Proč lidé páchají sebevraždu upálením?

 

Proč lidé páchají sebevraždu upálením?

Webové stránky Discovery se zamýšlí nad sebevraždami upálením. Motivací je případ studenta z Colorada, který se tímto způsobem pokusil neúspěšně zabít. Téma se ale hodí také do českého kontextu. Stále si připomínáme smrt Jana Palacha nebo Jana Zajíce.

 

Podle odhadů se na světě o sebevraždu pokusí každý rok až 20 milionů lidí, což je asi 38 lidí každou minutu! V samotných Spojených státech amerických zemře každý rok sebevraždou 30 tisíc lidí, což znamená devátou nejčastější příčinu smrti. Dobrovolný odchod ze světa zvolí za velkou louží více lidí, než jich zemře rukou vraha.

 

V České republice spáchá sebevraždu každý rok zhruba 1500 lidí. Nejčastějším způsobem je u českých mužů oběšení a zastřelení. Ženy pak volí otravu nebo skok z velké výšky.

 

Nejvíce dochází k sebevraždám v březnu a květnu, nejméně naopak ke konci roku. Je tak statisticky zpochybněno mínění, že se nejvíce sebevražd odehraje v období Vánoc. Pokud jde o dny v týdnu, výrazně nejčastějším dnem je pondělí, naopak nejméně sebevražd připadá na víkend.

 

Sebeupálení

Sebeupálení patří mezi nejdelší a také nejbolestivější způsoby sebevražd, takže se pro něj rozhodne jen hrstka lidí. Ti, kteří tak učiní, hodlají obvykle strhnout pozornost, což byl konec konců cíl nejen studentů v mnoha komunistických zemích na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Příčiny však mohou být i jiné.

 

V západním světě a to zejména v zemích s vyššími příjmy tvoří sebeupálení jen asi procento sebevražd. V rozvojových zemích to však často bývá kolem 40% a jsou regiony, kde sebeupálení zvolí i více než 70% sebevrahů.

 

Jedním z příkladů je Indie, kde má sebevražda upálením často náboženské příčiny. Vdovy se zde v minulosti často vrhaly do hranic s těly svých manželů, protože díky tradici zvané sati věřily, že se tak dostanou spolu s ním do nebe. Žena, která sati nepodstoupila, již neuzavřela manželství a žila v celibátu, často s oholenou hlavou. V roce 1829 byla anglickými kolonisty tato obřadní tradice zakázána jako nehumánní. Navíc existovaly náznaky, že rodina i komunita vdovu do sebevraždy často nutila. Přestože od zákazu uplynuly už téměř dvě století, se sebevraždami ve jménu obřadu sati se můžeme setkat na indickém venkově občas i dnes.

 

Mnohem častější motivací je však protest. Viděli jsme to u Palacha a jeho následovníků. Jednou z hlavních motivací Palacha bylo probuzení společnosti, která upadla do letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

 

Okupace Čínou je důvodem velkého množství protestních sebevražd upálením v Tibetu. Od roku 2009 se pokusilo upálit nejméně 120 mnichů.

 

Ale není to jen Tibet. Sebeupálení mladého Tunisana 17. prosince 2010 spustilo vlnu protestů, které přerostly ve svrhnutí režimů v mnoha zemích arabského světa.

 

Sebeupálení vždy vzbudí pozornost, takže je jako forma protestu nepochybně vhodnější než jiné způsoby sebevraždy. Otázkou však zůstává, zda se daná pozornost rozvine v něco více, než jen v krátkou zprávu v novinách nebo reportáž ve zprávách. Záleží na aktuálním stavu společnosti, mentalitě národa a také na reakci určité části společnosti. Kdyby se někdo upálil veřejně dnes na protest proti současnému společenskému, politickému a ekonomickému marasmu, bude posmrtně označen za psychopata a pomník mu rozhodně nepostaví.

 

Zdroje:
http://news.discovery.com/history/religion/self-immolation-the-macabre-mystery-140127.htm
Foto: flickr.com .

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Upálení   Sebevražda