Mladí Španělé protestují na sociálních sítích proti monarchii

 

Mladí Španělé protestují na sociálních sítích proti monarchii

Psal se 14. duben 1931, když král Alfonso XIII. opustil Španělsko. V dějinách země je tento den znám jako vznik druhé republiky. Teprve v roce 1975 se Bourboni vrátili na španělský trůn díky vnukovi Alfonse XIII, kterým je dosavadní hlava státu Juan Carlos I. Pod jeho taktovkou prošlo Španělsko nejdříve demokratickými volbami a schválením nové ústavy (1978) a také se začlenilo do Evropské unie a NATO (1986).

 

Kdysi velmi oblíbená královská rodina se v poslední době topí ve skandálech i podezření z korupce. Samotný král před delší dobou pořádně hnul žlučí svých poddaných, když si v době škrtů a krize odjel lovit slony do Afriky. Mnoho Španělů viní ze současných problémů nejen politiky zejména ze dvou hlavních stran PSOE a PP, ale také královskou rodinu.

 

 

Výročí vzniku druhé republiky využila mládež kolem Sjednocené levice (Jóvenes de Izquierda Unida - IU) k protestům proti monarchii. Ty byly podpořeny také protesty v Madridu, kterých se podle některých odhadů zúčastnilo 8 000 lidí, podle jiných však jen „stovky“. Protest vygradoval zejména na Twitteru, kde mládež z IU založila úderný hashtag #FelipeNOserásREY, tedy v překladu „Felipe nebudeš králem“, který směřuje na syna Juana Carlose a dědice trůnu. Díky připojení hashtagu se do diskuse a „odporu“ mohl zapojit každý.

 

Většina Španělů má ovšem jiné starosti, než je změna monarchie na republiku. V zemi stále stoupá nezaměstnanost, jejíž míra se už pohybuje kolem 27%.

 

Sus privilegios nuestras crisis #felipenoserasrey Está en nuestras manos!! twitter.com/JovenesIU/stat…

— Jóvenes IU (@JovenesIU) 12. dubna 2013

 

Katalánci chtějí vlastní stát

Pokud by se přece jen mělo na politické mapě Španělska v nejbližší době odehrát větší zemětřesení, nebude to patrně v oblasti republikánských choutek ale spíše v oblasti katalánského separatismu.

 

Španělsko je nejvíce autonomizovanou zemí na světě. Přesto nebo spíše právě proto jsou snahy o nezávislost některých oblastí dlouhodobě velmi silné. Po dlouhá léta bylo nejvíce slyšet o Baskicku a to díky teroristickým útokům militantního křídla ETA. Dnes ovšem největší ohnisko doutná v bohatém Katalánsku. To se snaží navzdory Madridu uspořádat referendum o nezávislosti. Jedním z posledních kroků je letošní schválení „Prohlášení o svrchovanosti“ místním parlamentem.

 

Pokud příští rok skutečně referendum proběhne, budou mít hlavní slovo voliči. Zatímco ještě v roce 2011 bylo pro nezávislost „jen“ 43% dotázaných, v loňském roce to bylo už 57%.

Katalánsko by v případě schválení nezískalo nezávislost okamžitě ale zřejmě až někdy v letech 2018-2020. Už pouze kladný výsledek referenda by mohl otevřít Pandořinu skříňku v celé Evropě. Separatistické záměry totiž vidíme i v dalších oblastech Španělska ale také ve Velké Británii, Belgii nebo v Itálii. Ekonomická krize je přitom katalyzátorem těchto snah.

 

Pokud by Katalánsko opustilo Španělské království, vystoupilo by tím automaticky také z Evropské unie, eurozóny a NATO, s nimiž podepisoval smlouvy Madrid.

 

Zdroje:
http://www.elboletin.com/index.php?noticia=73794&name=Nacional
Twitter
Foto: Moyan_Brenn, flickr.com

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Zahraničí   Španělsko