Některé poměrně běžné astronomické úkazy často lidé považují za UFO. Může se jednat o planety, přelety družic nebo meteory...
Člověk a noční obloha byly v minulosti spjaty více, než si dnes dokážeme nebo chceme připustit. Byla pro něj básnickým vytržením, orientačním pomocníkem i kalendářem. Dnes máme GPS navigace v mobilu, obloha je přesvětlená všudy přítomným veřejným osvětlením a hlavu k obloze zvedneme snad jen při rozvaze o vzetí či nevzetí deštníku.
Není proto divu, že mnoho z nás oblohu a nebeské úkazy nezná. Mnoho lidí i v pokročilém věku dost možná vidělo stříbřitý pás Mléčné dráhy, který se line přes celou oblohu, maximálně v nějaké počítačové aplikaci.
I běžné úkazy bývají často pokládány za UFO a to celkem správně, neboť pod touto zkratkou se ukrývá neidentifikovatelný objekt a když něco neznáme, nerozumíme tomu, je to pro nás neidentifikovatelné asi stejně jako pro civilizací nedotčené domorodce letadlo.
A aby planet, meteorů a všech astro věcí nebylo málo, člověk se už půl století prohání po oběžné dráze, takže po obloze nám poletuje i kde co umělého a nemusí to být hned šediví mužíci dle vzoru Foxe Muldera.
Problémy s identifikací aneb výškoměr v hlavě nemáme
Jedním z problémů, je fakt, že lidé při popisu nebeského úkazu často přeceňují své schopnosti. Nemáme teď na mysli jejich astrodovednosti ale lidské možnosti jako takové. Člověk nedokáže odhadnout výšku letícího objektu a je lhostejné, zda se jedná o kuchaře, leteckého dispečera či astronoma. Lidská mysl nedokáže určit výšku letícího objektu ani přibližně. Neumí určit, zda se pohybuje ve výšce jednoho či padesáti kilometru. Snad jen u letadel či horkovzdušných balonu dokážeme výšku hrubě odhadnout ale nikoliv na základě pozorování ale spíše znalostí toho, v jaké výšce se pohybují. Je jasné, že když vidíte letadlo, které ani neslyšíte, odhadnete jeho výšku na x kilometrů, když vám jeho motory roztřepou skleničky v domě, bude jeho výška něco okolo stovek metrů.
Pět metrů to mělo, celé se to točilo...
Dalším problémem je až přílišná fantazie některých pozorovatelů. Popisy typu „asi pět metrů to mělo, na Kotěhulky to letělo a celé se to točilo“, jsou poměrně běžné i u objektů, které prokazatelně nikam neletěla, natož aby se přitom ještě točila.
Vražedná kombinace: jasný a nízko
Země je jak známo obklopena atmosférou, která je v různých výškách různě hustá, má rozličnou teplotu a je plná ledových krystalků, aerosolů apod. Světlo hvězdy se tak při průchodů atmosférou různě láme, což pozorujeme jako blikání. Nejvýraznější je úkaz v okamžiku, kdy se hvězda nachází nízko nad obzorem. Při pozorování takové hvězdy dalekohledem máte pocit, že hraje všemi barvami a v zorném poli tancuje, jako kdyby snad byla posilněna vesmírným alkoholem.
Pokud se jedná o jasnou hvězdu či planetu nízko nad obzorem, máme UFO jako dělané. Často se podobný osud týká hvězdy Sirius v zimě, či Venuše.
Dvě planety vedle sebe
V astronomii existuje jev, který se nazývá konjunkce. Definice praví, že planety mají v danou chvíli stejnou rektascenzi (jednu ze souřadnic, která se používá pro popis pozice vesmírného objektu na obloze), ale pro náš výklad postačí vysvětlení, že planety jsou na obloze blízko sebe.
Pokud se jedná o planety typu Merkur, Uran, Neptun,... je konjunkce obvykle jen řádkem v hvězdářské ročence. Dostanou se však blízko sebe jasnější planety, může být o UFO postaráno. Zejména konjunkce Jupiteru a Venuše, tedy dvou nejjasnějších planet, může být velmi výrazná.
