Chemické zbraně v Sýrii: kdo a proč je použil?

 

Chemické zbraně v Sýrii: kdo a proč je použil?

Už poměrně vleklý konflikt v Sýrii dostal zcela jiný rozměr. Dne 21. srpna 2013 byly na předměstí Damašku požity na několika místech chemické zbraně. Počet obětí se odhaduje na stovky (patrně někde mezi 300 a 2000). Dost možná se nejedná o první nasazení chemických zbraní v konfliktu. Už dříve se objevilo několik případů, ze kterých se navzájem obviňovaly obě strany. Tentokrát jsou však důkazy mnohem věrohodnější a navíc se jedná o zásah velkého území s velkým počtem obětí. Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že se mohlo jednat o nasazení Sarinu.

 

USA a některé evropské země už šikují poblíž Sýrie vojenské lodě pro případnou intervenci. Kdo ale skutečně za použitím chemických zbraní stojí a jaký je možný další vývoj?

 

Místa předpokládaného použití chemických zbraní na okraji Damašku. Zdroj: Wikipedia

 

Jako nejpravděpodobnější se jeví tyto scénáře:

Za útokem stojí syrská vláda: podle většiny médií ten nejpravděpodobnější a téměř jediný možný scénář. Použití chemických zbraní ovšem není zkratkovitý tah. Na obou stranách (vláda i rebelové) stojí poměrně zkušení lidé. Nasazení chemických zbraní syrskou armádou by dávalo smysl jako „poslední zoufalý akt“. Jenomže podle posledních informací syrská armáda nad povstalci vítězí. Snad každý v syrské vládě si musí být vědom, že použití chemických zbraní sice zabije pár desítek rebelů ale také stovky civilistů. To může být impulsem pro zahraniční intervenci. S trochou nadsázky je tak pro vládu nasazení chemických zbraní „riskantní investice s malým přínosem ale reálnou možností velkých ztrát“. Co je vám platné zabití pár rebelů, když vám díky tomu stíhačky západních mocností rozeberou armádu na atomy?

 

Za útokem stojí rebelové: a možná o tom ani nevědí. Takzvaná opozice není tvořena odhodlaným syrským lidem, jehož jediným cílem je nastolení demokracie a svržení obávaného tyrana. Na konflikt v Sýrii a arabském světě se nesmíte dívat západním zrakem. V Sýrii bojuje mnoho skupin s rozličnými zájmy. Arabské jaro přineslo chaos a islamisty ve většině zemí a to včetně Egypta a Libye. Je naivní si myslet, že by to bylo v Sýrii, kde je opozice nejméně přehledná, jinak. Ale zpět k chemickým zbraním: je docela možné, že určitá část rebelů použila chemické zbraně, aby tak do konfliktu vtáhla západní státy. Že by rebelové nezabíjeli vlastní obyvatelstvo? Vtip je v tom, že pro mnohé z nich to vlastní obyvatelstvo není. Nesmíme také zapomínat, že v Sýrii neválčí jen lidé s různých států ale také s různých náboženských skupin.

 

Za útokem stojí USA: podobné teorie se objevily na některých webech. Pro USA to má být záminka pro vstup do konfliktu. Problém je, že pokud by západ chtěl, mohl do konfliktu vstoupit tak jako tak už dávno. Případné použití chemických zbraní může být snad jedině argumentem na jednání Rady bezpečnosti OSN, kde především Rusko dlouhodobě blokuje jakékoliv akčnější rezoluce. Je ale spíše nepravděpodobné, že by Rusko svůj názor nějak výrazně změnilo.

 

Za útokem stojí Izrael: bez ohledu na nejrůznější teorie o tom, že Izrael může snad i za zpoždění vlaku v Kotěhulkách, není pro něj současný konflikt vůbec jednoduchý. Ať už to dopadne v Sýrii jakkoliv, pro Izrael to bude špatná zpráva. Současný režim totiž vydatně podporuje libanonský Hizballáh, se kterým má Izrael dlouhodobé problémy. Díky tomu by mohlo být pro Izrael zapojení západu do konfliktu výhodné. Také jemu je však jasné, že po pádu současného režimu by s největší pravděpodobností přišlo ještě něco horšího a navíc zcela nestabilního.

 

Další vývoj:

Neakční OSN opět v akci: první možnost předpokládá, že tradičně bezzubé OSN budou konflikt vyšetřovat do ztracena. Původní zprávy hovořily o tom, že syrská vláda odmítla vpustit na místo zásahu komisaře OSN, nyní však zřejmě svůj názor změnila.

 

Vojenský úder: pokud by se západní mocnosti s případnou podporou některých dalších států (Saudská Arábie, SAE, Katar, Turecko,…) rozhodly k vojenské intervenci, pak se jako reálný jeví scénář částečně podobný Libyi: nejdříve by došlo k vyřazení protiletadlové obrany Sýrie. Následně by došlo k náletům na strategické a vojenské cíle. Jedním z hlavních cílů by následně mohly být předpokládané sklady chemických zbraní.

 

Sýrie je ovšem jiný šálek kávy. Rusko by se do případného konfliktu nemíchalo, ale otázkou zůstává především postoj Íránu. Tam se sice po volbách dostal k moci poněkud umírněnější proud, ale větší či menší zapojení tohoto státu do konfliktu se západem vyloučit nelze.

 

Pro západ a Izrael má smysl pouze podpora samotné války. Ta oslabuje jednoho z velkých nepřátel v regionu. Vítězství jakékoliv ze stran ovšem nic pozitivního nepřinese.

 

Zdroj: Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Sýrie   Válka   Chemické bojové látky