Nová hypotéza vysvětluje nejen vznik obrazu na Turínském plátně ale také jeho chybné datování vědeckými analýzami.
Představte si, že nějaký mecenáš daruje skupině lidí milion korun s tím, že každý den musí dotyčný utratit jen 1000 Kč. Ne více a ne méně. Pokud se následně podíváte na bankovní účty obdarovaných, můžete velmi snadno dopočítat, jak dlouho už velkorysou rentu pobírají.
Podobně s trochou nadsázky funguje radiokarbonová metoda datování, která umožňuje určit přibližné stáří organických materiálů a je velmi dobrým pomocníkem nejen archeologů. Každý živý organismus má stejný poměr uhlíku a radioaktivního uhlíku 14C. Jakmile ale organismus zemře, radioaktivní uhlík se začne rozpadat a to přesně podle daného klíče.
Na konci 80. let byla tato metoda využita pro určení stáří slavného Turínského plátna. Vzorky byly odeslány do tří špičkových laboratoří: Arizonské univerzity v Tusconu, Oxfordské univerzity a ETH v Curychu. Výsledky výzkumu byly publikovány v roce 1989 v časopise Nature. Všechny tři laboratoře určily stáří Turínského plátna prakticky stejně. Len, z něhož je plátno vyrobeno, pochází z let 1260 až 1390. Přestože přesný rok výroby plátna neznáme, je na základě jeho stáří vyloučeno, že by v něm byl pohřben Ježíš Kristus.
Závěry studie jsou ovšem ověnčeny řadou otazníků a pochybností. Všechny vzorky totiž byly odebrány ze stejného místa a prošly stejnou technologií čištění. Podle některých kritiků je možné, že datování sice odpovídá, ale vzorky mohly být odebrány z části, která byla v průběhu středověku opravena.
Odborníci na textilie sice úvahy o mladším lnu v části plátna vylučují, existuje však možnost kontaminace nebo chemické reakce.
Radioaktivní uhlík obvykle vzniká při srážce kosmického záření s atomy dusíku v zemské atmosféře. Kromě toho může vzniknout také při jaderných testech, ale asi nikdo nečeká, že Herodes vlastnil jadernou zbraň.
Alberto Carpinteri z turínské Polytechniky nyní se svým týmem přichází se zajímavou hypotézou. Podle jeho názoru v roce 33 postihlo Jeruzalém silné zemětřesení o síle více než 8 stupňů Richterovy škály. Tlakové vlny v zemské kůře mohly způsobit významné emise neutronů, které při styku s atomy dusíku v lněných vláknech vyvolaly chemickou reakci. Výsledkem mohl být nejen otisk tváře ale také zkreslení výsledků radiokarbonové metody.
Jedná se nepochybně o zajímavou hypotézu. K jejímu potvrzení však budou potřeba další důkazy. Protiargumentem může být přílišná lokálnost jevu. Pokud došlo k emisi neutronů a ty ovlivnily množství uhlíku v turínském plátně, proč se totéž nestalo u dalších dochovaných materiálů z dané doby?
Mimochodem, v literatuře a na internetu se často také objevuje chybné datum Kristova ukřižování. Pokud vezmeme za svou informaci o tom, že k ukřižování došlo v jeho 33 letech, pak se tak muselo stát v roce 34.
Kristus se totiž (teoreticky) nenarodil v roce 0 ale v roce 1 našeho letopočtu (v té době samozřejmě současný kalendář neexistoval). Desáté narozeniny proto slavil v roce 11, dvacáté v roce 21 atd.
Problémem je, že Kristus se v roce 1 určitě nenarodil. Při sestavování kalendáře se mniši dopustili řady chyb. Ježíš Kristus se tak patrně narodil někdy mezi léty 4 až 7 před naším letopočtem. Více v článku o Betlémské hvězdě.
Zdroj: http://news.discovery.com/history/religion/shroud-of-turin-could-earthquake-explain-face-of-jesus-140211.htm
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!