internetWEEK.cz menu TOPlist

Záhadná úmrtí - 3. část

Záhadná úmrtí - 3. část

Chcete vědět, jak vlastně zemřeli slavné osobnosti? Zajímá vás jejich osud?

 

Záhadná úmrtí - 3. část

Přejdi na předchozí část článku!

 

Chcete vědět, jak zemřely významné osobnosti lidských dějin? Zajímá vás, jak zemřeli lidé jako například:

 

Dag Hammarskjöld


Nikdy nezodpovězené otázky jsou spojeny také se smrtí generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Tento švédský diplomat se v roce 1960 osobně zapojil do řešení konžské krize, která vypukla krátce po vyhlášení samostatnosti této bývalé belgické kolonie v Africe. 18. září 1961 cestoval v letadle typu DC-6B se šestnáctičlenným doprovodem do odtržené konžské provincie Katangy na jednání s tamním premiérem Moisem Tshombem. Cestou se letadlo zřítilo do džungle u Ndoly v dnešní Zambii. Třebaže se posádka nehlásila kontrolní věži a jeden africký policista upozornil letiště na podivný záblesk, pátrání po zmizelém stroji bylo zahájeno až druhý den. Havarované letadlo nalezli vojáci OSN a domorodí policisté ve tři hodiny odpoledne. Pád přežil jen Hamarskjöld a jeho osobní asistent Harold Julicen. Generální tajemník však ještě během noci podlehl vnitřním zraněním. Jeho asistent ho přežil o pět dní a z horečky blouznil o »výbuchu« a »jiskrách na nebi«. Při vyšetřování havárie se ukázalo, že dvě z obětí měly v sobě řadu kulek.

 

Oficiální závěry však konstatovaly, že k neštěstí došlo "chybou pilota" a zmíněné zásahy dvou osob způsobil výbuch krabice se střelivem po nárazu letadla na zem. Zároveň se ovšem vynořily spekulace, že se jednalo o atentát. Bývalý americký prezident Harry Truman v této souvislosti prohlásil: „Dag Hammarskjöld se blížil k bodu, v němž mohl něčeho dosáhnout, když ho zabili. Povšimněte si, že říkám, když ho zabili." Kdo však mohl mít prsty v sestřelení letadla nad africkou džunglí? V Kongu tehdy zuřila občanská válka a je pravděpodobné, že diplomatické úsilí generálního tajemníka minimálně jedné z několika znesvářených stran vadilo. V podezření je dokonce i Sovětský svaz, který tehdy požadoval zrušení funkce generálního tajemníka OSN a jejího nahrazení tříčlenným orgánem a měl v Africe své zájmy. V každém případě se zdá velmi pravděpodobné, že letecká katastrofa nebyla náhodná a nezpůsobila ji »chyba pilota«.

Harold Holt


V listopadu 1966 zvítězila v australských parlamentních volbách Liberální strana vedená tehdy populárním a charismatickým Haroldem Holtem, který byl také jmenován premiérem. Nešlo o žádného vládního nováčka. Už z předcházejícího kabinetu měl Holt zkušenosti jako ministr práce a později také ministr financí. Veřejnost mu sice vyčítala zodpovědnost za australskou účast ve válce ve Vietnamu po boku Američanů. Na druhé straně získával popularitu, když se na stránkách obrázkových časopisů objevoval v neoprenovém obleku sportovního potápěče. A právě tato jeho vášeň pro potápění se nakonec šestapadesátiletému premiérovi stala osudnou. Víkend z 15. na 17. prosince se Holt rozhodl strávit ve svém letní m domě v Portsea na pobřeží státu Victoria. Právě tady je známá pláž Cheviot Beach. Premiér si tu chtěl po několika hektických týdnech odpočinout v předvánočním čase a věnovat se právě potápění. Jeho manželka zůstala v Sydney a doprovázel ho jen jeho o něco mladší přítel Alan Stewart. Holt kupodivu unikl i péči osobních strážců, kteří se od něho jindy nehnuli ani na krok. Ráno 17. prosince se oba muži chtěli potápět v moři.

 

Ten den byly sice silné příbojové vlny, ale pro dva zdatné plavce nemohly být nepřekonatelnou překážkou. Holt se ponořil do vody a zmizel pod hladinou. A to bylo naposled, kdy ho někdo spatřil. Jeho přítel Stewart rychle zorganizoval pátrání. Ale ani čluny záchranářů, přivolaní potápěči a vrtulníky neobjevili ani stopu po australském premiérovi. Vypadalo to, jako by ho pohltilo moře. Zpočátku všichni soudili, že jde o nešťastnou náhodu. Ale když tři dny po Holtově zmizení jeho přítel Alan Stewart se svým autem havaroval a později se na procházce se psem ztratil policejní důstojník Brown, který pochyboval o tom, že premiér utonul náhodou, dostala podezření reálný obsah.

 

Nebyl vlastně Holt obětí atentátu? Nechtěl se kdosi ujistit, že Stewart nebude mluvit? Neměl být Brown umlčen? Ale kdo by pak stál za smrtí australského premiéra? Jiné hypotézy naopak tvrdí, že Holt spáchal sebevraždu nebo také že z nějakých důvodů utekl a žije někde pod cizím jménem. V roce 1983 vyvolal rozruch britský novinář Anthony Grey, když vydal knížku dokazující, že Harold Holt byl špionem komunistické Číny. V obavě, že se schyluje k jeho odhalení, zinscenoval své zmizení s pomocí čínských potápěčů, kteří ho vzali na palubu čínské ponorky. Ale to už je spíše fantazie hodná filmových bondovek.

Lin Piao


Příliš mnoho nejasností je spojeno se smrtí čínského maršála Lin Piaa. Tento veterán partyzánské války a dogmatický levičák udělal v 60. letech 20. století v době kulturní revoluce rychlou kariéru a v roce 1969 byl dokonce jmenován nástupcem vůdce Mao Ce-tunga. Rozpory mezi prvním a druhým mužem rudé Číny však propukly v okamžiku, kdy chtěl být maršál jmenován do uvolněné funkce předsedy Čínské lidové republiky, aby se tak jeho nástupnictví potvrdilo. Mao to však odmítl a vzápětí onemocněl. Rentgenový snímek ukázal, že má zápal plic, a lékaři mu předepsali antibiotika. Diktátor však neměl ani ty minimální zdravotní vědomosti, zápal plic považoval za smrtelnou nemoc a ve své chorobné podezíravosti se domníval, že v pozadí jeho choroby je spiknutí maršála Lin Piaa. Co se vlastně stalo po Maově vyléčení, nebylo nikdy spolehlivě vysvětleno. K diktátorovi se údajně donesly zvěsti, že maršálův syn, vysoký důstojník letectva Lin Li-kuo, organizuje v armádě ilegální skupiny. Jejich cílem prý nebylo nic menšího než svržení Mao Ce-tunga. Diktátor zatím vyrazil svým zvláštním vlakem po Číně a na každé zastávce měl důvěrný projev ke stranickým funkcionářům a vojenským velitelům o tom, že jistá osoba chce rozbít stranu a uchvátit moc. Nikoho sice nejmenoval, ale bylo zřejmé, že jde o maršála Lin Piaa. Když se 12. září 1971 vrátil do Pekingu, zatelefonovala do Maovy vládní vily maršálova dcera Lin Li-cheng, že jejího otce unesl jeho syn Lin Li-kuo.

 

Diktátor měl o sebe chorobný strach, a proto se na radu předsedy vlády Čou En-laje uchýlil do dobře opevněného a hlídaného Paláce lidu. Ve své podezíravosti se domníval, že opravdu došlo k převratu. Ve skutečnosti byl zřejmě maršál na útěku před zatčením. Teprve v jednu hodinu ráno 13. září se v Paláci lidu dozvěděli, že maršál se synem odjeli limuzínou na letiště, odkud odstartovalo letadlo na severozápad a patrně mířilo do Sovětského svazu. Čou En-laj ho navrhl sestřelit, což však Mao odmítl. Ukázalo se, že maršálův stroj typu Trident 256 zřejmě neměl dost paliva. Při letu nad Mongolskem mu začaly vynechávat motory, a když se patrně Linův syn, jediný pilot mezi uprchlíky, pokusil nouzově přistát ve stepi, došlo ke katastrofě. Letadlo se zřítilo a všech devět osob na palubě, tedy maršál, jeho žena, syn a nejbližší spolupracovníci, zahynulo. Informace o neštěstí se dostala na čínské velvyslanectví v mongolském Ulánbátaru 14. září. Na žádost Číňanů Mongolsko celou záležitost utajilo a první zpráva o maršálově smrti pronikla do světového tisku až po sedmnácti dnech.

Robert Maxwell


Tajemství dodnes obklopuje smrt jednoho z největších tiskových magnátů, majitele londýnského deníku Daily Mirror a největších newyorských novin Daily News Roberta Maxwella. Muž, jehož majetek byl odhadován na zhruba sedm miliard dolarů, zemřel za velmi podivných okolností 5. listopadu 1991. Rodák z Podkarpatské Rusi, původním jménem Ludvík Hoch, se právě plavil na své luxusní jachtě Lady Ghislane v oblasti Kanárských ostrovů. Ještě o půl páté ráno ho posádka viděla na zadní palubě. 0 deset minut později volal Maxwell palubním telefonem a chtěl zapnout klimatizaci v kajutě.

 

Od té doby s ním už nikdo nikdy nemluvil. V 11 hodin dopoledne mu telefonovali z New Yorku. Kapitán Gus Rankin přepnul hovor do Maxwellovy kajuty, ale nikdo se neozýval. Vydal se tedy ještě s jedním členem posádky magnáta hledat a ke své hrůze zjistil, že není na palubě. Okamžitě o tom uvědomil španělské úřady. V krátké době už plavidla a vrtulníky záchranné služby prohledávaly mořskou hladinu kolem Kanárských ostrovů. Krátce po 18 hodině spatřil jeden z pilotů několik kilometrů od ostrova Gran Canaria Maxwellovo tělo. O dva dny později ho španělští lékaři pitvali a prohlásili, že magnát dostal srdeční infarkt a spadl z paluby. Vzhledem k tomu, že ležel na hladině s otevřenýma očima a prakticky bez vody v plicích, bylo zřejmé, že smrt nastala před pádem do moře. Robert Maxwell byl podle vlastního přání pochován v Jeruzalémě na Olivetské hoře. Ještě před pohřbem ho izraelští patologové znovu pitvali a zjistili přitom něco zcela jiného než jejich španělští kolegové. Mrtvola měla ránu na hlavě, řadu oděrek a podlitin. Bylo zřejmé, že k takovým zraněním nemohlo dojít pouze při pádu do moře. Vypadalo to, jako by někdo Maxwella zmlátil a shodil z paluby. V této souvislosti se vyrojily pověsti, podle nichž měl být mediální magnát agentem izraelského Mossadu, případně dokonce sovětské KGB, a některá z těchto tajných služeb se ho touto cestou chtěla zbavit. Hodně se mluvilo o tajemném »Jugoslávci«, s nímž prý se Maxwell scházel v jednom nočním podniku v Las Palmas na ostrově Gran Canaria. Podle jiné verze ho dal zlikvidovat jeho konkurent, tiskový magnát Rupert Murdoch. Kým? Kapitánem jachty Rankinem nebo někým jiným? Přes tehdejší vyčerpávající policejní šetření zůstaly tyto otázky bez odpovědi.

 

John Fitzgerald Kennedy junior

 

Syn jednoho z nejpopulárnějších amerických prezidentů John Fitzgerald Kennedy junior zahynul za zvláštních okolností 17. července 1999. Jako by tím naplnil novinové pověsti o podivném prokletí rodiny Kennedyů. Devětatřicetiletý John Kennedy mladší letěl se svou ženou Carolyn a její sestrou Lauren na svatbu svého bratrance. Odstartoval se svým malým sportovním letadlem z Fairřeldu ve státě New Jersey a mířil na Tresčí mys - Cape Cod. Tady, v letním sídle Kennedyů v místě zvaném Hyannis Port, se svatba odehrávala. Podle některých novin měla Lauren vystoupit už na ostrůvku Marthas Vineyard, vyhlášeném rekreačním středisku pět mil před Cape Codem. Počasí bylo pro let příznivé, stroj se však už od samého startu neohlásil, nikdo dokonce nezachytil ani případné nouzové volání. Okamžitě se rozeběhlo pátrání, které prý podle místních usedlíků nemělo co do nasazení lidí a technických prostředků obdoby. Skončilo však neúspěšně. Teprve po několika dnech našli záchranáři v moři u ostrůvku Marthas Vineyard věci patřící pohřešovaným. Později vylovili v těchto místech potápěči z hloubky 35 metrů těla Johna Kennedyho mladšího i jeho ženy a její sestry.

 

Jak k neštěstí vlastně došlo, nedokázal nikdo spolehlivě vysvětlit. Podle některých dohadů neměl John s pilotováním letadla větší zkušenosti. Ale přesto by při dobrém počasí nemuselo k neštěstí dojít. Jiní odborníci tvrdí, že příčinou havárie byla mlha nad mořem, v níž Kennedy ztratil orientaci. A konečně americký bulvární tisk spekuloval o tom, že vztahy Johna a jeho manželky nebyly právě nejlepší. Nejmladší Kennedy měl prý za sebou bouřlivou noc, kdy se oba manželé zuřivě hádali. V rozrušení se pak nedokázal soustředit na řízení letadla a způsobil smrt sobě i své ženě a její sestře.

ZÁHADNÁ TROJNÁSOBNÁ SEBEVRAŽDA - Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan Carl Raspe

Po dvouletém procesu byli 28. dubna 1977 ve Stuttgartu -Stammheimu tři představitelé německé teroristické skupiny Frakce rudé armády Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan Carl Raspe odsouzeni na doživotí. Další obviněná teroristka, Ulrika Meinhofová, se vynesení rozsudku nedočkala, protože se o rok dříve ve vazební věznici oběsila na ručníku. K překvapivému zvratu v osudech tří odsouzených došlo 13. října 1977. Skupina čtyř palestinských radikálů unesla dopravní letoun Boeing 737 vezoucí 86 cestujících z Baleárských ostrovů do Spolkové republiky Německo. Únosci nejdříve donutili kapitána k přistání v Římě, protože stroj potřeboval doplnit palivo. Pak boeing musel zastavit na Kypru. Zde teroristé pohrozili, že letadlo vyhodí do povětří, a proto po dalším doplnění paliva pokračovala cesta na Blízký východ.

 

Když několik arabských států odmítlo přijmout stroj na svých letištích, přistál až v Adenu. Zde se kapitán pod záminkou, že potřebuje zkontrolovat povozek, spojil s policistou, ale vůdce komanda Mahmúd ho zastřelil. Řízení se musel ujmout druhý pilot. Nakonec boeing přistál v somálském hlavním městě Mogadišo a únosci oznámili, že propustí cestující jen v tom případě, pokud budou osvobozeni dva palestinští radikálové věznění v Německu a také příslušníci Frakce rudé armády. Po dlouhém vyjednávání přišla z řídicí věže letiště zpráva, že požadavky únosců budou splněny. Dokonce jim oznámila, že jejich věznění druhové jsou už na mogadišském letišti. Zatím tady však po dohodě se somálskou vládou přistálo zvláštní letadlo s třiceti příslušníky německé protiteroristické jednotky GSG 9. října 1977 pak toto policejní komando odpálilo nouzové dveře do Boeingu a zaútočilo na teroristy. Tři z nich byli okamžitě mrtví, čtvrtá – Suhaila Andrawesová – zraněná. Útok byl naprosto perfektní, jen čtyři z cestujících utrpěli lehká zranění. Prakticky ve stejný den ráno byli tři předáci Frakce rudé armády Baader, Ensslinová a Raspe nalezeni ve svých celách ve věznici Stuttgartu-Stammheimu mrtví. Údakně spáchali sebevraždu. Podezřelé na celé záležitosti je, že všichni byli v noci údajně na letišti Mogadišu a únosci je tam viděli. Proč by se jinak nechali tak snadno oklamat a souhlasili s propuštěním rukojmí? Tuto domněnku měla potvrzovat okolnost, že na botách mrtvého Baadera se údajně našel pouštní písek. Mohli být tři teroristé použití jako návnady a pak nemilosrdně zlikvidováni? Oficiální německá místa podobné spekulace rázně popřela, nicméně podivná časová spojitost úspěšné policejní akce v Mogadišu a tří sebevražd ve vzdáleném německém vězení je krajně podezřelá.

Glenn Miller


Glenn Miller je dodnes počítán mezi nejlepší americké skladatele populární hudby. Jeho skladby jako Měsíční serenáda či Perlový náhrdelník z něj učinily významnou uměleckou osobnost. Za druhé světové války založil tento vynikající hudebník American Air Force Band - Orchestr amerických leteckých sil, s nímž jako dirigent jezdil koncertovat k bojovým jednotkám. Po vylodění v Normandii v červnu 1944 měl jeho orchestr základnu v britském Bedfordu, odkud byly na vlnách BBC vysílány pro vojáky pravidelné hudební pořady. O Vánocích 1944 však chtěl Glenn Miller uspořádat velký koncert přímo v Paříži.

 

Proto dopředu na záznam natočil pro BBC své pořady na šest týdnů dopředu a 15. prosince ráno se v doprovodu svého přítele, podplukovníka Normana Baessella, vydal lehkým vojenským letadlem typu Norseman z vojenského letiště u Bedfordu do Paříže. O tři dny později ho následoval celý jeho orchestr. Jaké však bylo překvapení muzikantů, když je ve francouzské metropoli jejich kapelník na letišti nevítal, jak bylo domluveno. Co horšího, nikdo o něm nic nevěděl. Millerův manažer Don Haynes sice na skladatelovo zmizení upozornil vojenské úřady, ale nikdo se nenamáhal zjistit, co se stalo s jeho letadlem. Teprve 23. prosince začalo velitelství amerického vojenského letectva po Glennu Millerovi a podplukovníkovi Millerův manažer na skladatelovo zmizení upozornil, ale nikdo se nenamáhal zjistit, co se stalo s jeho letadlem Baesellovi pátrat. Bez úspěchu. V průběhu pátrání se však objevila řada nejrůznějších dohadů a podezření. Podle nich se prý Miller a Baesell zapletli do obchodů na černém trhu a kdosi je zlikvidoval, podle dalších se Miller jako nenapravitelný svůdník »ztratil« v kterémsi z pařížských nevěstinců. Podle dalších nepodložených zpráv se jeho letoun zřítil kdesi v řídce osídlení části Francie, případně do průlivu La Manche. Ještě v roce 1985 tvrdil americký obchodník Clive Ward, že objevil Millerův Norseman na mořském dně. Ve skutečnosti však neexistuje jediná věrohodná zpráva o katastrofě či případném sestřelení tohoto letadla.

Jan Masaryk


Počátkem ledna se uzavřela kauza smrti syna zakladatele československého státu a poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Policejní spis skončil mezi desítkami dalších neobjasněných případů. Jen si připomeňme, že Jan Masaryk byl nalezen mrtev 10. března 1948 pod okny svého bytu v pražském Černínském paláci. O jeho smrti existuje několik teorií, z nich ta o sebevraždě byla  teorií oficiální, vydanou na základě vyšetřování tehdejší státní bezpečnosti. O sebevraždě však je dodnes přesvědčen i jeden z jeho bývalých tajemníků, dosud žijící Antonín Sum. Podle svědků byl onoho osudného dne Masaryk ve velmi špatném psychickém stavu. Přátelé mu vytýkali, že přijal místo v komunistické vládě Klementa Gottwalda, ve hře byly i teorie o duševní poruše provázené depresemi či sebeobětování Masaryka na protest proti komunistickému režimu. V roce 2002 nastal nový zvrat ve vyšetřování, kterým se zabýval v posledních letech Úřad vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu (ÚDV). Byl to posudek biomechanika Jiřího Strause, který sebevražedný skok vyloučil. Expert tvrdí, že šlo jednoznačně o vraždu. Největší zranění na těle oběti byla totiž na patách, pánvi a obratlích. Straus přímo uvádí „Jan Masaryk musel být při plném vědomí, reflexivně vyrovnával dopad těla na nohy, kdyby byl vystrčen řekněme v bezvědomí, dopadl by v jiném poloze a došlo by k jiným zraněním. Sebevrah by mohl skočit po nohou, ale když to řeknu elementárně, nedopadl by tak daleko". Podle Strause by při takovémto pádu dopadlo tělo asi 70 cm ode zdi.

 

Masarykovo tělo však od ní leželo více než dva metry. Vyšetřovatel ÚDV Ilja Pravda uvedl, že přímé důkazy o vraždě Jana Masaryka sice neexistují, ale nepřímých důkazů je velké množství. Proto je také přesvědčen o tom, že Jana Masaryk byl zavražděn. Oponenti jsou však názoru, že teorie vraždy je postavena pouze na vodě. ÚDV má však například svědectví ženy, která tvrdila, že šlo o vraždu a pachateli byla pětice agentů sovětské tajné služby. Měl mezi nimi být i bývalý partyzán Augustin Schramm, který sám zanedlouho skončil rukou atentátníka. ÚDV při pátrání po podrobnostech žádal i  dnešní ruské úřady o dokumentaci, ovšem odpovědi byly více než vyhýbavé. Dotyčná žena, agentka NKVD Jelizaveta Paršina, už je prý po smrti a další skutečnosti jsou ještě předmětem utajení. Řada skutečností opravdu hovoří ve prospěch teorie, že Masarykovou smrt mají na svědomí agenti NKVD, kteří jako smrtící komando vtrhli do Masarykova soukromého bytu a vyhodili jej z okna. Ve hře byla i teorie, že Masaryk vypadl při zoufalé snaze svým pronásledovatelům uniknout. Skutečnou pravdu se však už nejspíše nikdy nedozvíme. Byla to skutečně Stalinova prodloužená ruka, která vyhodila ministra zahraničí z okna? Byl to protest zoufalého člověka, který nemohl dál nést svůj osud, nebo nešťastná náhoda? Pokud šlo o vraždu, zůstane nejspíše nepotrestána, protože vrazi i svědkové jsou s největší pravděpodobností po smrti. Vyšetřování bylo zastaveno.

 

Zdroj: 21stoleti.cz

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Záhadná úmrtí   Ostatní  


Kategorie Záhadná úmrtí


Mimozemšťané jsou tady - přísně tajné vzpomínky Mr. XMimozemšťané jsou tady - přísně tajné vzpomínky Mr. X
Americká vláda tají vše o mimozemských kontaktech. Lidstvo je výsledek genetické manipulace. „Roswell Man“, který viděl tisíce důkazů o UFO a mimozemské přítomnosti na naší planetě, promluvil a zemřel.



Záhadná úmrtí ufologů a vědcůZáhadná úmrtí ufologů a vědců
Mnoho amerických ufologů zemřelo za podezřelých okolností. Upozornil na to bývalý poradce americké vlády Timothy Hood. Velmi rizikové povolání může mít také britský vědec, který pracuje pro určitý druh výzkumu.



Fenomén samovolného vzníceníFenomén samovolného vznícení
Vypadá to, jako tuctová scéna z Hollywoodu. Z ničeho nic z člověka vyšlehne plamen a během chvilky z něj zbude pouze hromádka doutnajícího popelu. Tohle ale není film. Je to oficiálně potvrzená realita, která nemá dosud jasnou příčinu...



