Tulpy, Loch Ness a další záhady

Tulpy, Loch Ness a další záhady

Víra v myšlenkové formy ( zhmotněné myšlenky ) Tulpy existuje po mnoho století v mnoha kulturách, hlavně ve střední a jižní Asii jako Bhutan, Nepál, Čína, Indie či Mongolsko. Dále se vyskytuje v náboženstvích, která věří v šamanské praktiky, také oni mají své verze těchto myšlenkových forem. V Austrálii jsou tyto praktiky známé už od nejstarších kmenů, a na Americkém kontinentu věří ve spirituální schopnosti vytvořit myšlenkovou zhmotněnou formu například indiánský kmen Cherokeesu.

Co je Tulpa?

Tulpa je energii zhmotněná myšlenka, představa jednoho či více lidí. V Tibetské tradici myšlenková forma je přeložená jako Tulpa, která je stvořena vědomě či nevědomě silou vůle, vizualizací či použitím životní energie. Tibetské náboženství je silně založeno na meditacích a porozumění životní energie. Všechny živé organizmy vlastní tuto životní energii, v některých je silnější než v jiných. Přes řádné cvičení a meditaci se lidé mohou naučit všemi smysly vnímat tuto energii a částečně ji kontrolovat. Kolektivní snažení samozřejmě přináší větší energii, než jakou vynaloží samotný jedinec.

Podstata Tibetské Tulpy leží v lidské schopnosti zeskutečnit myšlenku přes usilovné soustředění a koncentraci, ve kterém je duchovní či neviditelné zhmotněno do fyzické formy. Tibeťané věří, že Tulpa je duch či zjevení živé bytosti, existující v éterickém či duchovním světě. Tulpy mohou mít formu zvířat, mytických stvoření či samozřejmě lidskou formu. Existuje počet lidí, kteří tyto praktiky vyzkoušeli a byli schopni vyfotit se se svými stvořenými Tulpy.Tulpa je bytost vytvořená naší myslí, která neexistuje až do té doby, než si ji budeme stále znovu a znovu vizualizovat, až se tato bytost zhmotní a začne žít svou vlastní existencí. Zmíněné příběhy toto jasně dokazují a ukazují, jak mocná naše mysl je.

Tento příběh pochází od Alexandry David-Neel, která se narodila v Paříži roku 1868. Zabývala se Východní mystikou a cestovala po Asii, aby se naučila techniky mysli. Tibeťané ji představili princip Tulpy, kterou se pak Alexandra sama snažila stvořit. Pro tento pokus si vybrala postavu chudého, přátelského, neškodného malého mnicha. Pak se ho s neuvěřitelnou intenzitou a soustředěním snažila představit, vizualizovat. K jejímu překvapení ho byla schopna brzy vidět už nejen jako její osobní, smyšlenou bytost, ale jako bytost živou, oddělenou od ní samotné a tak opravdovou jako zbytek světa okolo ní. Čím více si ho ve své mysli představovala, tím skutečnějším a viditelnějším se stával. Co však nečekala bylo, že se začal zjevovat bez jejího svolení a do několika týdnů se stal viditelný i pro ostatní lidi v jejím okolí. Co ji ale nejvíce zarazilo, že na ní nebyl závislý a začal jednat podle svého, nezávisle na ní. Začala se ho bát a rozhodla se ho zničit. Jedinou cestou, jak ale takovouto bytost zničit, je pozřít ji opět do sebe (své mysli). Mnich s Alexandrou začal bojovat a ničit její snahu ho zlikvidovat. Alexandře to vzalo mnoho času, úsilí a podepsalo se na jejím zdraví, kdy při zničení svého mnicha málem zničila sebe.

