Nastává renesance vzducholodí?

 

Nastává renesance vzducholodí?

Jen málo katastrof v dopravě se vryje do historie a paměti více než potopení Titanicu a pád vzducholodi LZ-129 Hindenburg. Obě katastrofy dělí 25 let, ale přesto mají alespoň něco společného. Vzducholoď Hindenburg byla se svou délkou 245 metrů téměř stejně velká jako legendární nepotopitelná loď.

 

Příčina nehody Hindenburgu není dodnes zcela známá. Sabotáž se jeví jako méně pravděpodobná a odborníci se přiklánějí spíše k jiskře, která vznikla z nashromážděné statistické elektřiny. Několik sekund po vypuknutí požáru byla vzducholoď na zemi v plamenech. Aby také ne, když disponovala 200 tisíci metry krychlovými vysoce hořlavého vodíku.

 

Katastrofa si vyžádala „jen“ 36 obětí, což je výrazně méně než při některých jiných slavných nehodách. Bohužel k ní došlo nejen před druhou světovou válku ale také v době, kdy už mohla být řádně medializována. Velcí vládci nebes se tak do oblak už nikdy pořádně nevrátili.

 

Návrat vzducholodí?

Dnes se ale vzducholodě opět vrací na scénu. Nelze ovšem předpokládat jejich nasazení pro přepravu osob na větší vzdálenosti. Mnohem reálnější je využití pro netradiční vyhlídkové lety. Už dnes se můžete například prolétnout kolem Paříže. Nad samotnou metropoli ovšem vzducholoď s ohledem na hustý letecký provoz nesmí.

 

Výhodou vzducholodí může být jejich levný provoz a výdrž po dlouhou dobu. Například agentura DARPA pracuje na projektu Integrated Sensor is Structure alias ISIS. Malá vzducholoď s radarem by mohla sledovat situaci nepřetržitě až několik let.

 

Moderní vzducholodě se od těch před druhou světovou válkou významně liší. Máme k dispozici lehčí materiály pro gondoly a odolnější pro pláště. Jako plnohodnotný nebo třeba doplňkový zdroj energie lze využít solární články. Především však došlo k výměně hořlavého vodíku za bezpečné hélium. Vzducholodě tak mohou být nejbezpečnějším a velmi levným dopravním prostředkem.

 

Dragon Dream

Americká armáda investovala do jejich vývoje v posledních letech 7 miliard dolarů. Z vývoje těží firma Worldwide Aeros, která byla založena v Kalifornii Igorem Pasternakem v roce 1987 a v současné době mimo jiné připravuje velké vzducholodě pro přepravu nákladu. Výhody jsou nasnadě: vzducholodě jsou levnější než letadla a mohou přistávat téměř kdekoliv. Oproti pozemní dopravě mohou přepravovat i větší a hmotnější náklad.

 

Vzducholoď Dragon Dream dokáže startovat a přistávat na moři i na pevnině. Firma připravuje několik verzí. K přepravě nákladu budou sloužit dvě:

• ML866 dokáže přepravit náklad o hmotnosti 66 tun, má délku 170 metrů, cestovní rychlost 100 uzlů (183 km/h) a dolet 5 700 km. Zavěšený náklad může mít rozměry 67x12x9 metrů.
• ML868 bude mít nosnost dokonce až 250 tun. Vzducholoď bude mít délku 234 metrů, dolet téměř 9 000 km a schopnost přepravit zatížení o rozměrech 115x18x13 metrů.

 

Náklad lze přitom složit automaticky pomoci lan. Kromě pilota proto není potřeba žádný pozemní personál. První kusy mají být hotové za dva roky.

 

Vzducholoď Dragon Dream dokáže pracovat s kompresí hélia. Vztlak může být těžší než vzduch během pozemních operací nebo lehčí během letu. Namístě je tak přezdívka létající ponorka.

 

Zdroje:
http://aeroscraft.com
Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Technika   Doprava