Země je naší kolébkou, ale každý musí jednou svou kolébku opustit. Dokážeme někdy přeměnit Mars v obyvatelnou planetu? Jak toho docílit?
Expanze lidstva do vesmíru je nutnost. Pokud krok do neznáma neučiníme, pak jako živočišný druh vymřeme. V kratším časovém horizontu jde o vyčerpání neobnovitelných zdrojů, se kterým se dá aspoň teoreticky bojovat. Za několik miliard let ovšem bude dělat problémy naše Slunce, které se začne roztahovat a v jeho ohnivé náručí skončí i naše současná planeta. Po odhození plynné obálky zbude ze Slunce jen malý a pomalu chladnoucí bílý trpaslík.
Expanze lidstva má v současné době poměrně jasné obrysy. První štací by měla být rudá planeta Mars, druhou Jupiterův měsíc Europa, pod jehož ledovou krustou se možná nachází oceán kapalné vody.
To vše samozřejmě za předpokladu, že se dříve nevyhladíme jadernými bombami, k čemuž máme stále více než blízko nebo se neumlátíme klacky po nějaké velké ekonomické a sociální krizi či vleklém konfliktu kultur a náboženství.
Počátkem srpna 2012 přistála na povrchu Marsu pojízdná laboratoř Curiosity. Pokud se podíváte na dech beroucí fotky z místa přistání, uvidíte hory v pozadí ale jinak jen rudou a suchou krajinu, občas okořeněnou větším či menším balvanem. A nejinak to vypadá na jiných místech čtvrté planety Sluneční soustavy.
Hory v pozadí, jak je vidí pojízdná laboratoř Curiosity
Mars: rudá a suchá krajina
Čtěte na internetWEEK.cz
http://internetweek.cz/mars/video-i-zivy-prenos-na-marsu-pristane-pojizdna-laborator-curiosity >>>
http://internetweek.cz/mars/laborator-curiosity-uz-pracuje-na-marsu >>>
Jak bychom dopadli, kdybychom se chtěli projít po Marsu bez skafandru? Během pár sekund byste se usmažili ve vlastních tělních tekutinách, přestože je na povrchu dosti velká zima. Mars je pro člověka nehostinným světem a to z mnoha důvodů:
TIP: jaké je zrovna počasí na Marsu se dozvíte zde: http://cab.inta-csic.es/rems/marsweather.html (data pochází právě z Curiosity)
Pozitiva jsou alespoň taková, že den na Marsu trvá skoro stejně dlouho jako na Zemi a na rudé planetě také dochází ke střídání ročních období.
Jak to bylo kdysi?
Před 4,1 až 3,7 miliardami lety v době zvaném Noachian měl Mars docela slušný náběh na solidní planetu pro život. Na Mars dopadaly obří planetky a komety (podobně tomu bylo na Zemi), takže planeta byla doslova posetá krátery o průměru i několika kilometrů. Na druhou stranu probíhala silná vulkanická činnost. Na Zemi sice výbuch sopky není nic pozitivního, bere životy, přerušuje leteckou dopravu, ale pro život je zcela klíčová! Stejně tak tomu bylo na Marsu, kde sopky udržovaly existenci husté atmosféry. Na povrchu zřejmě byly řeky a možná i oceány kapalné vody.
Pak ale přišla doba zvaná Hesperian a vulkanická činnost začala ustávat, atmosféra řídla a voda z povrchu se vypařovala do atmosféry, kde byla později zřejmě rozložena slunečním zářením.
Postupem času přešel Mars do éry Amazonian a rudá planeta se stala nehostinným světem.
Video: Přistání na Marsu včetně zvuku jak jej zachytila kamera laboratoře Curiosity
Co s tím?
Pokud bychom chtěli na Marsu zahájit proces terraformace (předělat Mars na Zemi), byl by to běh na dlouhou trať. V první fázi bychom potřebovali zvýšit tlak atmosféry, který je nyní asi procentní ve srovnání se Zemí. Způsobů, jak to udělat, je více. Mohli bychom na oběžnou dráhu umístit obří zrcadla, která by zahřála polární čepičky obsahující zmrzlý oxid uhličitý a led. Další možností je doprava oxidu uhličitého z Venuše (dnešními technologiemi pomalé a drahé) nebo řízené dopady planetek a komet. Další možností je vytvořit na povrchu továrny, které by produkovaly skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý.
Jakmile bude vyšší tlak, musíme trochu změnit složení atmosféry. Nejprve bude nutné dopravit na Mars dusík. Toho lze opět docílit například řízenými dopady planetek či komet nebo sestřelením měsíce Marsu Phobos, který je mimochodem na takové dráze, že za pár milionů let bude tak jako tak roztrhán slapovými silami planety.
Jakmile budeme mít atmosféru z dusíku a příměsi oxidu uhličitého, bude už i teplota na povrchu vyšší vlivem skleníkových plynů. Poté můžeme vysadit na Marsu primitivní organismy (například lišejníky) produkující kyslík.
Voda by problém být neměla. Jednak ji můžeme dovést jako sekundární materiál z výše zmíněných dopadů planetek a komet ale také by měla být pod povrchem a to ve velkém množství.
Problémem ovšem bude nízké magnetické pole. To může zapříčinit, že se nám celá terraformace postupně zase rozsype jako domeček z karet. Bohužel s magnetickým polem neuděláme nic jen tak mávnutím kouzelného proutku. Jednou z mála možností je stavba umělého nebo „dovlečení“ přirozeného měsíce. Mars sice má už dnes dokonce dva Měsíce (Phobos a Deimos) ale to jsou jen malé balvany, které na „rozhýbání“ nitra Marsu a utvoření magnetického pole nestačí.
Pět nedávných absolventů francouzské školy vizuálních efektů ArtFX připravilo krátký asi šestiminutový film, který se věnuje terraformaci Marsu lidmi. Ve filmu jsou pro první fázi (zvýšení tlaku atmosféry) využity zcela evidentně továrny na „dolování“ oxidu uhličitého z marsovských hornin.
Terraform from ArtFx on Vimeo.
Zdroje: NASA, youtube.com
Další příspěvky autora: exoplanety.cz
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!