V Anglii Marion Hallsley shromáždila skupinu lidí, která se snažila vyvolat duchy a kontaktovat mrtvé. Skupinu tvořili: novinář, vědec, zubař, doktor a podnikatel, lidé s vyšším vzděláním. Tato skupina se po mnoho nocí snažila vyvolat ducha, bohužel vždy bez úspěchu a to i poté, co přizvali na pomoc médium. Až jednou Marion napadlo, že by si mohli vytvořit vlastního ducha. Od té doby každou noc vytvářeli svého ducha. Vymysleli, jak přesně vypadal, jak se oblékal, kdy a kde se narodil, jaké měl dětství, rodiče, zaměstnání, koníčky, kdy a jak zemřel, prostě vše, co je napadlo. Pojmenovali ho Edward Howard. Asi po roce a půl se stůl, u kterého všichni seděli, začal tak divoce a násilně hýbat, že všichni odskočili pryč. Duch Edwarda Howarda se projevil v plné síle. Skupina svým neuvěřitelným soustředěním vytvořila TULPU. Tento příběh byl zdokumentován a bylo pozváno mnoho médií, kterým se Edward objevil, když se ho snažili zbavit. Nejznámnější Tulpy světa jsou:

Loch Ness

Stvoření, o kterém legendy praví, že vždy existovala, ale do roku 1930 o něm žádné zprávy nenajdeme. Asi nejznámější pátrání po tomto tvoru proběhlo v roce 1987 pod názvem „Operation Deepscan“. Vědci prozkoumali celé jezero, bylo použito 24 lodí, každá se sonarem a bylo zmapováno celé dno jezera. Celé vyšetřování ale neodhalilo nic nového. V červnu roce 2003 BBC prohlásilo, že skupina vědců dokázala, že v jezeře žádná příšera neexistuje. V tomto ohromném pátrání bylo použito 600 samostatných sonarových paprsků, technika satelitní navigace a celé dno jezera bylo opět prohledáno, ale i v tomto případě nic nebylo nalezeno. Je ale zajímavé, že i po tomto pátrání se pořád objevují lidé, kteří tvrdí, že Loch Ness spatřili.

Ďábel, Satan, Lucifer ( starý název planety Venuše )...je asi největší doživotní Tulpa, která bude existovat, dokud bude existovat samo lidstvo. Ďábel si získal takovou popularitu, že někteří lidé v něj věří víc než v Boha či Ježíše Krista. Lidstvo si ho dogmaticky vytvořilo samo a tak vznikla největší Tulpa světa.

Nejstarším náboženstvím na světě je Vedismus, které pochází z Indie a ze kterého se později vyvinul budhismus, hinduismus, taoismus a další. Vedismus upadl kolem 5 století př. n. l. a žádný Ďábel se v něm nevyskytoval. V Íránu Vedismus zreformoval Zarathustra a Judaismus si právě odtud vypůjčil velkou část své teologie. Ďábla vymysleli mágové, učenci Zarathustry ( Médové), kteří se chtěli vzepřít násilnické a polyteistické aristokracii. Satan se narodil v Íránu v 6 století př. n. l. a šlo o politicky vynález. Mágové Ďábla stvořili, ale už se jim nepovedlo prosadit ho coby politickou antimoc. To se podařilo až křesťanské církvi.V královstvích Mezopotámie pak bylo vynalezeno metafyzické Zlo, shrnuté v pojmu prvotního hříchu. Ten byl výplodem politické fantazie úředníků, kteří prosazovali teokracii.

Mezopotámie vynalezla hřích, aby ponížila člověka, ba hůř, aby si člověk sám své ponížení zdůvodnil a Ďábel byl vymyšlen, aby naháněl strach. Starý Zákon nepřisuzuje Satanovi stejné místo jako křesťanství. V kapitole o Jobovi je Satan členem nebeské rady a jde trápit Joba se souhlasem Hospodina. Kniha Izajášova jen stvrzuje, že judaismus nepojímal ani Satana ani démony jako Hospodinovy nepřátele, ale spíše jako jeho služebníky. Změna dochází v knize Letopisu z Hélenistické éry 3 století př. n. l. , kde Satan začne jednat na vlastní pěst. Ďáblové vrthli do judaismu v rozmezí let 150 př. n. l. až 300 našeho letopočtu. Bůh ve Starém Zákoně je tedy Dobrem a Zlem součastně, Satan není zlem, ale je utrpením seslaným z Boží vůle.

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Ze zahraničí   Záhady   Tulpy   Loch Ness