Přiblíží nás ke hvězdám jaderná medúza?

 

Přiblíží nás ke hvězdám jaderná medúza?

Média si v uplynulých měsících smlsla na údajném objevu „druhé Země“ - planety Gliese 581 g, která se nachází něco přes 20 světelných let od nás. Nejrůznější spekulace o vhodné atmosféře i teplotě na povrchu jsou bohužel přehnané. Planeta měla být objevena už před dvěma lety americkým týmem, ovšem o pár týdnů později byl její objev zpochybněn evropskými astronomy.

 

Exoplaneta Gliese 581 g

Exoplanetu Gliese 581 g nevidíme, pouze pozorujeme její možný gravitační vliv na mateřskou hvězdu. Problémem je, že okolo mateřské hvězdy obíhá celkem nejméně 5 planet a každá z nich hvězdu gravitačně ovlivňuje. Nasimulovat tak situaci v daném planetárním systému není ani trochu jednoduché. Dle nejnovější studie, jejímž autorem je původní objevitel, sice planeta existuje, avšak míra pochybností je více méně stejná jako před dvěma lety.

 

Mateřská hvězda Gliese 581 je navíc červeným trpaslíkem – menší a chladnější hvězda než naše Slunce, která v době svého mládí vyzařuje mnoho škodlivého záření. Když k tomu přičtete, že Gliese 581 g bude nejméně dvakrát hmotnější než Země a o složení atmosféry či podmínkách na povrchu nevíme zhola nic, nepatří tato planeta tak úplně mezi nejatraktivnější cíle případných budoucích kolonizačních choutek.

 

Je ovšem pravdou, že astronomové v poslední době objevují jiné planety, které mohou být potencionálně obyvatelné.

 

Jaderná medúza

Jak ovšem tyto světy prozkoumat z blízka, když nejdál kam jsme se dokodrcali, byl náš Měsíc? Vědec v důchodu Johndale Solem přichází se zajímavým návrhem. Ten není ve svém základu nový a jeho počátky najdeme v polovině minulého století pod názvem Projekt Orion.

 

Pro vysvětlení principu nového projektu pod názvem Medúza trochu odbočíme, i když u dobývání vesmíru zůstaneme. Představte si kosmickou loď, která se vrací z vesmíru zavěšená na padácích. To není sci-fi, ale realita. Na padácích přistávaly lodě Apollo, dnes tak činí ruské Sojuzy, čínské lodě Šen-čou i bezpilotní Dragony.

 

A nyní vezmeme loď zavěšenou na trochu větším padáku, vyrobeném samozřejmě z jiného materiálu a dáme ji přímo do kosmického prostoru. Mezi padákem a lodí odpálíme menší jadernou bombu. Výbuch vyvolá pořádný impuls a vlna se „opře do padáku“.

 

Není asi překvapením, že Johndale Solem je bývalým zaměstnancem legendárních Národních laboratoří Los Alamos, ve kterých se během války zrodila jaderná bomba. Jeho koncept vesmírného plavidla nese označení Medúza a oproti staršímu návrhu Orion používá právě „padák“ namísto tlačné desky.

 

Využití plachty ve vesmíru není zcela nové. Už nyní se v kosmickém prostoru testují malé sluneční plachetnice, které pohání síla slunečního větru (částic ze Slunce).

 

Schéma pohonu: Medúza kombinuje jaderné pulsy a plachtu.
A – kosmická loď
B – mechanismus navijáku, C – kabel
D – tažná lana
E – padák (plachta)
Credit: George William Herbert/Wikimedia Commons.

 

Po příletu k cíli by mohlo dojít k otočení plachty a celý mechanismus by byl použit pro zpomalení lodě. Přesné parametry nejsou známy, návrh předpokládá využití materiálů, které budou teprve vyvinuty. Lan pro uchycení padáku by ovšem mělo být několik tisíc a mohly by být vyrobeny z polyetylenu. Průměr plachty by dosahoval řádově stovek metrů.

 

Jen tak pro zajímavost, nejoptimističtější varianta projektu Orion předpokládala využití 300 000 bomb a dosažení maximální rychlosti 10 000 km/s, což je asi 3,3% rychlosti světla. K nejbližší hvězdě Proximě Centauri by loď letěla 133 let, ke zmínění exoplanetě Gliese 581 g (pokud existuje) pak asi 650 let.

 

Úvahám zatím brání mimo jiné legislativní překážky. Využití jaderných bomb je totiž dle mezinárodních dohod ve vesmíru zakázáno. To by byl ovšem ten nejmenší problém.

 

Medúza asi nebude v první fázi použita pro mezihvězdné lety. Nejdříve by mohla pohánět lodě pro průzkum vzdálenějších končin Sluneční soustavy, v budoucnu pak bezpilotní sondy k nejbližším planetám u cizích hvězd.

 

Proč hledáme planety, na kterých je možný život?
Nejde jen o zvědavost, zda jsme ve vesmíru sami.
Zemi jednou zničí Slunce...
...pokud to nějakou náhodou nestihne lidstvo dříve.
Lidstvo Zemi dříve nebo později vyčerpá. Počet obyvatel planety raketově roste. Nevěříte? Čtěte zde: http://internetweek.cz/zeme/zeme-clovekem-osidlena-v-lete-2012 >>>

 

Zdroje:
http://www.centauri-dreams.org/?p=23765
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Orion_(nuclear_propulsion)
Ilustrace: NASA - Projekt Orion

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Vesmír   Věda   Technika   Zajímavé myšlenky