Úžasná zvířecí telepatie má vysvětlení

 

Úžasná zvířecí telepatie má vysvětlení

Britský vědec Rupert Sheldrake se od roku 1994 zabýval vlastním výzkumem nevysvětlitelných schopností živočichů, přitom spolupracoval s chovateli, pastýři, veterináři a vlastníky domácích zvířat. Nejznámější formou údajné telepatie je čekání psů a koček na své pány a paní, až přijdou domů. Šestý smysl zvířat se nemýlí, vědí s velkým předstihem, že jejich lidští vůdci smečky přicházejí; také vědí, kdy přijde krmení, kdy půjdou k veterináři nebo na procházku.

 

„Telepatické schopnosti jsou normální, nikoli poaranormální, přirozené není nic nadpřirozeného!“ Touto okřídlenou větou vyráží biolog znovu do konfrontace s „tvrdými vědami“ a jejich skeptickým křídlem. Materialističtí vědci z reality uznávají jen to, co je měřitelné. Ostatní fenomény jsou podle skeptiků pohádky, podvody, omyly nebo… anomálie. Sheldrake již roky hledá spojitost mezi přirozeným a anomálií nadpřirozeného. Podle něj se jedná o dvě propojené oblasti reality. Svůj článek s názvem „Zvířecí telepatie a morfické pole“ zveřejnil nedávno v časopise Moonmagazine.

 

Nepřehlédněte: Rupert Sheldrake: 10 vědeckých dogmat >>>

 

„Zaměřili jsme se na fenomén psů, kteří vycítí, kdy se vrátí jejich vlastníci nebo členové domácnosti minuty i více před jejich příchodem. Toto anticipační chování se projevuje průměrně u každého druhého psa a u 30% koček.“ Následují Sheldrakovy popisy několika studovaných případů.

 

Teriér Jaytee

Nejdetailněji jsem zkoumal teriéra jménem Jaytee, který patřil Pam Smartové z Manchestru. V roce 1991, když Pam pracovala jako sekretářka ve škole, nechávala psa u svých rodičů, kteří si všimli, že šel každý pracovní den k oknu asi v 16.30, když Pam odcházela z pracoviště, a čekal, dokud tak asi za 45 minut nepřišla domů. Mohlo to souviset s nějakým smyslem pro čas tohoto psa, protože žena pracovala pravidelně. Avšak v roce 1993 byla Pam propuštěna a byla nezaměstnaná, tudíž neměla žádný pravidelný rozvrh. Jaytee ale vždy přesně poznal, kdy se bude vracet domů. A to ať už jela jakýmkoliv dopravním prostředkem - na kole, vlakem nebo taxíkem. Důkazy napovídají, že zvíře reagovalo na záměr své paní jít domů, dokonce, i když byla vzdálena mnoho kilometrů. Zdá se, že to lze vysvětlit jedině telepatií.

 

Papoušek N’kisi

Nejpozoruhodnějším případem živočišné telepatie, se kterou jsem se setkal, je africký šedý papoušek N’kisi, který má největší slovník ze všech zvířat na světě - více než 1400 slov. N’kisi mluví ve větách a jazyk používá smysluplně. Jeho vlastník Aimee Morganová se zajímala hlavně o jeho jazykové schopnosti, ale zjistila, že často odpovídá na něco, o čem ona pouze přemýšlí.

 

Provedl jsem s Aimee kontrolovaný test s náhodně vybranými fotografiemi v zapečetěných obálkách. Celý test byl nafilmován. Aimee otevírala obálku a tiše se dívala na obrázek asi dvě minuty, papoušek byl v sousední místnosti v jiném patře domu a také filmován. V mnoha případech používal slova odpovídající obrazům, na které se Aimee dívala!

 

Tady je velký potenciál k dalšímu výzkumu. Existuje-li telepatické napojení mezi domácími zvířaty a jejich lidskými vlastníky, je velmi pravděpodobné, že zvířata fungují telepaticky i mezi sebou navzájem, a že to hraje důležitou roli v divoké přírodě. Někteří přírodovědci prohlásili, že koordinace ptačích hejn a zvířecích stád možná zahrnuje cosi jako telepatii, stejně jako komunikace mezi členy vlčí smečky.

 

Vědecké hypotézy

„Teorie morfických polí a morfické rezonance má dalekosáhlé důsledky ve všech vědeckých oblastech. Jedním z důležitých dopadů je, že některé fenomény, kterým se říká „paranormální“ jsou prostě výsledkem organismů (zvířecích i lidských), které se nalaďují na informace dostupné v morfickém poli,“ říká Sheldrake.

