Slyšeli jste ale někdy o Všeobecné deklaraci lidských povinností? Myslíte, že je to nesmysl? Není...
Psal se 10. prosinec roku 1948 a na půdě Organizace spojených národů byla schválena Všeobecná deklarace lidských práv. Z tohoto materiálu do značné míry vychází také Listina základních práv a svobod, která byla v Československu schválena 16. prosince 1992 a v platnost vstoupila 28. prosince stejného roku. Dodnes je součástí českého ústavního pořádku.
Všeobecná deklarace lidských práv čelí už řadu let kritice a to zejména z toho důvodu, že je v dnešní době zastaralá a neřeší některé z mnoha problémů. Deklaraci se vyčítá především to, že klade hlavní důraz na politická, občanská, sociální a hospodářská práva (právo na práci apod.), ale ignoruje tématiku menšin, osob se zdravotním postižením apod. Celkově je psána v západním střihu, takže jsou některé její body obtížněji aplikovatelné v zemích, které se vyvíjely a vyvíjí jinak. Ať už se nám to líbí nebo ne. Vzpomeňte si třeba na snahu aplikovat západní civilizaci v některých arabských zemích.
V letech 1996 a 1997 vznikl z iniciativy německého kancléře Helmuta Shmidta jiný dokument pod názvem A Universal Declaration of Human Responsibilities (Všeobecná deklarace lidských povinností), který ovšem OSN nikdy nepřijala.
Ani deklarace lidských povinností není bez kontroverzních šmouh. Například bod 14 vyvolává obavy z ohrožení svobody tisku.
Na textu deklarace se před léty podíleli prezidenti nebo předsedové vlád mimo jiné z Austrálie, Německa, USA, Mexika, Sovětského svazu, Libanonu, Singapuru, Rakouska, Izraele či Zambie.
Text Všeobecné deklarace lidských povinností
Preambule
Poněvadž uznání bytostné důstojnosti a rovných nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě a nese s sebou závazky a odpovědnosti, jelikož výlučné trvání na právech může vést ke konfliktu, rozdělení a nekonečným sporům, a opomíjení lidských povinností může vést k bezzákonnosti a chaosu,
poněvadž vláda zákona a prosazování lidských práv závisí na ochotě mužů a žen jednat spravedlivě,
poněvadž globální problémy vyžadují globální řešení, jichž může být dosaženo jedině prostřednictvím myšlenek, hodnot a norem uznávaných všemi kulturami a společnostmi,
poněvadž všichni lidé mají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí odpovědnost podporovat lepší společenský řád jak doma, tak globálně a tohoto cíle nemůže být dosaženo pouhými zákony, předpisy a dohodami,
poněvadž lidské úsilí o pokrok a zdokonalení může být uskutečněno pouze ujednanými hodnotami a normami, jež platí vždy a pro všechny lidi a instituce,
proto nyní všeobecné shromáždění vyhlašuje toto Všeobecné prohlášení lidských odpovědností jako společnou normu pro všechny lidi a národy, aby každý jednotlivec a každý společenský orgán choval toto prohlášení neustále v mysli a přispíval k pokroku jednotlivých společenství a osvícení všech jejich členů.
My, národy světa, takto obnovujeme a stvrzujeme závazky již vyhlášené Všeobecným prohlášením lidských práv, totiž plné přijetí důstojnosti všech lidí, jejich nezcizitelnou svobodu a rovnost a jejich vzájemnou solidaritu. Vědomí a přijetí těchto odpovědností by se mělo vyučovat a prosazovat po celém světě.
Základní zásady humanity
Článek 1: Každá osoba, ať je jakéhokoli pohlaví, etnického původu, sociálního postavení, jakéhokoli jazyka, věku, národnosti a náboženství, má povinnost jednat lidsky se všemi lidmi.
Článek 2: Žádná osoba by neměla podporovat žádnou formu nehumánního chování, ale všichni lidé mají odpovědnost usilovat o důstojnost a sebeúctu druhých.
Článek 3: Žádná osoba, skupina nebo organizace, žádný stát, žádná armáda nebo policie nestojí nad dobrem a zlem; všichni podléhají etickým normám. Každý má odpovědnost ve všem prosazovat dobro a vyhýbat se zlu.
Článek 4: Všichni lidé nadaní rozumem a svědomím mají v duchu solidarity převzít odpovědnost vůči každému a všem, vůči rodinám a společenstvím, vůči národům, rasám a náboženstvím. Nečiň nikomu to, co nechceš, aby druzí činili tobě.
Úcta k životu a odmítání násilí
Článek 5: Každý člověk má povinnost úcty k životu. Nikdo nemá právo jiného zraňovat, mučit nebo zabíjet. To nevylučuje právo na oprávněnou obranu jednotlivců nebo společností.
