Problém pro vesmírné cestovatele: zastihne je Alzheimer

 

Problém pro vesmírné cestovatele: zastihne je Alzheimer

Je to už více než padesát let co člověk pokořil hranice vesmíru. Dnes sice hrdě čteme a slyšíme o dalších „letech do vesmíru“, ty se ovšem ani po tak dlouhé době nestaly levnou rutinou a navíc naše jediná zkušenost s vesmírem už více než 40 let souvisí pouze s lety na oběžnou dráhu do výšky kolem maximálně 400 kilometrů.

 

V roce 2004 vyhlásil prezident Bush v euforii po přistání dvou pojízdných laboratoří na Marsu novou éru americké kosmonautiky. Ta byla jeho nástupcem ovšem rozprášena a dnešní plány NASA tak počítají jen s pilotovaným obletem Měsíce (snad kolem roku 2019) a pozdějšími misemi k blízkým asteroidům.

 

Let na Mars je zatím odložen na neurčito, tedy pokud se ho nechopí některá z dalších kosmických agentur. Rusko je ovšem na poli kosmonautiky už dlouho bezzubé a pouze přešlapuje na jednom místě, Evropa pořádné zuby nikdy ani neměla a Čína je ráda, když se dostane na svou malou orbitální stanici.

 

Mezitím tak probíhá pouze čilý nepilotovaný průzkum Marsu a undergroundový výzkum dlouhodobých letů. Ten si klade za cíl zjistit, jaký vliv má dlouhodobý pobyt ve vesmíru na člověka. Částečně se zde z nouze spojují dva aspekty výzkumu. Na palubě Mezinárodní kosmické stanice se studuje vliv zejména nízké gravitace, automatické sondy pak při svých letech do vzdálených končin Sluneční soustavy zkoumají kosmické záření apod.

 

Je nutné tyto dvě věci oddělovat. Na oběžné dráze jsou totiž astronauti stále částečně chránění zemským magnetickým polem, což je luxus, který při letu na Mars a ani na samotné rudé planetě mít nebudou.

 

Vědci dnes studují vlivy dlouhodobého vesmírného letu ze všech možných úhlů pohledu. Nejen co se vlivu kosmického záření týče, ale také pokud jde o výběr jídelníčku, vliv nízké gravitace na svalstvo a orgány nebo nejrůznější sociologické aspekty. Ty posledně jmenované byly zkoumány na Zemi při experimentu Mars 500, kdy bylo několik lidí na dlouhou dobu izolováno v modulech ne nepodobných kosmické lodi. Předchůdcem tohoto pokusu byl i československý experiment s názvem Štola.

 

 

NASA se chystá na pilotovaný průzkum asteroidů. Na videu průlet nad jedním z největších – planetkou Vesta.

 

Problém se zářením

Kosmické záření bude při meziplanetárních letech jeden z klíčových problémů. Na stole se objevil už během letů na Měsíc a dodnes je velmi populárním tématem mezi lidmi, kteří nevěří, že Američani někdy na Měsíci skutečně byli. Máme samozřejmě na mysli Van Allenovy radiační pásy. Jedná se o oblasti, ve kterých je zachyceno záření ze Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 400 až 50 tisíc kilometrů od Země. Astronauti se však během letu k Měsíci pohybovali v oblasti s nízkou intenzitou záření a to ještě jen po krátkou dobu. Dávka záření, kterou dostali, tak byla velmi malá. Samotný modul byl pro tyto účely obalen tenkou vrstvou hliníku.

 

Van Allenovy radiační pásy | Wikipedia

 

Let k Marsu a zpět ovšem podle odhadů potrvá až tři roky, během kterých jistě dojde k mnoha velkým slunečním bouřím. Předpoklad je takový, že před slunečním zářením (zejména protony) budou astronauti chránění jednak základním štítem v celé lodi a poté ve speciálním dobře odstíněném modulu, do kterého se v případě potřeby schovají.

 

Mnohem větší riziko tak představují těžké vysokoenergetické částice, které k nám přicházejí z Galaxie a vznikají při výbuchu supernov. Ochránit spolehlivě astronauty před tímto zářením je technicky v podstatě nemožné. Celá loď by musela být obalena dvoumetrovou vrstvou betonu či olova. To by bylo nejen technicky ale zejména finančně velmi náročné. V kosmonautické platí, že každý kilogram vyslaný „nahoru“ stojí obrovské peníze.

 

Vědci už dlouho vědí, že dávky tohoto záření jsou pro člověka nebezpečné. Z dlouhodobého hlediska mohou způsobovat rakovinu, ale mohou mít na svědomí také další zdravotní následky. Jaké? Dlouho nebylo známo, jaký další vliv by mělo záření na fyziologii astronautů.

 

Teprve nyní zveřejnili vědci z University of Rochester Medical Center (URMC) v New Yorku studii, podle níž může mít vysokoenergetické záření vliv na degradaci mozkové funkce a dokonce vést k Alzheimerově chorobě nebo alespoň urychlit její příznaky.

 

Vědci se zaměřili zejména na vliv iontu železa, který vzniká při výbuchu supernovy a testovali vliv vysokých dávek záření na laboratorních myších.

 

Při pobytu na Marsu by mohli být astronauti teoreticky chránění tím, že by své dočasné příbytky postavili pod povrchem. Podobné návrhy na podpovrchové základny existují také v případě kolonizace Měsíce. Nové plány NASA ovšem hovoří o výzkumu asteroidů, na kterých by podobné příbytky byly realizovány asi jen dost těžko.

 

Zdroje: http://www.urmc.rochester.edu/news/story/index.cfm?id=3713, Wikipedia, flickr.com

 

 

 

 

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Mars   Věda   NASA   Kosmická loď   Cestování   Vesmír   Zajímavosti