Systém Klaus – Amnestie 2013

 

Systém Klaus – Amnestie 2013

Amnestie takového rozsahu, jakou vyhlásil český exprezident, se za posledních 20 let nekonala nikde v Evropské unii. Můžeme nastolit tři hlavní důvody, proč takovou plošnou milost vyhlásil:

 

• 1. Klaus se zbláznil
• 2. Klaus se zmýlil
• 3. Klaus sledoval jiné cíle

Osobně se domnívám, že první dva body (úplně) neplatí. Víme, že Klaus umí překvapit! Klaus se nebojí jít proti všem! Klaus je pragmatik a postupuje systematicky! Vždy sledoval vlastní cíle a záměry, které se mohou odhalit až po velmi dlouhé době.

 

Klaus má mnoho přátel

Klausův exporadce a spoluzakladatel ODS Petr Havlík napsal po amnestii následující věty: „Václav Klaus na sebe navázal početnou a vlivnou skupinu věrných, loajálních a závislých spoluhráčů a vykonavatelů jeho vůle. Patří sem i mnohá esa českého megabyznysu, u jejichž zrodu stály ty správné vazby a správné kontakty (Kellner a jiní). Ale nejsou to jen velcí hráči z privátní sféry, ale i manažeři státních a polostátních podniků (v čele s Romanem), ale i důležitá jména ve státní správě a v neposlední řade i justici. Stačí jmenovat třeba některé neúspěšné nominanty na soudce Ústavního soudu, např. JUDr. Sváčka či JUDr. Bureše. Je rovněž docela signifikantní, že se k jeho odkazu hrdě přihlásil ve svém předvánočním rozhovoru i legendární Roman Janoušek.“

 

„Amnestie promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení. Vztahuje se také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení. Amnestie se naopak netýká náhrady škody.“

 

Komu amnestie prospěje?

Vycházejme z toho, že se Klaus nezmýlil. Zřejmě chtěl ukázat tzv. soudcokracii - kterou opravdu, ale opravdu nemá v lásce - zač je toho loket. Ale protože má pod čepicí (stačí sledovat brilantní způsob převzetí chilského péra), můžeme si být jisti, že Šibal z Hradu sledoval ještě další záměry.

 

Livia Klausová

V úterý 8. ledna 2013 uvedl v České televizi v pořadu Události a komentáře Libor Zaorálek, místopředseda sněmovny za ČSSD, že do amnestie pravděpodobně spadne i jedna finanční instituce, v níž působila v dozorčí radě Klausova manželka Livia. Jedná se o První národní banku. Do té doby o této věci žádná média neinformovala. Mýlí se Zaorálek? Zaorálek také upozornil na vazbu mezi jedním obžalovaným z Berkovy kauzy (manažer Vladislav Větrovec) a Klausovým poradcem Milanem Kindlem. Zmínil dále jméno Sovák (může se jednat o soudce Zdeňka Sováka). Když zalistujeme staršími médii, najdeme článek MfD z roku 2010, kde se mimo jiné píše: „Západočeská univerzita se stala manželskou postelí, na které spolu obcovalo několik velmi nebezpečných zločineckých syndikátů. Organizovaný zločin ke svému životu nutně potřebuje napojení na stát, policii, státní zastupitelství a soudy. Přesně to Západočeská právnická fakulta umožnila několika zločineckým skupinám.“ Právě jmenovaný doc. Kindl byl svého času děkanem Západočeské univerzity. Za pozornost stojí, že pan docent zastupoval český stát v arbitráži s firmou Diag Human. ČR měla za zmařený obchod s touto firmou zaplatit odškodné přesahující 8 miliard. Jaký měl asi honorář pan docent?

 

http://zpravy.idnes.cz/nektere-mafianske-organizace-by-v-cesku-nemohly-existovat-kdyby-se-v-plzni-na-pravech-nepodvadelo-inm-/kavarna.aspx?c=A100122_183330_kavarna_chu

 

Weiglovi

Určitě rád pomohl dceři Jiřího Weigla, svého věrného spolupracovníka od roku 1990, Magdaleně. Klaus je kancléři zavázán možná víc, než si myslíme, například „kauza Savoy“.

