Unikla Země v roce 1883 o vlásek globální katastrofě?

 

Unikla Země v roce 1883 o vlásek globální katastrofě?

V dávné historii naší planety došlo k řadě velkých srážek s planetkami nebo jádry komet. Kosmický projektil patrně stál za vyhynutím dinosaurů i dalších masových vymírání. V historii lidstva jsme zatím měli štěstí. Jediným významným případem je tzv. Tunguská katastrofa. O této události toho bylo napsáno hodně. Kromě astronomických teorií o explozi menší planetky nebo fragmentu komety v atmosféře jsou zde samozřejmě také alternativní hypotézy.

 

Astronomové se dnes snaží nebezpečné planetky a komety najít a sledovat jejich dráhu. Bohužel zejména u těch menších je to velmi obtížné. Čas od času nás mine několikametrový objekt jen o pár set nebo tisíc kilometrů a velmi často se o něm dozvíme s předstihem pár hodin nebo dokonce až zpětně.

 

1883: z pekla štěstí nebo jen přelud?

V historických análech ovšem nalezneme příběh, o kterém se toho na rozdíl od Tungusky zase tolik nenapsalo. V roce 1883 jsme možná stáli na prahu obrovské globální katastrofy.

 

Astronom José A. y Bonilla (1853-1920) pořídil několik snímků Slunce na malé observatoři Zacatecas v Mexiku. Na snímcích se objevily podivné objekty, které velmi rychle přelétaly přes sluneční disk. Se svým pozorováním se Bonilla pochlubil světu až o tři roky později, kdy vyšel jeho článek v časopise L’Astronomie.

 

Odborná veřejnost se k pozorování postavila značně skepticky s tím, že se patrně jednalo o přelétající husy nebo o prach či nečistoty na objektivu.

 

V roce 2011 se k pozorování vrátili vědci z Mexické národní autonomní univerzity. Ve studii pod vedením Hectora Manterola popsali hypotézu, podle níž Bonilla v roce 1883 pozoroval průlet mnoha fragmentů komety okolo Země.

 

Rozpad komety na menší kousky je běžný. Může k němu dojít po průletu okolo Slunce nebo vlivem slapových sil jakékoli planety. Známý je případ komety Shoemaker-Levy 9 (titulní foto), která se rozpadla na několik fragmentů před tím, než v roce 1994 dopadla do atmosféry Jupiteru. Dalším příkladem je kometa Schwassmann-Wachmann 3.

 

Fragmenty komety Schwassmann-Wachmann 3 na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu.

 

Přestože hypotéza o průletu fragmentů komety nestojí na zcela pevných základech, Mexičané zašli ve své studii poměrně daleko. Podle jejich názoru nepozoroval přelet fragmentů přes Slunce nikdo další kvůli paralaxe. Jinými slovy: přelet fragmentů byl vidět jen z malé oblasti na Zemi. Pokud by to byla pravda, musely by objekty prolétnout velmi blízko od Země. Autoři to odhadli na vzdálenosti 600 až 8000 km od zemského povrchu. Velikost jednotlivých kusů se měla pohybovat mezi 50 až 800 metry.

 

Bonilla pozoroval Slunce během dvou dnů po celkovou dobu 3,5 hodin. Zaznamenáno přitom bylo 135 objektů za hodinu. Pokud vezmeme v potaz dobu, kdy Bodilla nepozoroval, měli bychom zde průlet 3275 objektů o odhadované celkové hmotnosti nejméně 1,8 miliardy tun.

 

Země se kolem Slunce pohybuje rychlostí zhruba 30 km/s. V roce 1883 jsme tak mohli být jen pár desítek sekund od totální zkázy… a nebo to vše byly jen husy. To se bohužel už asi nikdy nedozvíme.

 

Zdroje:
Interpretation of the observations made in 1883 in Zacatecas (Mexico): A fragmented Comet that nearly hits the Earth (http://arxiv.org/abs/1110.2798)
Wikipedia

 

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Mexiko   Katastrofy   Vesmír   Věda