

I Castanedovy životní družky byly velkou záhadou, stejně jako jejich mistr odmítaly, aby byly fotografovány, a přijaly nová jména: Regina Thalová se stala Florindou Donner-Grau, Maryann Simková se jmenovala Taisha Abelarová and Kathleen Pohlmanová přijala jméno Carol Tiggsová.

 

Začátkem 90. let Florinda Donner-Grau a Taisha Abelarová publikovaly dvě knihy, v nichž popisovaly své údajné zážitky s donem Juanem a jeho skupinou. Všechny tři ženy vedly občas přednášky seminářů společnosti Tensegrity, které začaly v červenci 1993. V roce 1990 se Castaneda opět se začal objevovat na veřejnosti, aby podporoval hnutí Tensegrity.

 

Carlos Castaneda zemřel 27. dubna 1998 v Los Angeles na rakovinu. Jeho smrt však pronikla na veřejnost až 19. června, kdy byl v Los Angeles Times zveřejněn nekrolog. Pohřeb byl neveřejný, Castaneda byl zpopelněn a jeho popel údajně poslán do Mexika.

 

Záhadné zmizení

Krátce po smrti Castanedy zmizely Donner-Grau a T. Abelarová spolu s Patricí Parti-novou. Amalia Marquezová (známá jako Talia Beyová) a instruktorka Kylie Lundalová již předtím odpojily své telefony a také zmizely. Pozůstatky Partinové byly nalezeny až v roce 2003 poblíž Death Valey (Údolí smrti), kde bylo několik týdnů po smrti Castanedy nalezeno její opuštěné auto.

 

Ačkoli ženy přerušily již dříve své rodinné vazby i kontakt s přáteli, někteří lidé si všimli, že zmizely. Oficiální vyšetřování ve věci zmizení Donner-Grau, Simkové a Lundahlové neproběhlo. Luis Marquez, bratr Talie Beyové, oznámil zmizení sestry v roce 1999, ale policie nezjistila důvod k vyšetřování. Po ženě začala pátrat až v roce 2006 po identifikaci pozůstatků těla Patricie Partinové.

 

Záhada nebyla dodnes vysvětlena. Pravděpodobně byla skupina mágů domluvena, že po Castanedově smrti její členové zmizí tak záhadně jako don Juan. Působí to jako zlatá tečka za magickým působením Carlose Castanedy ve Spojených státech. Někdo může pod povrchem tušit kriminální činy. Nakonec Castaneda měl velký majetek.

 

Tensegrity

Jedná se o moderní verzi cvičení tzv. „magických pohybů“. Podle Castanedy se jednalo o starobylé cvičení, které ho naučil sám don Juan. Název převzal Castaneda z architektury: znamená kombinaci dvou anglických slov „tension“ (napětí) a „integrity“ (propojenost).

 

Indiáni Yauiové

Yaquiové (Yoeme), z nich údajně pocházel don Juan, jsou indiánský kmen, který žil původně v údolí Rio Yaqui v severním Mexiku, část žije dosud v Mexiku, část v americké Arizoně. Yaquiové si sami říkají Yorema (lidé). Jazykově patří do rodiny Uto-Aztéků. Svět se podle nich skládá z pěti oddělených světů: pouštního, mystického, rostlinného, snového a nočního. Jejich rituály jsou zaměřené na léčení těchto světů z ran, které mu způsobují například sami lidé. Původní náboženství se mísí s katolicismem.

 

Toltékové

Původní obyvatelé z předkolumbovské Střední Ameriky Toltékové jsou pokládáni za předky Aztéků. Ovládali stát, který měl centrum v Tule mezi lety 800-1000 n. l. Poz-dější aztécká kultura pohlížela na Toltéky jako na své intelektuální a kulturní před-chůdce, toltécká kultura pro ně byla ztělesněním civilizace, přičemž původní význam slova „toltéc“ znamená řemeslník. Dříve se pochybovalo o jejich existenci.

 

Nagual, čaroděj a bojovník

V Castanedově pojetí je čaroděj (španělsky brujo) člověk, který je vědoucí - dosáhl magického poznání. Někdy se v českých překladech vyskytuje slovo "bojovník". Je to pokojný bojovník, který je plný míru, bez přání a žádostí, uvědomuje si svůj úděl, nemá co ztratit, na ničem nelpí, a tak cokoli ze svého života může opustit. Castaneda zpopularizoval slovo nagual – které podle něj neoznačuje jenom duchovního učitele budoucích bojovníků, ale také spirituální říši mimo tuto realitu

 

Dílo: Učení dona Juana, Oddělená skutečnost, Cesta do Ixtlanu, Příběhy síly, Druhý kruh síly, Dar orla, Vnitřní oheň, Síla ticha, Umění snít, Kolo času, Magické pohyby a Aktivní tvář nekonečna

 

Zdroje:
Wikipedia.org
http://www.sustainedaction.org/
kniha - Daniel C. Noel: Fenomén Castaneda

 

Další příspěvky autora: heartblue


Články ve stejných kategoriích:

Zajímavosti ze světa   Záhada   Kniha  


Kategorie Zajímavosti ze světa


Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?
Na univerzitě v Antwerpách spojily dva projekty do jednoho. A funguje to!



Prohlédněte si ISS ve Street ViewProhlédněte si ISS ve Street View
O Mezinárodní vesmírné stanici se toho u nás dozvíte hodně. Nyní Vás můžeme pozvat dovnitř na virtuální prohlídku!



Vědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FIVědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FI
Technologie je navíc velmi jednoduchá a levná. Záchranáři, archeologové a jistě i vojáci mohou jásat.



Jak si představit nepředstavitelný dluh USA?Jak si představit nepředstavitelný dluh USA?
Představte si, že dluh USA je větší, než hodnota všech firem v indexu S&P 500. A pár dalších příkladů, jak si představit nepředstavitelné. Aby 20 bilionů dolarů nebylo jen absurdním číslem, které navíc dramaticky poroste!



Terraformace Marsu je možná o něco reálnějšíTerraformace Marsu je možná o něco reálnější
Hlavním rozdílem mezi Zemí a Marsem je magnetické pole, které chrání naši planetu před kosmickým zářením. Vědci nyní zjistili, jak jednoduše udělat ochranný štít. Třeba pro Mars!



Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace? Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace?
O objevu objeveného informoval poměrně seriózně Daily Mail. Většina světového tisku zprávu zjednodušila a udělala z toho senzaci. Jak to tedy ve skutečnosti je?



Obrazem: 30 pozvánek do divukrásné KanadyObrazem: 30 pozvánek do divukrásné Kanady
Jen málo míst na světě Vám nabídne tolik krás najednou. Divokou přírodu, polární záře a ledovce větší než zaoceánské lodě.



Bojovníci ISS našli pod Mosulem ztracený palácBojovníci ISS našli pod Mosulem ztracený palác
Bojovníci ISS, nejen že v Mosulu ničili památky, ale také hledali artefakty, které by mohli prodat. A našli při tom ztracený, 2600 let starý palácový komplex, pod svatyní Nabí Júnus. Na tomto místě byl údajně pohřben prorok Jonáš.



Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!
Většina savců kost v penisu má. Ačkoliv její velikost se velmi liší. A vědci přišli se zajímavým evolučním vysvětlením záhady pyjové kosti.



Kopie jeskyně Lascaux: Sixtinská kaple prehistorie ožíváKopie jeskyně Lascaux: Sixtinská kaple prehistorie ožívá
Obrazárna světa, která byla od roku 1963 pro veřejnost uzavřena, má věrnou kopii alespoň zásadních děl.. Podívejte se na zajímavé video...




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí