Člověk: Záhada „nahé opice“

 

Člověk: Záhada „nahé opice“

Od opic se lišíme svou daleko vyšší inteligencí, dělbou práce a kreativitou, ale také holou kůží. Jak jsme k ní přišli? Existují různé hypotézy, například, že naši předkové žili v zavodněných oblastech a díky tomu línali, nebo že srst začali ztrácet, když se oblékli do kůží, nebo že jsme výsledek mimozemského zásahu do DNA. Vědci v poslední době preferují názor, že to bylo jinak. Ani močály, ani oblečení, ani mimozemšťané.

 

Když pozorujeme opice a opičky, všimneme si nápadné podobnosti mezi námi. Například šimpanzi se hlasitě smějí jako my, nastavují dlaň, když se dožadují jídla, a vrtí hlavou na znamení odmítnutí. Geneticky není mezi lidoopy a člověkem velký rozdíl. U našeho nejbližšího příbuzného - šimpanze - je shoda v genomu až 97%. Předkové lidí a šimpanzů se od sebe geneticky oddělili asi před 6 miliony let; gorilí předek se oddělil od linie člověk-šimpanz asi před 10 miliony let.

 

Ochlazování těla

Předkové homo sapiens ztratili srst, aby se jim nepřehříval mozek. Říká to poslední vědecká teorie. Podle ní se naši předkové potřebovali zbavit srsti, aby mohli chodit po dvou končetinách a nepřehříval se jim mozek. A tak jsme jediní primáti, kteří mají holou kůží. Holá kůže dovoluje člověku, aby se potil, a tak ochlazoval své tělo; bylo to důležité, když naši dávní předkové začali chodit po zadních a začali se jim zvětšovat mozky. Přehřátí mozku je zvláště nebezpečné, což znamená, že musel existovat silný evoluční tlak směřující k uvolňování zbytečné teploty v lidském těle vylučováním potu, říká prof. Nina Jablonski, antropoložka na Pensylvánské státní univerzitě.

 

„Dnes máme docela dobré důkazy pro to, že to byla hlavní příčina toho, že ke ztrácení srsti začalo docházet asi před milionem let,“ říká Jablonski. Lidská kůže je bohatá hlavně na ekrinní potní žlázy, které produkují roztok, který se rychle vypařuje, což způsobuje odvádění horka z těla. Řídké tělesné chlupy se splétaly, a tak omezovaly ochlazování. Je to jen hypotéza, ale profesorce Jablonské se zdá být ta nejlepší. Šlo o termální regulaci. Naši předkové se stali mistry v pocení. Vědci mají důvod si myslet, že to bylo rychlým pohybem po zemi v horku; našli ve východní Africe více než jeden milion let starou kostru „chlapce z Turkany“. „Moderní“ kostra umožňovala dobrý pohyb na nohách. Hominidi zřejmě už chodili a běhali většinu dne. „Museli mít holou kůži, aby přežili a udrželi si svůj mozek v chladu,“ vysvětluje profesorka. Zranitelnost holé kůže potom vynahrazovala tmavá pigmentace, která se podle genetiků vyvinula v té době. Teprve po migraci našich tmavých předků směrem z Afriky, se vytvořily světlejší varianty kůže.

 

V africké kotlině u jezera Turkana (Etiopie-Keňa) se teplota vzduchu miliony let pohybovala kolem 29 st. C, dnes tam teploty míří k 40 stupňům. Kdysi byla tato oblast úrodnější. Byly zde nalezeny kosterní pozůstatky hominidů jako Kenyanthropus platyops (3,5 milionu let), homo habilis (2 miliony let) a více než milion let stará kostra „chlapce z Turkany“ tzv. homo ergaster. Hominidi začali opouštět lesy a osídlovat savany už asi před 1,7 milionu let. Tehdy se jim začaly prodlužovat jejich končetina a nos začal vyčnívat. O srst přišli asi před 1,2 milionem let – dá se to zjistit podle specifického genu, který souvisí s tmavou barvou kůže.

 

A kdy se lidé začali oblékat? Vědci vypátrali, že šatní veš, která se zdržuje jenom v oblečení, se vyvinula ze vši dětské teprve asi před 70 000 lety. Do té doby chodili naši předkové nazí.

 

Jiné vědecké teorie

Nápad, že ztráta srsti regulovala teplotu těla lépe při pobíhání po holých afrických savanách, je dobrý, ale nahé tělo ztrácelo daleko rychleji teplo za chladných afrických nocí. Máme i další teorie: bylo to kvůli parazitům. Teorii vymysleli angličtí vědci Dr. Mark Pagel a Dr. Walter Bodmer, kteří dodávají: potom začalo být nahé tělo sexuálně zajímavější a přirozeným vývojem vítězili stále méně chlupatí jedinci. Jednu dobu byl počet homo sapiens velmi malý, dosahoval jen několik desítek tisíc jedinců. Nahé pohlavní znaky byly nápadnější a bylo také vidět, zda má jedinec parazity, nebo ne, čili jak je zdravý – což mohlo být v té době důležité pro přežití. Dodnes se ženy bolestivě zbavují zbytků svého ochlupení, což může být poslední echo pradávného instinktu, který velel: „Ukaž kůži!, nebo zemřeš bez dětí“, říkají tvůrci této teorie.

 

„Cizí“ DNA - starou asi dva miliony let - objevil v Africe dr. Joshua Akey. Možná se mu podařilo najít důkaz genetického zásahu do DNA našich dávných předků... | Epochální objev: Záhadná lidská DNA nalezena! >>>

 

Zdroje:
http://www.independent.co.uk/news/science/why-humans-lost-their-body-hair-to-stop-their-brains-from-overheating-as-we-evolved-8498623.html
http://www.livescience.com/18892-gorillas-humans-gene-sequence.html http://news.discovery.com/human/evolution/humans-lost-fur-hot-climate.htm
http://www.nytimes.com/2003/08/19/science/why-humans-and-their-fur-parted-ways.html?pagewanted=all&src=pm
http://www.livescience.com/37309-modern-humans-left-africa-toba-eruption.html
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/artchild/

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   člověk   Záhada