Sondu Fobos-Grunt zastavily vadné čipy

Sondu Fobos-Grunt zastavily vadné čipy

„K pádu ruské sondy Fobos-Grunt mohly přispět vadné počítačové čipy,“ napsala v úterý agentura Itar-TASS. Šéf ruské kosmické agentury Roskosmos to nevyloučil, ale dal přednost vysvětlení, že sonda selhala, protože část počítačového systému se opakovaně restartovala vlivem působení kosmického záření.

Historka s čipy zní jako vtip, a právě proto by mohla odpovídat realitě. Podle Vladimíra Popovkina z Roskosmosu vedlo k restartu silné kosmické záření, které způsobilo poruchu v pamětech během druhého oběhu Země. Sondu se už nepodařilo dostat pod kontrolu a zřítila se 15. ledna k Zemi. Lavočkinova kancelář, která měla program na starosti, byla potrestána. Tento ruský, dříve sovětský výrobce kosmické techniky ale dosud podobný systém nevytvářel. Pro systém byly zřejmě nakoupeny neautorizované díly, které záření nedokázaly odolat.

Lidská chyba způsobila konec nejednoho skvělého projektu a tím plán dopravit z Fobosu na Zemi půdu skutečně byl. Opravdu velká výzva. Kdo ruské nešikovnosti při stavbě sondy nevěří, může setrvat u původních teorií. Mimozemská teorie: sondu eliminovala energetickým výbojem záhadná mimozemská sonda Black Knight. Konspirační teorie: Sondu zlikvidovalo americké zařízení HAARP. Přišel s tím ruský generál, bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov.

Vývoj sondy začal v roce 2001. Sonda byla vypuštěna 8. listopadu 2011. Zpočátku vše probíhalo bez potíží, pak se ale nezapnul motor, který ji měl dopravit na vyšší oběžnou dráhu a nasměrovat k Marsu. Selhání softwaru se předpokládalo od začátku. Sonda zpočátku vážila 14,6 tuny.

Fobos je vnitřním a větším ze dvou měsíců. Existenci měsíců předpověděl již Johannes Kepler. Fobos má protáhlý fazolovitý tvar a je s největší pravděpodobností zachycenou planetkou. Působením slapových sil doba oběhu kolem Marsu stále zkracuje. V důsledku toho se předpokládá, že se zhruba za 50 milionů let zřítí na povrch Marsu. Koncem 50. let 20. století ruský astrofyzik Josif S. Šklovskij vyšel z nepřesných údajů o velikosti Phobosu, o zrychlování oběhu měsíce kolem planety a z předpokladů o hustotě marsovské atmosféry. Dospěl k závěru o mimořádně nízké průměrné hustotě tohoto tělesa, která se dala vysvětlit tím, že měsíc je dutý.

Zdroje: novinky.cz, wikipedia.org

Další příspěvky autora: heartblue

Články ve stejných kategoriích:

Vesmír   Mars