Článek 6: Spory mezi státy, skupinami nebo jednotlivci mají být řešeny bez násilí. Žádná vláda nesmí tolerovat nebo spolu provádět akty genocidy nebo terorismu, nesmí též zneužívat žen, dětí nebo civilistů jako prostředků k vedení války. Každý občan a každý nositel veřejné odpovědnosti má povinnost jednat smířlivým a nenásilným způsobem.
Článek 7: Každá osoba je nekonečně cenná a musí být bezpodmínečně chráněna. Zvířata a přírodní prostředí také vyžadují ochranu. Všichni lidé mají odpovědnost chránit ovzduší, vodu a zemskou půdu pro současné obyvatele a budoucí generace.
Spravedlnost a solidarita
Článek 8: Každá osoba má odpovědnost chovat se slušně, poctivě a nestranně. Žádná osoba ani skupina by neměla oloupit nebo svévolně připravit o majetek jinou osobu nebo skupinu.
Článek 9: Všichni lidé. Mají-li k tomu potřebné nástroje, mají odpovědnost vážně usilovat o překonání chudoby, podvýživy, nevědomosti a nerovnosti. Měli by podporovat udržitelný rozvoj po celém světě, aby zajistili důstojnost, svobodu, bezpečnost a spravedlnost pro všechny lidi.
Článek 10: Všichni lidé mají odpovědnost rozvíjet své talenty pilným úsilím; měli by mít rovný přístup ke vzdělání a smysluplné práci. Každý by měl poskytovat podporu nuzným, znevýhodněným, postiženým a obětem diskriminace.
Článek 11: Veškerý majetek a bohatství musí být využívány odpovědně v souladu se spravedlností a k pokroku lidstva. Hospodářská a politická moc nesmí být používána jako nástroj k ovládání, ale ve službě ekonomické spravedlnosti a společenského pořádku.
Pravdivost a tolerance
Článek 12: Každý člověk je povinen mluvit a jednat pravdivě. Nikdo, ať jakkoli mocný, nesmí lhát. Musí však být respektováno právo na soukromí a na důvěrnost osobních a pracovních informací. Nikdo není povinen sdělovat celou pravdu vždy a každému.
Článek 13: Všeobecná etická měřítka a zásady jsou závazné pro každého, také pro politiky, úředníky, ekonomy i vědce, umělce, spisovatele, lékaře a právníky, třebaže ti mají také zvláštní povinnosti vůči svým klientům. Různé profesionální etické kodexy zásad jednání mají mít jako základ všeobecná etická měřítka.
Článek 14: Svoboda sdělovacích prostředků informovat veřejnost a kritizovat společenské instituce a jednání vlády, která je podstatná pro spravedlivou společnost, musí být používána s odpovědností a rozvahou. Svoboda sdělovacích prostředků s sebou nese zvláštní odpovědnost za přesné a pravdivé zpravodajství. Senzačnímu zpravodajství, které snižuje člověka nebo jeho důstojnost, je nutné se vždy vyhýbat.
Článek 15: Zatímco náboženská svoboda musí být zaručena, představitelé náboženství mají zvláštní odpovědnost vyhýbat se výrazům předsudku a projevům diskriminace vůči osobám jiného přesvědčení. Neměli by podněcovat ani ospravedlňovat nenávist, fanatismus a náboženské války, ale měli by podporovat toleranci a vzájemnou úctu mezi všemi lidmi.
Vzájemná úcta a partnerství
Článek 16: Všichni muži a ženy mají odpovědnost projevovat si navzájem úctu a porozumění ve svých partnerských vztazích. Nikdo by neměl podrobit jinou osobu sexuálnímu využívání nebo závislosti. Sexuální partneři by měli naopak přijímat odpovědnost starat se o blaho svého protějšku.
Článek 17: Ve všech kulturních a náboženských podobách vyžaduje manželství lásku, věrnost a odpouštění, a mělo by směřovat k zaručení bezpečnosti a vzájemné podpory.
Článek 18: Rozumné plánování rodiny je odpovědností každé dvojice. Vztah mezi rodiči a dětmi by měl zračit vzájemnou lásku, úctu, ocenění a zájem. Žádní rodiče ani jiní dospělí by neměli vykořisťovat, zneužívat nebo týrat děti.
Závěr
Článek 19: Žádný bod této deklarace nesmí být vykládán tak, aby dával nějakému státu, skupině či osobě právo věnovat se nějaké činnosti nebo provést jakýkoli akt zaměřený na zničení kterékoli z odpovědností, práv a svobod předložených v tomto prohlášení a ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948.
Zdroje:
http://untribune.com/post/37664061090/a-universal-declaration-of-human-responsibilities
http://www.interactioncouncil.org/universal-declaration-human-responsibilities
Titulní foto: Eleanor Rooseveltová & Všeobecná deklarace lidských práv (1949), Wikipedia
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!