Létající kolo: Tleskač by netleskal

 

Létající kolo: Tleskač by netleskal

O postavení létajícího kola se pokoušela řada dobrodruhů už v 19. století. V našich končinách byl prvním snaživcem zřejmě Jan Hirsch. To se psal rok 1908, kolo mělo dvě vrtule a křídla z bambusu. V polovině 30. let pak na konceptu létajícího kola pracoval Josef Kábele. Rozměry stroje byly úctyhodné, průměr vrtule byl kolem 1,4 a rozpětí křídel 10 metrů!

 

Sen o létajícím kole pak samozřejmě značně rozšířil ježek v kleci, v jehož útrobách měl být návod na stavbu létajícího kola od zámečnického učně Jan Tleskače.

 

V červnu 2013 se Česká republika objevovala ve světových médiích možná více, než jindy za celého půl roku: povodně, narození paterčat, pád vlády a v neposlední řadě (konečně?) fungující létající kolo.

 

Pro stavu létajícího kola se daly dohromady tři české firmy. Asi stokilový stroj následně poletoval s figurínou po uzavřené hale. Že by tedy konečně? Jistě, místo statečného dobrodruha seděla na kole figurína. „Bezpilotní první let“ je ale pro podobné projekty typický a živý člověk by se mohl podle zástupců firmy proletět už na konci letošního roku.

 

Problém leží někde jinde. Kolo nemá křídla ale šest horizontálních vrtulí. Abyste se odlepili od zemského povrchu, musíte do nich „našlapat“ kolem 50 kW elektrické energie. No a tolik opravdu neušlape ani nadopovaný Lance Armstrong. O pohon se tak postarají elektromotory a člověk bude pouze pasažér, šlapající snad jen pro radost.

 

 

Flying Bike je určitě pěkným kouskem a tradičním důkazem šikovných českých ručiček. Aniž bych to však myslel zle, je dobré dodat, že kolo je v tomto přípapě spíše marketingový doplněk. Pokud bude chtít firma expandovat, může klidně udělat indickou verzi, kde kolo nahradí maketa krávy.

 

Foto: Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Česká republika   Technika