Taky vám na známé teorii velkého třesku vadí, že náš nepředstavitelně obrovský vesmír měl vzniknout z miniaturní kuličky? Pokud ano, nabízí vám východisko další bláznivá teorie zvaná ekpyrotická.
Současnou základní představou o původu a vývoji vesmíru je scénář velkého třesku s inflační fází. Podle základního modelu velkého třesku náš vesmír vznikl ze singularity, bodové oblasti prostoru a energie. Fázi překotného rozpínání vesmíru, která měla nastat ihned po výbuchu, vědci nazývají inflace. Ekpyrotická teorie přichází s myšlenkou, že náš současný vesmír vznikl ze srážky dvou třídimenzionálních vesmírů. Název je odvozen z řeckého slova ekpyrosis – požár. Poté, co se vesmír bude rozšiřovat miliardy světelných let, jednoho dne se vše otočí a dojde k jeho maximálnímu smrštění. Rychlost a energie smrštění vesmíru vytvoří další mohutnou kolizi a v té se vesmír znovuzrodí. Tento cyklus se opakuje donekonečna. Zajímavé mi na této teorii připadá hlavně to, že teorie předpokládá existenci jiného vesmíru, který je paralelní vůči našemu.
Že existují paralelní vesmíry, není nic nového, s jejich existencí se seznamovali lidé už od dávných dob během tzv. astrálního cestování. Někteří přitom objevili paralelní světy, paralelní Zemi. Moderní fyzika se tak dostává ve svých představách do těsné blízkosti zkušeností, které bývají zahrnovány pod pojem okultismus. Vypadá to absurdně, ale co když je tomu opravdu tak a lidé ve svých snech nebo během mimotělní zkušenosti (tzv. Out of Body Experience - OBE) mohou skutečně navštěvovat paralelní vesmíry? Takové zážitky popisuje například Američan Robert A. Monroe. Ten ve svých knihách zachytil řadu podivných cest svého nehmotného těla, při nichž zjistil, že existuje paralelní vesmír, a dokonce se tam opakovaně vydal. Tento vesmír nebyl identický s naším, a přesto v něm žili lidé, kteří sice používali odlišnou techniku, ale byli nám velmi podobní a vytvořili svoji vlastní civilizaci. Monroe tam dokonce našel svého dvojníka, ženatého muže, který žil svůj odlišný život v tomto světě.
Čtěte dále v magazínu internetWEEK.cz | Co je astrální cestování - Robert A. Monroe
Jindy zase Monroe během zážitku OBE zasunul ruku někam – snad do jiného světa - a za tu ho k jeho zděšení uchopily nějaké bytosti a nechtěly ho pustit. Naštěstí se ukázalo, že bytosti nemají zájem mu ublížit a své sevření nakonec uvolnily. Podobných zážitků, někdy dosti strašidelných, měl Monroe více. Kdyby astrální zážitky odpovídaly realitě, znamenalo by to nejen, že paralelní svět existuje, ale také že je poměrně snadné ho navštívit. A to nejen při vědomém astrálním cestování, ale pravděpodobně také během snů.
Jak to vidí fyzikové
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír před 13,7 miliardy let z tzv. singularity, nejprve se obrovskou rychlostí rozpínal a pak se jeho rozpínání zpomalilo až na současnou rychlost. Protože zatím neexistují žádné modely systémů s charakteristikami bodu singularity (teplota a tlak jsou tam nekonečné), zůstává toto období historie vesmíru nevyřešeným fyzikálním problémem. Přesto teorii velkého třesku přijalo od počátku 80. let 20. století mnoho vědců. Nicméně fyzikové dobře vědí, že teorie má své mouchy. Například neodpovídá na otázky: Proč se v počátečních stádiích vesmír rozpínal, a to dokonce rychlostí vyšší, než je rychlost světla? Kde se vzala enormně velká síla, která způsobila exponenciální rozpínání vesmíru? Proč tato síla působila jen po určitou dobu a pak zmizela? Tyto nejasnosti vedly několik teoretických fyziků, aby přišli s novou kosmologickou představou. Alternativní ekpyrotická teorie vznikla v roce 2001 v hlavách fyziků Paula Steinhardta, Justina Khoury, Neila Turoka a Burta Ovruta, kteří ji také propočítali. Podle nich vesmír vznikl srážkou dvou oddělených rovnoběžných bran (odvozeno od termínu membrána, která představuje tenké membráně podobnou strukturu ve vícerozměrném prostoru.) rozprostírajících se ve třech směrech do nekonečna, které k sobě byly zpočátku přitahovány nepatrnou silou. Podél čtvrté dimenze se k sobě brány velmi pomalu přibližují. Přitom přitažlivost mezi nimi roste a jejich pohyb se zrychluje, až skončí kolizí a vznikem nového vesmíru. Kinetická energie brán se přemění v horké záření. Zpočátku byl tedy náš vesmír chladný, pak se srazil s jinou membránou a touto srážkou vznikla energie, hmota a vesmírná struktura. A tak se vše opakuje cyklicky do nekonečna. Ekpyrotický model podle svých autorů řeší všechny nejasnosti teorie velkého třesku bez nutnosti zavádět inflační fázi.
Čtěte dále v magazínu internetWEEK.cz | Vesmír jako hologram – všechno je jinak
Závěrem
Představa vesmíru, který do nekonečna cyklicky vzniká a zaniká, je sice lidskému rozumu asi stejně přijatelná jako představa, že náš vesmír byl na počátku menší než jádro atomu. Ale takový vesmír přináší zajímavou perspektivu prožít nekonečný počet životů v nekonečném počtu vesmírů. Jak se s tím kdo dokáže vyrovnat a neskončit přitom v péči psychiatrů, je jiná otázka.
Zdroje: wikipedia.org, http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=106 , http://scienceworld.cz/neziva-priroda/branosvety-a-ekpyroticky-vesmir-5077
Ilustrační foto: http://deskarati.com/2011/05/23/a-brief-introduction-to-the-ekpyrotic-universe/
Další příspěvky autora: heartblue
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!