 

Genetika vše nevysvětluje

„Moje teorie morfických polí předpokládá, že sebe-organizující systémy - včetně společností, lidí, koček, rostlin, krystalů a molekul - obsahuje propojenou paměť a jsou spojeny tímto polem do propojeného celku... Genetikou nelze vše vysvětlit. Biologové studující vývoj forem u rostlin a živočichů jsou si toho vědomi a mnoho z nich přijalo myšlenku, že vyvíjející se organismy získávají své formy poli nazvanými morfogenetická. Jedná se o jakási neviditelné matrice, které tvoří podloží formy vyvíjejícího se organismu. Nejsou ale navrženy nějakým architektem. Jsou to sebe-organizující oblasti vlivu, podobně jako magnetická pole nebo jiné známá přírodní pole. Pole odpovědná za vývoj a udržování tělesných forem u rostlin a živočichů jsou nazývána morfogenetická. U živočichů závisí organizace chování a mentální aktivity na behaviorálních a mentálních polích. Organizace společnosti a kultury závisí na sociálních a kulturních polích. Všechny tyto typy organizování jsou morfická pole.“

 

Pole se stále vyvíjejí

Morfogenetická pole působí podle vlivových předloh na jinak nahodilé nebo nedeterminované aktivity. Morfogenetická pole se stále vyvíjejí (jiné je pole současných psů a jiné bylo u jejich divokých předků). Jak se tato pole dědí? Rupert Sheldrake se domnívá, že jsou přenášena z minulých členů druhů prostřednictvím ne-lokální rezonance, které nazývá „morfické rezonance“.

 

„Morfická pole sociálních skupin propojují členy skupin dokonce, i když jsou od sebe mnoho kilometrů a poskytují komunikační kanály, jejichž prostřednictvím mohou členové skupiny zůstat v kontaktu – i na dálku. Tato pole také koordinují chování jedinců v rámci skupin – např. chování ryb nebo ptáků.

 

Morfická rezonance také do polí dodává spojenou paměť polím na všech úrovních složitosti. Každý morfický systém, např. veverek, se nalaďuje na předchozí podobné systémy, v tomto případě na předchozí druhy veverek. Každá jednotlivá veverka se tak může na pole připojit a naopak do této kolektivní nebo sdílené paměti přispívá. V lidské sféře tento druh kolektivní paměti koresponduje s „kolektivním nevědomím“ (C. G. Jung).

 

Morfické rezonance lze dokázat

Morfické rezonance by měly být zjistitelné v oblasti fyziky, chemie, biologie, chování živočichů, v psychologii a společenských vědách. Nové sloučeniny mají tendenci krystalizovat tím snadněji, čím častěji jsou tvořeny. Chemici to obvykle vysvětlují tak, že se jedná o krystalická „semena“ z nových krystalů, která se šíří po celém světě jako neviditelné prašné částice ve vzduchu nebo tím, že sami chemici naučili druhé, jak to dělat. Ale hypotéza morfických polí předpovídá, že toto by se mělo dít vždy za standardních podmínek, dokonce i když budou prašné částice ze vzduchu odfiltrované.

 

Telepatie jako funkce morfických polí

Snadnější způsob, jak testovat morfická pole přímo, je pracovat se skupinami organismů. Je možné jednotlivé živočichy od sebe oddělit tak, aby spolu nemohli komunikovat normálními smyslovými způsoby. Jestliže mezi nimi informace i nadále putují, naznačuje to existenci spojení typu těch, které poskytují morfická pole. Přenos informací morfickými poli by mohl pomoci vysvětlit telepatii, která se typicky projevuje mezi členy skupin, kteří mezi sebou mají sociální a emocionální vazby.

 

„Nikdo neví, jak dochází ke koordinaci mezi společenstvími termitů, jak je možné, že tento malý, slepý hmyz může stavět složité sítě komplikované vnitřní architektury,“ upozorňuje Sheldrake. Pokud bychom chtěli s největšími termitišti porovnat lidskou stavbu, byl by to mrakodrap téměř dva kilometry vysoký, který by pokrýval osm městských bloků a stavěl by ho milion slepých lidí.)

 

Nikdo také neví, jak mohou ptačí nebo rybí hejna měnit rychle směr, aniž by se jeho členové mezi sebou domlouvali. Výzkum prokazuje, že jejich reakce jsou příliš rychlé na to, aby stačilo jednotlivým jedincům v tomto hejnu sledovat pohyb druhých. Spíše to je tak, že si tyto informace stahují přes morfické pole.

 

Morfická rezonance funguje na základě podobnosti: jsme hodně podobní mnoha lidem, ale ještě podobnější jsme sobě samým v minulosti.