Konjunkce Venuše a Jupiteru za asistence Měsíce v roce 2009 nad Evropskou jižní observatoří v Chile. Credit: ESO/Y. Beletsky
Přehled zajímavých konjunkcí naleznete na Wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/Conjunction...
Meteor
Padající hvězdy asi zná každý. Občas můžeme na obloze vidět velmi jasný meteor, kterému se říká bolid. Jsou známy i případy, kdy vesmírný vetřelec průlet atmosférou přežil a vyděsil nemálo lidí nejen světelnými ale i zvukovými efekty. Nemyslíme teď kilometrové objekty, které nezastavil Chuck Norris či Bruce Willis v kosmické lodi ale o relativně malé „vesmírné kameny“. Přestože Česká republika je malá a podobné případy by měly nastat v české kotlině spíše jednou za stovky let, můžeme se pyšnit světově nadprůměrnou statistikou. Dvakrát se podařilo podobný průlet atmosférou pozorovat a na základě astronomických či dokonce amatérských pozorování i vystopovat dopadlý meteorit. Poslední případ se odehrál v roce 2000 na severu Moravy. Podle oblasti nálezu dostaly nalezené meteority jméno Morávka.
Přelety družic
Už jsme zmínili, že se po oběžné dráze Země pohybuje řada družic. Za UFO mohou být považovány často zejména dvě z nich a to díky své jasnosti, která je výrazně vyšší než u ostatních satelitů.
V první řadě se jedná o Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta je na oběžné dráze Země budována už od konce 90. let a v současné době je fakticky dokončená (byť Rusko plánuje některé nové moduly). Díky svým rozměrům, srovnatelným s fotbalovým hřištěm, odráží velké množství slunečního světla, takže na obloze bude v ideálním případě atakovat jasnost Venuše. Obecně můžeme říci, že čím výše nad obzorem ISS přelétá, tím vyšší jasnosti dosáhne.
Na obloze vypadá stanice jako jasná, žlutá hvězda, která se pomalu pohybuje od západu k východu a samozřejmě nebliká (nepleťme si přelet s letadlem). Přelet přes celou oblohu trvá maximálně kolem 5 minut.
Každý den mohou teoreticky nastat až dva přelety viditelné z našeho území. Časy přeletů lze nalézt na internetu i pro vaše místo pozorování (dle databáze měst či souřadnic). Více o tom píšeme níže.
Najdou se mimochodem i machři, kteří přelet ISS dokážou sledovat dalekohledem. V něm pak vidíte obrysy stanice, modulů i slunečních panelů. Jak to vypadá, se můžete podívat na videích níže.
Na tomto videu je pak dokonce zachycena automatická japonská kosmická loď HTV, která zrovna přilétala ke stanici:
Vesmírná prasátka
Druhou družicí, kterou lze snadno považovat za UFO, je Iridium (viz úvodní fotografie). Označení družice v jednotném čísle není správné, neboť ve skutečnosti se jedná o celou síť družic, kterou lze teoreticky přirovnat k síti GPS. Iridia ale neslouží k určování vaší pozice ale k telefonování. Filozofií Iridia bylo motto „s námi se dovoláte odkudkoliv“. Díky satelitnímu telefonu jste měli mít možnost se dovolat z prostředka Sahary, stejně jako ze severního pólu či amazonského pralesa. Výdělky společnosti však příliš nekorespondovaly s příjmy, takže Iridium záhy zkrachovalo a na orbitě zůstaly jen družice. V poslední době však síť Iridium zažíva vzkříšení a je znovu používána k původnímu účelu.
Iridia mají jednu zvláštnost a tou je anténa, vyrobena z vysoce reflexních materiálu. Přelet Iridia je principiálně podobný ISS. Máme zde „hvězdu“ pohybující se po obloze. Iridium je ovšem velmi malým objektem, který by za normálních okolností nebyl příliš dobře viditelný. Zmíněná anténa však z Iridií udělala atraktivní cíl pro amatérské pozorovatele. Během přeletu totiž nastane krátký okamžik, kdy je anténa družice nasměrována směrem k vám a hodí na vás „prasátko“, ne nepodobné tomu, se kterým se baví děti ve škole.
Pozorovatel tak nejdříve vidí „hvězdu“, pohybující se po obloze, která velmi rychle zjasňuje. V maximu může být Iridium opravdu velmi jasné, podstatně jasnější než ISS. Pak ale jasnost zase klesá a družice zmizí. Celý úkaz trvá obvykle jen několik sekund.
Také časy záblesků družic Iridium jsou na internetu, ale jsou výrazně citlivější na přesné místo pozorování. Zatímco u přeletu ISS si můžete najít například čas pro Prahu a pozorovat ho z Plzně s rozdílem pár sekund, záblesk Iridia může být u vás velmi jasný, o pár kilometrů dál už méně a v místu 100 km vzdáleném nemusí vidět nic.
Jak přelety ISS a záblesky Iridia najít?
Nejlepší a nejpřesnější způsob je následující:
Klikněte na tento odkaz: http://www.heavens-above.com/
Objeví se vám mapa založena na google maps. Najdete své místo pozorování a kliknete na něj levým tlačítkem myši. Následně svou volbu potvrdíte (Submit)
Automaticky budete přesměrování na další stránku, na které si můžete najít řadu zajímavých věcí. Nás zajímají přelety ISS a záblesky Iridia. V prvním případě kliknete na ISS v části Satellites.
Zobrazí se přehled přeletů ISS pro nejbližší dny. Úkaz obvykle trvá docela dlouho, takže ho nelze přehlédnout. Zajímat by vás měl začátek přeletu (Start) a konec (End). V prostředním sloupci (Highest point) si pak najděte, jak vysoko se ISS při daném přeletu dostane. Máme na mysli údaj „Alt.“, který je ve stupních. Pokud chcete přelet opravdu vidět, měla by hodnota dosáhnout alespoň 20°(stanice se bude pohybovat poblíž horizontu). Pro opravdový zážitek je vhodné hledat větší úhel, ideálně kolem 60°a více, kdy se stanice dostane velmi vysoko a dosáhne i vysoké jasnosti. Ta je mimochodem uvedena v hned v druhém sloupci (mag) a čím je nižší, tím lépe.
Záblesky družic Iridium hledejme pod položkou „Iridium Flares“. Z nabídky si můžeme vybrat předpovědi na následujících 24 hodin, 48 hodin nebo 7 dní.
Po kliknutí na příslušný odkaz se nám zobrazí tabulka s údaji. Vysvětlivky máte zde:
Date – datum záblesku
Local Time – čas záblesku (v SEČ nebo SELČ), není nutné přepočítávat
Intensity – maximální jasnost záblesku (mag). Čím je toto číslo nižší, tím je záblesk jasnější -3,5 odpovídá přibližně jasnosti ISS, -4,5 jasnosti Venuše.
Alt. – výška nad obzorem ve stupních (0° je horizont, 90° je nadhlavník), doporučujeme volit záblesky o hodnotně vyšší než 30°.
Azimuth – azimut a v závorce světová strana, E (90°) – východ, W (270°)- západ, S (180°)- jih, N (0°) – sever.
Distance to flare centre – vzdálenost od centra záblesku. Někde na povrchu Země je místo, kde dosahuje záblesk nejvyšší hodnoty jasnosti. Tento údaj říká, jak daleko se od tohoto místa nacházíte. Když kliknete na čas záblesku, objeví se malá mapka, abyste věděli, jakým směrem se od vás střed záblesku nachází. V závorce je pak směr, kterým se od vás střed záblesku nachází.
Intensity at flare centre – pokud je střed záblesku blízko a chtěli byste se do něj dostat, pak vás jistě bude zajímat, zda to má vůbec smysl. Tento údaj vám napoví, jaké jasnosti (v mag) dosáhne záblesk v centru.
Satellite – informace o jaký satelit ze sítě Iridium se jedná. Po kliknutí se vám objeví základní informace a jeho oběžná dráha
E = východ
W = západ
S = jih
N = sever
Zdroje: Wikipedia.org a YouTube.com
Další příspěvky autora: exoplanety.cz
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!