 

„Několik dní před prezidentskou volbou v roce 2008 se do médií dostala videonahrávka ze schůzky hradního kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy. Spekulovalo se o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.“

 

Magdalena Weiglová média nezajímá, dopustila se totiž nedbalostního trestného činu, při řízení havarovala a přitom zemřela její kamarádka. Člověk ji může spíše politovat. Proč by ale Klaus kvůli ní dělal hromadnou amnestii? Mohl jí prostě dát milost. Byl by sice trochu kritizován za střet zájmů, ale vadilo by něco takového politikovi jeho formátu na konci kariéry? Sotva.

 

Nicméně je zajímavé sledovat v rámci amnestovaných síť různých potenciálních zájmových vztahů. Například vazba: Klaus-Weigl-Šlouf (Zeman)-Mrázek je opravdu bizarní až konspirační. Určitě dříme takových vazeb v Systému amnestie více.

 

„František Mrázek byl znám jako šéf českého podsvětí v 90. letech. Byl prý zastřelen kvůli prodeji firmy Setuza. Pachatel zůstává dodnes neznámý. Podle Idnes chodil Mrázek v době premiérství Miloše Zemana v letech 1998 až 2002 na Úřad vlády, kde se scházel s Miroslavem Šloufem, Zemanovým šéfem poradců.“

 

Ekonomické kauzy

Více než propuštění tisíců zlodějíčků zaujalo média to, že budou ukončeny nedořešené ekonomické kauzy, které trvají více než 8 let a v kterých šlo i o miliardy korun. „Nejvyšší státní zastupitelství odhadlo, že to bude znamenat zastavení zhruba 100 případů tunelování, korupce a velkých podvodů. Až sto tisíc poškozených lidí tak přijde o možnost vymoci zpět soudní cestou nějaké odškodnění“. (Respekt)

 

Argument Hradu, že by se české soudnictvím dostalo do konfliktu s evropským trendem zkracovat soudní spory, neobstojí. Podívejme se ale na to, jaké důvody mohl mít Václav Klaus, aby zvolil tuto verzi amnestie. Pavučina vztahů je v tom případě velmi nepřehledná a lze jen spekulovat, kde Klaus sledoval vlastní cíle nebo cíle svých přátel. Soudy budou muset zastavit stíhání lidí ve 13 velkých hospodářských kauzách - mezi nimi i kauzu miliardového krácení daní v rámci obchodů s pohonnými hmotami společností Bena a Tukový průmysl, kde byla poškozena státní ropná firma Čepro. Konečné slovo ale budou mít jednotlivé soudy. Právníci upozorňují, že amnestie uvolní defraudantům obstavené účty, na nichž leží asi dvě miliardy korun.

 

Osoby a firmy mediálně známých kauz, které zahrnuje amnestie

• 1. Berka Jiří - Zda se amnestie týká někdejšího konkurzního soudce Berky a dalších lidí, odsouzených v kauze podezřelých konkurzů, zatím není jasné. Trestní stíhání se sice táhne více než osm let a tresty nepřevyšují deset let, některým obžalovaným bylo ale obvinění sděleno až v roce 2006. Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, způsobil podle obžaloby škodu 264 milionů korun.
• 2. Dohnal František - Bývalý prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal dostal podmínku na 18 měsíců, Městský soud v Praze zamítl jeho odvolání. Osmiměsíční trest vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců se tak stal pravomocným. Dohnal podle zákona již nemohl vykonávat funkci prezidenta NKÚ, v čele úřadu nesmí být pravomocně odsouzená osoba.
• 3. Duda Radek – profesionální hokejista dostal loni tři měsíce vězení s ročním podmíněným odkladem za výtržnictví, když v Karlových Varech napadl chodce.
• 4. Janečka Martin - exnáměstek zlínské primátorky Martin Janečka za ČSSD odsouzený za korupci v listopadu 2012. Donedávna jeden z nejmocnějších zlínských politiků byl odsouzen kvůli podplácení. Za mřížemi měl strávit dva roky. Měl přezdívku „Mr. 10 procent“. Janečka vytvářel ve Zlíně velkou koalici s ODS, která zde vládla několik volebních období. Odmítl uposlechnout předsedu ČSSD a vyloučit ze zlínské organizace poslance Melčáka, který umožnil vznik Topolánkovy vlády. Spolu s ním byli odsouzeni Radek Dvořák a Dalibor Kučera. Příjemcem úplatku byl Petr Dokládal, insolvenční správce společnosti Arching Group. Té totiž firma Square Transaction, patřící Janečkovi a Kučerovi, dlužila 30 milionů korun a úplatek ve výši tři čtvrtě milionu korun měl správce přimět ke snížení pohledávky na šest milionů.
• 5. Chvalovský František – bývalý šéf českého fotbalu byl žalován za úvěrový podvod, jímž měl poškodit Komerční banku o zhruba 1,5 miliardy korun. Chvalovský se svými společníky údajně koncem 90. let způsobil miliardovou škodu, když za poskytnuté úvěry nefinancoval své obchody, ale platil především své předchozí dluhy. Byl v roce 2011 odsouzen nepravomocně na 10 let vězení nepodmíněně.
• 6. Pitr Tomáš - Společník mafiána Františka Mrázka. Podnikatel Pitr je stíhán za daňové delikty od roku 2001. Pitr byl původně v roce 2006 odsouzen k pěti letům za daňové podvody. Soudy loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak v červnu 2012 uvedl, že skutky Pitra a jeho spoluobžalovaného Miroslava Provoda nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestným činem. Vrchní soud v Praze ale začátkem listopadu rozhodnutí zrušil. Pitr byl v září pravomocně odsouzen k tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Dva roky už ale podnikatel strávil ve vazbě a soudy ho v listopadu podmíněně propustily na svobodu.
• 7. Provod Miroslav – patřil k nejznámějším předrevolučním „podnikatelům“. Pašoval do země nedostatkové zboží. Byl odsouzen za trestný čin nedovoleného podnikání. Odpykal si 3 roky. Po listopadu 89 se změnil v dravého podnikatele a peníze z minulosti zlegalizoval. Trestně stíhán za daňové úniky z roku 1994; odsouzen do vězení na 5 let v roce 2006. V té době veřejně prohlašoval, že se bojí o život. Přítel Františka Mrázka a Tomáše Pitra. Napsal paměti, které mají být zveřejněny po jeho smrti. „Zatím všichni, kdo je četli, jsou po smrti,“ řekl Provod v roce 2007. Prohlásil, že měl v době komunismu dobré vztahy s Karlem Gottem. Provod o Mrázkově smrti prohlásil, že to byla „politická vražda“. Mrázek sbíral informace na řadu lidí v tomto státě. „A použil něco, co použít nikdy neměl. Kdyby to nepoužil, tak tady je. On se skutečně dostal do těch nejvyšších pater politiky. On říkal, že informace jsou nejlehčí obchodní artikl. On skutečně dokázal zařídit cokoli.“
• 8. Rázlová Regina - Skončí zřejmě také trestní stíhání herečky obžalované před deseti lety ze zneužívání informací v obchodním styku a poškozování věřitele v kauze libereckého Skloexportu.
• 9. Rolins Dara – Zpěvačka byla odsouzena na 18 měsíců nepodmíněně kvůli nehodě, při níž způsobila smrt motocyklisty.
• 10. Skuhravý Tomáš – bývalý fotbalista Skuhravý si v půjčovně vypůjčil mercedes za více než dva miliony korun a místo aby ho vrátil, předal jej třetí osobě. Vozu pak měl jeho komplic změnit identifikační znaky, aby jej mohl dále prodat. Skuhravý měl nahlásit, že auto bylo ukradeno.
• 11. Srba Karel – sekretář ministra zahraničí Jana Kavana Karel Srba byl odsouzen k osmi letům vězení za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Srba byl zapleten také do kauzy nevýhodného pronájmu Českého domu v Rusku, který patřil českému státu. Srbovi byl loni trest změněn na podmíněný. Srba řídil na ministerstvu akci Čisté ruce. Což byla protikorupční akce premiéra Miloše Zemana vyhlášená na konce 90.let. Řízením byl pověřen ministr Jaroslav Bašta. Slonková sledovala jeho činnost a v roce 2000 psala o Srbovi v souvislosti s vydíráním ředitele státního zámku Štiřín Václava Hrubého. Srba byl také zapleten do kauzy, při níž měl opatřit důkazy pro Miloše Zemana, že někteří novináři jsou zkorumpovaní. Zeman z korumpování žurnalistů obvinil politika Zieleniece. V březnu 2001 začali zveřejňovat Sabina Slonková a Jiří Kubík (MfD) sérii článků o pochybném pronájmu hotelu Český dům v Moskvě. Za nečistě provedený pronájem odpovídali ministr zahraničí Kavan a jeho úředníci Helena Opolecká a Karel Srba.
• 12. Stehlík Marko – Bývalý výkonný ředitel kladenských hutí byl podezřelý z toho, že se obohatil na úkor podniku. Případ se táhnul řadu let, první obvinění padlo v roce 1996.
• 13. Šmíd Jaroslav - manžel olympioničky Heleny Fibingerové 24. listopadu 2009 na přehledném srazil zezadu cyklistu, který jel ve stejném směru. Muž zemřel. Šmídovi naměřili v dechu alkohol. V roce 2011 ho poslala soud na tři a půl roku do vězení.
• 14. Trpišovský Aleš - Za agresivní jízdu a ohrožování pomalejších řidičů na dálnici D1 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu vězení.
• 15. Vandas Tomáš – Předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti byl v podmíněném trestu vězení na 4 měsíce s odkladem na 20 měsíců za svůj prvomájový projev, který pronesl v roce 2009 a Brně.
• 16. Weiglová Magdalena - Vyhlášení amnestie se dotýká i nejbližšího spolupracovníka Václava Klause, hradního kancléře Jiřího Weigla. Odvolací soud jeho dceři Magdaléně loni v září uložil podmínku na dva roky vězení za to, že způsobila havárii, při níž zemřela její kamarádka a další dívka se zranila. Novoroční amnestie jí teď trest zahladí. Zároveň dostala trest zákazu řízení motorového vozidla na 4,5 roku, na který se amnestie nevztahuje.

Weigl Jiří – PhDr. Ing. Jiří Weigl, ekonom, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). V letech 1990 až 1992 byl poradcem ministra Václava Klause na ministerstvu financí. V letech 1992 si jej Václav Klaus přivedl na Úřad vlády ČR jako vedoucího sboru poradců předsedy vlády, kde působil až do roku 1998. V letech 1999 až 2000 byl vrchním ředitelem Investiční a poštovní banky. V letech 2000 až 2003 výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku (CEP). Do roku 1989 člen KSČ. Týdeník Respekt v únoru 2009 zveřejnil Weiglův dopis z 24. října 1997 ázerbájdžánskému prezidentu Hejdaru Alijevovi, ve kterém doporučil Viktora Koženého jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu. Weigl napsal doporučující dopis na přání tehdejšího premiéra Václava Klause, když působil jako vedoucí týmu jeho poradců na Úřadu vlády. Kožený přitom už v době odeslání dopisu žil s irským pasem na Bahamách a byl považován za kontroverzní osobu, která byla podezřelá z vytunelování privatizačních fondů v České republice. Weigl se před prezidentskou volbou v roce 2008 setkal s kontroverzním lobbistou z okruhu Miloše Zemana Šloufem, záznam zveřejnila média a případ vyšetřovala rozvědka. Weigl šéfoval kontroverzní firmě Key Investments, která mimo jiné půjčila Stanislavu Grossovi peníze na nákup akcií, díky nimž zázračně a záhadně zbohatl.

 

FIRMY

• 1. Agroplast - Bývalým manažerům Agroplastu Petru Perničkovi a Zbyňku Švejnohovi hrozilo až osm let vězení. Obžaloba tvrdila, že Agroplast v letech 1994 až 1999 obchodoval se zbraněmi bez povolení a licence. V případu hrál důležitou roli ruský trh. Na Agroplast v minulosti také americká vláda uvalila přísné sankce kvůli podezření z prodeje 40 bojových letounů MiG-21 do Severní Koreje. Pernička i Švejnoha od počátku vinu odmítali, proces s nimi trval přes devět let. Amnestie by se měla vztahovat i na druhou část kauzy, která se týká prodeje několika migů.
• 2. Amsterdam shopy - Vězení by mohl uniknout také majitel sítě Amsterdam shopů v Česku Artur Slawomir Kamedula. Kvůli tomu, že ve svých prodejnách nabízel syntetické drogy označené jako sběratelské předměty, ho soudy za šíření toxikomanie potrestaly dvěma lety vězení. Část trestu si již odpykal, do vazby měl znovu nastoupit na začátku února.
• 3. ČEPRO - Kauza miliardového krácení daní, při níž byla poškozena státní ropná firma Čepro, se týká obchodů společností Bena a Tukový průmysl z let 1997 až 2002. Stát kvůli této kauze přišel o více než 2,6 miliardy korun. Mezi obviněnými je bývalý člen představenstva společnosti Bena Milan Vomela a bývalý obchodní ředitel státního podniku Čepro a jednatel firmy Tukový průmysl Martin Pechan. Třetí stíhanou je bývalá jednatelka společnosti Tukový průmysl Ostrava. Trojici v případě pravomocného odsouzení hrozilo pět až deset let vězení. Obžaloba je viní ze dvou skutků. Na prvním z nich se prý podíleli zástupci společností Bena a Tukový průmysl. Obvinění měli bez vědomí celníků prodávat pohonné hmoty, které dovážela společnost Bena ze Slovenska od společnosti Slovnaft potrubím do ČR prostřednictvím produktovodní sítě, kterou provozovala státní rafinérská společnost Čepro. Druhý skutek se týká obchodů mezi Benou a Tukovým průmyslem Ostrava. Dva obvinění údajně chtěli na základě fiktivních obchodů s pohonnými hmotami na finančním úřadu vylákat 327,5 milionu korun jako nadměrný odpočet DPH. Částečně prý uspěli, když získali asi 17 milionů.
• 4. Českomoravská družstevní spořitelna - Podle soudce Igora Krajdla, který případ řeší, může amnestie ovlivnit i další průběh kauzy manažerů zkrachovalé družstevní záložny Českomoravské družstevní spořitelny. Finanční ústav měli připravit o více než 300 milionů korun.
• 5. H-Systém – amnestie se možná bude vztahovat i na trojici manažerů vytunelované společnosti H-System. Poškození by tak přišli o část peněz, které firmě zaplatili. Ve hře je však i to, že soud sice tři muže osvobodí, povinnost uhradit vzniklou škodu jim však ponechá. Amnestie se vztahuje na manažery HS: Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu, Jaroslava Vítka. Poškozených bylo 1095. Firma na začátku 90. let slibovala levné bydlení. H-System totiž v roce 1997 zkrachoval, dokončit stihl jen 34 domů. Podle soudů architekt podvodu Petr Smetka vyváděl peníze klientů do společností, které v devadesátých letech založil. Proces s manažery vytunelované firmy začal v roce 2002, první tresty padly o dva roky později. Smetku soud poslal za mříže v roce 2006. Definitivní tresty pro zbylé tři aktéry pak vrchní soud vynesl loni v létě. Proti rozsudku však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nezdála se mu totiž výše trestů. Nejvyšší soud mu nakonec vyhověl, když rozhodl, že podmíněné tresty pro Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka byly nepřiměřeně nízké.
• 6. KTP Quantum – (škoda 1,35 mld),Karel Takáč a Oldřich Bakus, bývalí manažeři zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum byli podezřelí z toho, že v letech 1996 až 2001 vylákali nabízením Spořitelního účtu správy akcií peníze od klientů v desítkách poboček. Hospodaření KTP Quantum skončilo podle žalobce mnohamilionovými ztrátami.makléřská společnost vybrala od 28 tisíc klientů 2,2 miliardy korun. Pak skončila v konkurzu. K obžalobě Zakáče a Bakuse došlo až v březnu 2012. Šlo o třetí pokus žalobců, předchozí případy byly vráceny k došetření.
• 7. Progres Invest – Prezidentská amnestie může pomoci i někdejším šéfům společnosti Progres Invest Vladimíru Michkovi a Pavlu Dvořákovi. Společnost v letech 1994 až 1997 shromažďovala peníze od fyzických a právnických osob pod slibem vysokého zhodnocení. Stovky milionů byly převedeny do spřátelených firem, část peněz získali obchodní zástupci firmy nebo někteří klienti.
• 8. Trend a Mercia – (škoda 1,6 mld). Kauza se vztahuje k fondům kuponové privatizace Mercia a Trend, které spoluzaložili Michael Kocáb a Martin Kratochvíl. Z fondu později podle obžaloby zmizelo 1,4 miliardy. Největším podvodem měla být prodej akcií pražského obchodního domu Kotva kyperské firmě Forminster Enterprise. Ta za ně nikdy nezaplatila. Z podvodu se zpovídala desítka manažerů. Miroslav Hálek a Libor Páv byli odsouzeni k nepodmíněným trestům na dva roky. Jan Cholasta a Luděk Špriňar byli odsouzeni ke třem letům vězení. Kvůli odvolání nebyly rozsudky pravomocné.
• 9. Union banka - Mezi skupinu trestně stíhaných, kteří nebudou potrestáni, patří například manažeři zkrachovalé Union Banky Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler. Pětice členů představenstva Union banky byla obviněna, že osobám, které byly s bankou personálně či obchodně spojené, poskytovala nestandardní úvěry. Ty ovšem nebyly dostatečně zajištěné. Vyhlášení rozsudku přitom bylo naplánováno na 22. ledna. UB byla založena v roce 1991 a v roce 2003 jí byla odebrána licence a zbankrotovala.

Další tahy - Renata Vesecká

Václav Klaus navrhl na pozici zástupkyně ombudsmana kontroverzní státní zástupkyni Renatu Veseckou. Proč se rozhodl právě pro ni? Zřejmě proto, že zapadá do jeho představ, jak má fungovat justice. Veseckou odvolala Nečasova vláda v roce 2010 z funkce nejvyšší žalobkyně na návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). A to proto, že byla spojována s údajnou úplatkářskou kauzou někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová ji označila za součást justiční mafie. Soudní spor však prohrála (únor 2011) a musela se Vesecké, ale také ostatním poškozeným, omluvit a zaplatit odškodné. Benešová podala dovolání k nejvyššímu soudu v květnu 2011. Pospíšila odvolal premiér Nečas z funkce ministra spravedlnosti v červnu 2012. Objevily se komentáře, že Nečas jednal v zájmu mafiánských skupin.

 

Klaus na funkci zástupce ombudsmana navrhl dále poslance a advokáta Stanislava Křečka (ČSSD), který se od roku 1990 pohybuje v politice. V roce 1996 se ukázalo, že neoprávněně používá titul doktor práv. Křeček, ač poslanec za ČSSD, obhajuje současnou kontroverzní formu exekucí.

 

Justiční mafie

Kauza „Justiční mafie“ je označení pro spor na ochranu osobnosti, jehož podstatou je výrok, kterým byla Renata Vesecká spolu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou, svým prvním náměstkem Karlem Černovským, náměstkem vrchního státního zástupce v Praze Liborem Grygárkem, krajským státním zástupcem v Brně Petrem Coufalem a okresním státním zástupcem v Jihlavě Arifem Salichovem veřejně v rozhlasovém vysílání označena bývalou nejvyšší státní zástupkyní a stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD Marií Benešovou za součást tzv. „justiční mafie“, která nezákonným způsobem ovlivňuje průběh některých zájmových trestních věcí. V této souvislosti Marie Benešová poukázala zejména na trestní stíhání Jiřího Čunka (odnětí jeho trestní věci místně nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově několik dní před skončením vyšetřování a její přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, kde následně Arif Salichov rozhodl o zastavení vedeného trestního stíhání) a vydání v České republice před soudem trestně stíhaného katarského prince Hámida bin Abdala Sáního do Kataru, kde bylo následně jeho trestní stíhání zastaveno. (Wikipedie.org)

 

Jaroslav Bureš

Václav Klaus jmenoval začátkem roku 2013 do čela Vrchního soudu v Praze (kde končí většina případů korupce po odvolání) Jaroslava Bureše. (Ministr spravedlnosti za Miloše Zemana 2001-2002 a za Stanislava Grosse 2004-2005). Přičemž řekl: „Věřím, že teď ve vašem vrchním soudě už bude vše v pořádku, už budete soudit tak dobře, že nebude potřeba, aby se udělovaly nějaké amnestie a milosti.“ Bureš kandidoval za ČSSD na prezidenta republiky v roce 2003.

 

Čas ukáže

Na Tři krále sdělil Klaus médiím, že amnestie nelituje. „Čas ukáže, že to byl správný krok,“ prohlásil. Je možné, že Klaus svou amnestií nesledoval prvořadě pomoc některým konkrétním osobám, ale cosi obecnějšího: zastavit postup justice, výkon spravedlnosti, kterou možná vnímá jako KRIMINALIZACI „svých“ devadesátých let 20. století, doby „budování kapitalismu“, za niž je samozřejmě velkou měrou odpovědný a je dodnes vnímán, proklínán i oslavován, jako lodivod privatizace.

 

Amnestie se z tohoto pohledu jeví jako součást jeho boje proti současné „soudcokracii“, která se v roce 2010 vymkla politickým vlivům. Prezident dal najevo, že se cítí být nad zákonem, resp. nad justicí. Do jaké míry je jeho postup součástí demokratického systému a právního státu, ať si každý vyhodnotí sám. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová řekla, že u Klausovy amnestie žádnou „filosofii nenachází“. Zda má jeho plošná milost nějakou jinou filosofii, než jsem zmínil, je také na osobním posouzení.

 

Takže nic? Prezident mohl podle ústavy klidně propustit všechny vězně a zrušit všechna trestní stíhání. Ale senátor a bývalý prokurátor Miroslav Antl naznačil, že se v případě Klausovy amnestie může jednat o velezradu.

 

Neměli bychom v Systému Klaus úplně opomenout premiéra Petra Nečase, který amnestii kontrasignoval a vytrvale mlčel k následující divoké debatě. Opoziční ČSSD se rozhodla, že právě kvůli jeho spolupodpisu vysloví vládě nedůvěru. Ale, je to opravdu zvláštní, když pravicová česká vláda mlčky podepíše amnestii pro korupčníky a defraudanty z 90. let?

 

Česká republika už dlouho není tím, čím se zdá. Její politický systém je prorostlý systémem klientelismu. Žijeme ještě v demokracii, nebo už jde o vládu oligarchie? Kdo vlastně v ČR vládne? Nepřehlédněte speciál magazínu internetWEEK.cz | Kdo vládne Česku? >>>

 

Zdroje: lidovky.cz, idnes.cz, wikipedia.org, mediafax, http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-havlik.php?itemid=18600
Ilustrace: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/vaclav-klaus-europoslancem

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Václav Klaus   Korupce   Z domova   Speciál   EU   Evropská Unie