 

Paradox krysy v bludišti

Dlouhodobé výzkumy na krysách, které byly učeny jak rychle projít bludištěm, byly zkoumány z hlediska, zda se tato schopnost přenáší geneticky. Následující generace se stále zlepšovaly. Ale zlepšovaly se i krysy, jejichž rodiče tímto výcvikem neprošly! Zlepšování výsledků tedy nemohlo být způsobeno geneticky. Výsledky výzkumů naznačují, že příspěvky do morfického pole přežívají smrt jedinců (a jsou k dispozici celému druhu). My všichni máme přístup do kolektivní paměti a také do ní přispíváme.

 

Morfická pole se šíří mimo mozek v prostředí, směřují k objektům našeho vnímání, umožňují nám působit na ně svým záměrem a pozorností.

 

Nepochopitelné příklady živočišné navigace během migrace a jejich návraty domů mohou záviset na těchto neviditelných polích, které spojují živočichy s jejich cílovými oblastmi.

 

Biologické dopady morfických rezonancí

Existuje důkaz z pozorování octomilek, že morfické rezonance by mohly dokonce ovlivňovat oblast morfogeneze. Když byly octomilky vystaveny jisté chemické látce, některé z nich se vyvíjely nenormálně, místo dvou křídel měly čtyři. Tento vývoj pokračoval dokonce i v případě, že hmyz již nebyl vystaven působení chemikálie. Je to důkaz, že živočišné chování se může vyvíjet rychle, jako by kolektivní paměť tvořila prostřednictvím morfické rezonance.

 

Podivné chování dobytku

Velké adaptace se odehrávají v chování domestikovaných zvířat po celém světě. Například rančeři v USA zjistili, že ušetří peníze za ohrady pro dobytek. Stačí, když místo ocelových trubek vytvoří jakési imitace z pestrobarevných pruhů. Současná zvířata se už nepokoušejí překročit ani tyto neškodné imitace, iluzorní ohrady. Mohlo by to být tím, že se dobytek učí od starších kusů? Určitě ne. „Dozvěděl jsem se od několika farmářů, že falešné ohrady se nepokoušejí překonat ani stáda, která předtím ocelové ohrady niky nepoznala. Vědci tento jev prozkoumali a zjistili, že dobytek, který žil v ocelových ohradách, i ten který tuto zkušenost nemá, respektuje ve stejné intenzitě falešné zábrany. Stejné je to u koní i u ovcí. Může to souviset s morfickou rezonancí starších zvířat tohoto druhu, která měla s původními ohradami špatné zkušenosti,“ vysvětluje Sheldrake.

 

Jak je to u lidí

Morfická rezonance vysvětluje hodně z oblasti učení u lidí včetně osvojení jazykových znalostí. Skrze kolektivní paměť, na kterou se jednotlivci napojují a do které přispívají, by mělo být jednodušší učit se to, co se jiní naučili dříve. Tato myšlenka velmi dobře zapadá do pozorování lingvistů jako Noam Chomsky, kteří tvrdí, že učení jazyka malými dětmi probíhá tak rychle a kreativně, že nemůže být vysvětleno jen v mezích napodobování. Vypadá to tak, že struktura jazyka se nějak přebírá.

 

Nejasnosti kolem nárůstu IQ

Zajímavé také je, že již desetiletí stále roste úroveň testů IQ provedených nezávisle na sobě v mnoha zemích po celém světě. Je možné to vysvětlit morfickou rezonancí. Průměrná výše IQ se zvyšuje, ale nikoli proto, že by lidé byli stále inteligentnější, ale proto, že je snadnější napojit se na výsledky kvůli milionům lidí, kteří je již dělali. Tento jev je velmi dobře známý a nazývá se Flynnův efekt. (Průměrné hodnoty IQ ve společnosti neustále stoupají, přibližně o tři body za deset let. Přičemž jiní badatelé, vycházející ze vztahu mezi inteligencí a reakční dobou, tvrdí, že inteligence dlouhodobě klesá). Žádný pokus vysvětlit tento jen nebyl zatím úspěšný. Flynn sám to považuje za nepochopitelné.

 

Paranormální je normální

„Teorie morfických polí a morfické rezonance má ve vědě dalekosáhlé důsledky. Jedním z nich je ten, že to, co konvenční věda označuje jako „paranormální“, je prostě výsledek činnosti živočichů, kteří se nalaďují na informace dostupné v morfickém poli. Telepatické schopnosti jsou normální, ne paranormální; přirozené, ne nadpřirozené. My všichni čerpáme z kolektivní paměti, ať už si toho jsme vědomi, nebo nejsme. A dokonce takzvané přírodní zákony jsou spíše návyky; vyvíjejí se tak, jako se vyvíjíme my,“ končí svůj článek anglický vizionář.

 

Původní článek byl zkrácen: http://moonmagazine.org/rupert-sheldrake-its-not-telepathy-its-the-morphic-field-2013-06-02/
Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/cheesy42/

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

Telepatie   Zvířata   Věda   Záhada   Paranormální jevy