Zvířata jsou nám podobnější, než jsme tušili

 

Zvířata jsou nám podobnější, než jsme tušili

Mezinárodní skupina prominentních vědců zveřejnila v srpnu 2012 Cambridgskou deklaraci vědomí, v které vyhlašují svou podporu pro myšlenku, že některé živočišné druhy jsou vědomé jako my – přičemž seznam zahrnuje savce, ptáky a dokonce i hlavonožce. Vědeckou skupinu tvoří vědci různých specializací, mezi signatáři jsou Christof Koch, David Edelman, Edward Boyden, Philip Low, Irene Pepperbergová a mnozí další.
I když to možná nezní nějak zásadně, je vědecké prohlášení velmi významné. Může totiž postupně zlepšit chování člověka k jiným živočišným druhům. Vědecké důkazy stále více ukazují, že zmínění živočichové jsou úplně stejně vědomí jako my a není důvod, proč to nadále ignorovat.

 

Neokortex není nutný

Co je opravdu zajímavé na této deklaraci, je, že některé ze jmenovaných živočichů se vyvíjeli jinými evolučními cestami, zejména ptáci a hlavonožci. „Zdá se, že absence neokortexu neznemožňuje organismu, aby prožíval citové stavy. Důkazy naznačují, že některé živočišné druhy mají neuroanatomické, neurochemické a neurofyziologické substráty vědomých stavů spolu s kapacitou k projevení záměrného chování.“ Vědecké důkazy naznačují stále více, že lidé nejsou jediní živočichové, kteří disponují neurologickými látkami, které vytvářejí vědomí. Jak si dosud většinou mysleli.“

 

Papoušci, zebřičky a straky

Oblast výzkumu vědomí se rychle rozvíjí. Proto je k dispozici stále více dat a to vyžaduje pravidelné přehodnocení dříve přijatých názorů v této oblasti. Ptáci nabízejí ve svém chování, neurofyziologii a neuroanatomii do očí bijící příklad paralelní evoluce vědomí. Důkaz, že ptáci mají podobné vědomí jako lidé, poskytli afričtí šedí papouškové. Ukazuje se, že savčí a ptačí emoční sítě a kognitivní mikro-okruhy jsou si daleko podobnější, než se dosud předpokládalo. A co víc, některé ptačí druhy prokazují nervové spací vzorce podobné savčím včetně spánku REM, a neuro-fyziologické vzorce (zebřičky pestré), které vědci dosud spojovali s neokortexem – šedou kůru mozkovou – savců. Straky ukazují výrazné podobnosti s lidmi, velkými opicemi, delfíny a slony ve výzkumech zaměřených na zrcadlové sebepoznání.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Padesát fatálních selhání pokusů na zvířatech >>>

Zvíře bylo kdysi stroj

Myšlenka, že zvíře je věc, převládá už od říše římské. V té době (ale i mnohem později) byl ovšem za věc pokládán i otrok. V 17. století přirovnal zvířata ke strojům francouzský filosof Descartes. Domníval se, že nemají „citovou duši“ jako lidé, a tak je pitval za živa. Jak je vidět, skutečnost je vždy trochu složitější, a to ani nemluvíme o teorii Gaii, podle níž je Země superorganismus. Přestože v posledních desetiletích je zacházení lidí se zvířaty (zejména pokud se jedná o „domácí mazlíčky) stále něžnější, ve skutečnosti jiným živočichům žádná velká práva nepřiznáváme. Je sice zakázáno týrání zvířat, ale lov pro zábavu čehokoliv - co běhá, létá nebo plave - či laboratorní pokusy na živých zvířatech civilizovaná společnost toleruje, pokud tomu nehrozí totální vyhubení.

 

Zdroje:
http://news.discovery.com/human/genetics/animals-consciousness-mammals-birds-octopus-120824.htm
http://yourbrainandyou.com/tag/christoph-koch/
Foto: iSTOCK IMAGES

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   život   Zvířata