Záhadná úmrtíZáhadná úmrtí
Po útoku v Oklahomě jméno Mikea Loudenslagera zůstalo v srdcích mnoha rodin. Varoval několik lidí, kteří měli své děti ve školce umístěné v budově, aby je odvedli. Asi věděl něco více než ostatní. Brzy byl nalezen mrtvý.



Záhadná úmrtí - 2. částZáhadná úmrtí - 2. část
Jak vlastně zemřely slavné osobnosti historie jako Milan Rastislav Štefánik, Geli Raubalová (neteř Adolfa Hitlera) a jiné významné historické postavy?


Kategorie Ostatní


Očkování: všechna pro i protiOčkování: všechna pro i proti
Každý, kdo se narodí zde, musí být povinně očkovaný. Necháváme se očkovat i dávkami, které nejsou povinné, ale mají chránit naše zdraví. Kupujeme si je dobrovolně, i když často mají mnoho vážných vedlejších účinků. Někdo je pro, jiný proti.



Rozhovor s Dianou Klibániovou, slečnou,  která si prošla peklem!Rozhovor s Dianou Klibániovou, slečnou, která si prošla peklem!
Když jsme zdraví, málokdo z nás si dokáže představit, že by se náš život mohl změnit během chvilky v holý boj. Dianě se to stalo. Byla jí diagnostikována rakovina kosti.



Mýty a fakta o šikaně na školáchMýty a fakta o šikaně na školách
Šikana se vyskytuje na většině škol a setkal se s ní téměř každý druhý žák. Přesto se školní šikana bagatelizuje a koluje o ní řada polopravd a mýtů...



Mýty a fakta: sexuální zneužívání dětíMýty a fakta: sexuální zneužívání dětí
Jako skoro všechno na tomto světě i sexuální zneužívání dětí má své mýty a fakta. Možná jsme se až doposud domnívali, že o této problematice víme vše. Mohli jsme se však opravdu zmýlit.



Navštívil vás duch? Nebojte se. Možná máte jen halucinaceNavštívil vás duch? Nebojte se. Možná máte jen halucinace
David Stannard trávil sám klidně večery ve svém domě ve východní Anglii a jednoho dne zjistil, že se s ním na televizi dívají další lidi. Nějaký školák a dva vojenští piloti RAF. Nebyli to však duchové, ale problém se zrakem.



Jak je to s letním a zimním časem. Zimní sice existuje, ale...Jak je to s letním a zimním časem. Zimní sice existuje, ale...
Čas, který používáme v létě, se nazývá letním časem, byť začíná na jaře a končí na podzim. Přesněji řečeno se jedná o Středoevropský letní čas (SELČ) a jeho cílem je poměrně diskutabilní úspora energie a tedy finančních prostředků.



Věštění: Budoucnost může být ukryta na dně šálkuVěštění: Budoucnost může být ukryta na dně šálku
Budoucnost můžeme předpovídat mnoha způsoby. Známé jsou především starodávné metody, jako je čtení z ruky, křišťálové koule a karet. Věštit se dá ale takřka ze všeho. Populární je věštba ze dna šálku!



Všechno o neandertálcíchVšechno o neandertálcích
Informace o našich prehistorických bratrancích neandertálcích se každým výzkumem rozšiřují a obohacují. Z nejnovějších informací jsme vytvořili obraz, jaký tento člověk byl a jak žil. Záhady ovšem zůstávají.



Zábava matek z USA – dítě, zobrazení dokonalostiZábava matek z USA – dítě, zobrazení dokonalosti
Ideální dětství každý vidí pro své dítě jinak. Většina holčiček si ale hraje s panenkami. Američtí rodiče jsou poněkud jiného názoru. Svým dcerám berou dětství a nutí je předčasně vyspět!



Příznaky transformacePříznaky transformace
Měníte se. Poznáte na sobě alespoň jeden z 51 symptomů spirituálního probuzení? Poradíme, jak s touto transformací naložit...




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí